Včera byl oznámen objev nejstarší severoamerické žáby - žila na území dnešního amerického státu Arizona v období Triasu před 216 miliony let. O objevu informovala Virginia Tech. Žáby jsou velice zajímavými obojživelníky, kteří se jaksi vymykají původnímu anatomickému modelu obojživelníků; dospělcům totiž chybí ocas (nemluvíme-li o žábách ocasatkách), o který přijdou během vývoje z pulce v dospělého. První žáby se objevily na Zemi na samém začátku období Triasu, asi před 250 miliony let. Datování s pomocí molekulárních hodin nicméně naznačuje, že skupina Salientia (zahrnující všechny současné i vyhynulé zástupce řádu Anura neboli žab) je stará 265 milionů let, tudíž se objevila již v období Permu, posledním geologickém období prvohor. Nově nalezený druh žil, jak již bylo zmíněno, před 216 miliony let, tedy v období pozdního Triasu, a některými znaky se podobá jurskému rodu Prosalirus. Ten také pochází z Arizony. Je možné, že oba rody si byly blízce příbuzné. Nově nalezený rod zatím nemá vědecké pojmenování, proto se mu zatím v médiích přezdívá "žába z Chinle". Jediné, co bylo z drobného obojživelníka nalezeno, bylo pár izolovaných úlomků kosti kyčelní. Je velice úctyhodné, že vědci je dokázali identifikovat jako pozůstatek žáby, ale popravdě není vůbec pochyb, že opravdu žábě patřily. Drobný živočich sdílel své životní prostředí například s fytosaury, krokodýlům podobnými archosauriformy. V době, kdy žil, se Arizona nacházela úplně jinde než dnes. Rozkládala se jen deset stupňů na sever od rovníku. Žába z Chinle tedy žila v tropickém prostředí.
Na prvním obrázku vidíte žábu z Chinle v zubech fytosaura, na druhém jsou pak ukazovány samotné úlomky kosti, na základě nichž byla nejstarší severoamerická žába identifikována.
Žádné komentáře:
Okomentovat