Největší mořští predátoři pravěku-Mosasaurus

Minule jsme se potápěli s dravými Basilosaury... Tentokrát se přesuneme hlouběji do minulosti naší planety, abychom stanuli tváří v tvář s obávaným mořským predátorem Mosasaurem! Přímo v jeho podvodní domovině!

Jméno predátora: Mosasaurus

Období: Křída, před 75 miliony let

Rozšíření: Celosvětové.

Od naší předchozí výpravy uplynulo téměř čtyřicet milionů let. Kontinenty jsou sice uspořádány podobně, jako dnes, stále se však mezi nimi nacházejí vodní plochy, které později zanikly, pouště, jež dnes známe, jsou mělčinami a rostlinstvo i živočišstvo je též velmi odlišné. Když jsme se vrátili do Eocénu, měla se záhy vyvinout snad nejúspěšnější rostlina historie naší planety-tráva. Nyní ji od jejího zrodu dělí další čtyři desítky milionů let a planetě dominují cykasy, jehličnany, jinany, břízy, buky a první kvetoucí rostliny. Na západním pobřeží Severní Ameriky, kam jsme právě dorazili, žijí tucty dinosaurů. Jsou to různí býložravci, od Parasaurolopha počínaje po Struthiomima konče. Pláže křižují i nenasytní lovci, téměř inteligentní Troodoni. Často se vrhají do hnízd býložravců, vyhrabaných v sypkém písku, a odnášejí si cenné, kulaté úlovky, utíkajíce před navracejícími se matkami, obvykle nahlas bučícími na znamení nesouhlasu. Nás však zajímá svět pod vodou. V této době se moře hemžila velkými predátory. Některé ryby, jako děsivý Xiphactinus, připomínaly velkou, dravou rybí verzi buldoka. Mořští plazi byli v této době ve svém rozmachu. Někteří Plesiosauři jako například Elasmosaurus dorůstali až třináctimetrové délky a značnou část jejich útlého, štíhlého těla, tvarovaného k rychlému pronásledování ryb, zabíral krk. Ale ani největší Elasmosaurus nebyl v bezpečí před Mosasaurem, skutečným králem Křídového oceánu. Jeho vědecký název je Mosasaurus hoffmani. Byl 17 metrů dlouhý, největší z mosasaurů, vývojově zpřízněných s varany. Oproti nejmenšímu mosasaurovi, třímetrovému rodu Carinodens, délkou shodnému s autem, byl gigantem. V obrovských čelistech měl tento nestvůrný plaz obrovskou sílu. Jediným sklapnutím dokázal překousnout krk Elasmosaura a oddělit ho od zbytku těla. Čelisti byly lemovány strašlivými zuby, dozadu zatočenými... Zahlédnout Mosasaura není mistrovský kousek. Krátce po ponoru jsme spatřili veliký černý stín v hlubině. Král vod se připlaval nadechnout. Podobně jako všichni obratlovci se suchozemskými předchůdci, musí i tento leviathan dýchat vzduch. Jakmile se jeho plíce naplnily kyslíkem, jenž bude chod těla zásobovat na dalších několik hodin, rozhodl se Mosasaurus najít kořist. Vidíme, jak se vrhá po velké rybě, dlouhé jako osobní automobil! A ta rychlost! Mosasauři byli přizpůsobeni na velké zrychlení. Tak rychle dokázali plavat díky silnému, svalnatému ocasu. Mosasaurus ho prohýbal ze strany na stranu a poháněl tak celé tělo...

Ani si nás nevšimnul a po malé suši svačince se ztratil v hlubině... Ale Mosasaurus nelovil jen ryby. Napadal i žraloky, na které útočil zespoda, zrovna tak jako dnešní žraloci bílí útočí na lachtany. Ohromná rána zespodu kořist ochromila a Mosasaurus ji pak jen dorazil svými zuby. Kousek odsud se nachází další Mosasaurus. Je to menší jedinec, zcela jistě nedospělý. Své zuby zatíná do schránky čehosi podivného a tolik typického pro druhohory. Ano, je to amonit. Jde o nějaký velký druh. Tento sedmimetrový Mosasaurus používá své zuby k prokousnutí amonitovy spirálovitě zatočené schránky. Dříve či později se mu to podaří a zhltne pak měkký, měkkýší obsah ulity... Byly nalezeny schránky amonitů, do kterých se Mosasauři zakousávali. To jen potvrzuje, jak silné jejich zuby byly, když si s tímto materiálem dokázaly tak hravě poradit. Mosasaurus však napadal i řadu jiných zvířat... Byl kosmopolitně rozšířený. Jeho fosilie se do těchto dnů našly už v Severní Americe, Africe, Austrálii a také na Novém Zélandě, ale především v Evropě, kde byl tento plaz objeven. Když se tak stalo roku 1786, byli tím lidé nadšeni i zhrozeni zároveň. V té době totiž lidstvo neznalo pravěk tak dobře jako dnes, vlastně tehdy ani nevědělo, co byli dinosauři nebo hroziví mořští plazi. Nález byl učiněn nizozemskými dělníky v jednom lomu poblíž Maastrichtu. Trvalo několik let, než tehdejší vědci zjistili, že šlo o plaza. Jeden holandský přírodovědec, Pieter Camper, například zprvu soudil, že muselo jít o velrybu. Byl to až jeho syn, kdo jej identifikoval jako plaza... Název Mosasaurus je odvozen od řeky Mázy... Avšak západ Severní Ameriky před ním též nebyl v bezpečí. Právě jsme se potápěli s největším zabijákem Křídového oceánu! Dravcem delším, než byl Tyrannosaurus Rex...

Naše další výprava za mořskými zabijáky prehistorie skončila... Ale další bude brzy následovat, o to nemějte strach! Tak zase příště na dalším ponoru!