Na konci prosince přináším další hadí popisek, ve stejný den jako poslední Obrázek týdne tohoto roku...
Latinský název: Sanzinia madagascariensis,
Rozšíření: východní Madagaskar,
Velikost: 150 až 213 centimetrů.
Hroznýš psohlavý býval v minulosti odlišován od hroznýše manditra (Boa manditra), který je v současnosti synonymem tohoto druhu. Je to štíhlý hroznýšovitý had, endemicky se vyskytující na východě ostrova Madagaskar. Žije převážně na stromech, ačkoliv je pochopitelně k zastižení i na zemi, například při hledání nového stromu. Stejně jako ostatní zástupci jeho čeledi, není jedovatý. Jedná se o škrtiče, lovícího především teplokrevné živočichy. Jeho kořistí se stávají ptáci a savci; loví je v noci, kdy je aktivní. Pomáhají mu při tom tepločivné jamky, lokalizované podél čelistí. Jimi je schopen identifikovat teplé, živé objekty i v naprosté tmě. Loví ze zálohy; většinou číhá na svou kořist na větvi stromu. Když některý z nočních stromových savců proběhne kolem, či některý netopýr nebo pták proletí kolem větve, had bleskurychle zaútočí, stiskne svou kořist čelistmi plnými dozadu zatočených zubů, jež fungují jako past, z níž se kořist nemůže vysoukat, a obtočí ji několika smyčkami, načež ji postupně udusí. Pak ji zhltne hlavou napřed, což je u hadů obvyklé. Stromy opouští čas od času i v noci z důvodu hledání pozemních savců, většinu času však tráví lovem na stromech... Zbarvení hroznýše psohlavého závisí na místě výskytu; některé exempláře jsou zelenavé až hnědé, lze se však setkat i s jedinci červenými či červenohnědými. Když samice hroznýše psohlavého zabřezne, její kůže ztmavne. To samici umožňuje absorbovat skrze šupiny více tepla, tolik potřebného pro vývoj vajec s mláďaty. Hroznýš psohlavý je vejcoživorodým hadem. Mláďata se z vajíček líhnou těsně před narozením, takže samice de facto přivádí na svět živá mláďata. Rodí jich 3 až 16, obvykle však okolo 12. Novorození hroznýšci měří na délku 38 centimetrů. Jsou samostatní, a okamžitě se vydávají do světa hledat potravu. Dospělý hroznýš psohlavý je schopen dorůst délky i přes 2 metry, ačkoliv většina jedinců měří "jen" okolo 1,5 metru. Nutno však podotknout, že dvoumetroví jedinci nejsou vzácní! Samice dorůstají vždy větší velikosti než samci. Tento had je poměrně dosti přizpůsobivý, a daří se mu v řadě habitatů. Jeho původní domovinou jsou deštné pralesy a polopouštní lesy východního Madagaskaru, odsud se však rozšířil do zemědělské krajiny, a docela se mu daří na obdělávané půdě, jež je domovem krys a myší, jež s oblibou loví. V současné době je hroznýš psohlavý klasifikován jako málo dotčený druh, v minulosti tomu však bylo jinak. V roce 2006 byl jeho status na Červeném seznamu ohrožených druhů pozměněn na zranitelný. Populace se totiž od roku 1996 do roku 2006 zmenšila o 20 %, za což mohlo kácení madagaskarských lesů. Jak se však od té doby ukázalo, hroznýši psohlaví se skutečně přizpůsobili k životu v zemědělské krajině. Navíc se v posledních letech na Madagaskaru hojně vysazují stromy, jež dávají základ novým lesům. Budoucnost tohoto plaza je tedy zajištěna.
Příště kandoia smrtonošovitá!
Můj třetí dnešní článek najdete na blogu Blogorgonopsid Diaries, odkaz zde: http://blogorgonopsidiaries.blogspot.com/2019/12/tanystropheus-jeho-pribuzni.html
OdpovědětVymazat