Lovci kryptidů: Hon na lidožrouta (2/5)

Z minulé části víte, že se Lovci kryptidů rozrostli. Jack, Pierre, Fahad, Akihiko a Roger mají nyní základnu na předměstí Londýna, a není to jen tak ledajaká základna. Nyní se však vypravili do Indie za obrovitým krokodýlem, který údajně požírá lidi... Mohl by to být tvor z dob dinosaurů? A co plazí šupiny, které se míhají lesem?

LOVCI KRYPTIDŮ: HON NA LIDOŽROUTA, ČÁST DRUHÁ:

"Chlapi, podívejte se na ty šupiny! Vidíte je? Něco se pohybuje mezi větvemi nízkých stromků!" spustil Akihiko. Fahad tam okamžitě skočil a když se delší dobu nevracel, a ostatní dostali džíp z hluboké kaluže, konečně se zjistilo, oč kráčí. "Podívejte se na to!!!" zasmál se Jack. "To je skvělé přivítání!" dodal. Fahad doprovázel Karthika Laghara, který by se dal doslova nazvat hadím mužem! Ne, že by jeho tělo bylo porostlé šupinami, to rozhodně ne. Držel však v ruce kobru královskou, dlouhou tři metry. Jack si s ním podal ruku, zatímco Karthik ji držel v druhé. Zvíře Jacka neustále pozorovalo. "Udělá výpad?" ptal se starostlivě Pierre a zdráhal se podat Kartihikovi ruku-byla příliš blízko té druhé a tedy blízko kobry královské. "Že se ptáš, kámo," poděsil ho Jack a mávl před hadem rukou. Kobra královská udělala opravdu hodně dlouhý výpad. Jack jen tak tak uhnul, těžce spadl na zem a rozesmál se, stejně jako Karthik a vzápětí všichni ostatní kromě Pierra. "Éhm... Já nevím, co mám říct," řekl Pierre a skřivil pusu. "Vítejte v naší rezervaci! Celý stát Odisha (Urísa) nemá lepší!" přivítal je konečně všechny Karthik, Jack s ochotou převzal do rukou trochu rozdrážděnou, avšak přesto mírnou kobru královskou, a Karthik potřásl Pierrovou rukou. Odpoledne strávili v malebném centru rezervace. "V tuhle roční dobu sem nejezdí žádní návštěvníci, leda tak vědecké výpravy a filmaři. Zrovna teď je kousek odsud, nedaleko řeky, jeden kameraman z BBC a natáčí krokodýly bahenní," informoval je okolo třetí hodiny u příjemné svačinky Karthik. "S tím mužem bych se rád seznámil, jistě o chování krokodýlů něco ví, když je natáčí," navázal s ním řeč Jack. "O tom není pochyb. Myslím, že si to teď právě teď náramně užívá," odpověděl Karthik. Pierre, Fahad, Akihiko a Roger se vydali do zahrad za ubytovacím centrem a pozorovali motýly přebírající dusík z bahna, a různé exotické druhy ptáků. Jeden zaměstnanec rezervace jim také ukázal terárium, v němž je chována kobra královská. Tito hadi se vyskytují při Západním Ghátu a ne na východě Indie, ale v rezervaci ji přesto chovali. Tento třímetrový jedinec byl totiž odebrán místnímu fakírovi, který hada držel v příšerných podmínkách... Deset minut po páté došli Karthik a Jack k řece. "Haló, pane Hildebrande?" zvolal Karthik. Ticho. Jen po chvíli se ozvalo zpívání nějakého ptáka, zřejmě si hájícího teritorium poté, co uslyšel Karthikův vysoký hlas a považoval jej za zpěv útočícího rivala. "Nikdo neodpovídá, není to divné?" zeptal se konečně Jack. "Asi se zaposlouchal do zvuků přírody," usmál se Karthik. Tak šli dál po břehu řeky. "Řeka je veliká, určitě tu sedí někde při břehu, nebo je až na druhém. Ale právě se musí mít skvěle. A jestli točí krokouše, pak musí být v sedmém nebi..." vykládal Karthik, ale Jack ho přerušil: "Já bych neřek." Ukázal na pytel s filmařským vybavením plující po proudu řeky. "Pane Hildebrande?!" zvolal znovu Karthik. "Támhle!" vykřikl Jack a ukázal na druhý břeh...

Hned skočil do vody a hbitě přeplaval na další břeh, třebaže s ním proud pár vteřin zápasil. Chytil do ruky roztrhané cáry filmařova trička a zamával jimi na Karthika. "Já přejdu po mostu, který se nachází kousek odsud. Počkejte tam na mě, prosím!" odpověděl znepokojený Karthik. Pak utíkal k mostu, který se ale nacházel nějakých sedm set metrů odsud. Karthik asi nechtěl riskovat plavání v kalné vodě řeky, plné krokodýlů. Jack mezitím našel další stopu: velkou louži krve. Těsně u břehu bylo v hlíně vryto několik dlouhých čar-stopy prstů. Poházené větvičky a slehlá vegetace dokazovala, že zde došlo k zápasu. Kus zeminy byl jako by přilehlý. Jacka napadlo, že muselo jít o hlavu obrovského krokodýla. Než za ním Karthik doběhl a sundal si svou košili, neboť byl celý zpocený, měl Jack jasno a detektivní případ byl téměř vyřešen. Pan Hildebrand byl napaden obřím krokodýlem, který ho sežral. Otázkou bylo: kde je vrah teď? Jack běžel dál po proudu řeky, zpět k místům, která před chvíli minuli. Nyní byl však na opačném břehu, tam, kde k incidentu došlo, ne tam, kudy šli předtím. A brzy si všiml kamery uvízlé mezi spleti leknínů, které nekvetly. Opět skočil do kalné vody a kameru vytáhl. Stále ještě nahrávala. Přehrál si poslední záznam a byl šokován. Hildebrand pořídil nádherné záběry krokodýla bahenního, jak si tak pluje řekou. Náhle však zvíře zneklidnilo a s rychlostí odplavalo pryč. Z vody se vynořily obrovité oči a nozdry, a větší krokodýl se ponořil. A pak to přišlo! Přímo před kamerou zaútočil, jeho obrovská hlava vyletěla z vody a chytila řvoucího kameramana za ruku. Kamera i se stativem po chvíli spadla do vody. To bylo vše. Dalších deset minut záznamu nebylo nic víc, než záběry na kalnou vodu. "Zemřel v 15:01, ve chvíli, kdy jsme o něm mluvili! To je hrozné!" řekl Jack. Karthik chvíli neodpovídal, ale bylo mu hrozně. Pak jen řekl, že by měli toho lidožravého super-krokodýla vypátrat...

Zdá se, že naši přátelé se budou muset pustit do velmi nebezpečné akce! Pokud obří krokodýl obývá právě tuto řeku, mohou jej najít. Jak nebezpečný však tento tvor může být, když pojídá lidi a bojí se ho dokonce i krokodýlové bahenní?!