Archaeopteris

Archaeopteris ("dávná kapradina") byla jednou z prvních velkých rostlin. Tento rod žil na konci období Devonu a na začátku Karbonu, tehdy na přelomu starší a mladší etapy prvohor. Nalezené zkameněliny, z nichž většinu tvoří otisky listů a větví, se datují do doby před 383 až 323 miliony let, a byly nalezeny po celém světě. Díky názvu je tato rostlina "podobná" praptáku Archaeopteryxovi, oba rody by však neměly být zaměňovány. Archaeopteris se řadil mezi nejrozšířenější suchozemské rostliny na konci Devonského období a se svou výšku 10ti metrů byl jistě největší. Kmeny byly široké až 1,5 metru, přičemž větve a listy tvořily jakési vějíře, které byly uvnitř pokryty malými chloupky, zřejmě zachytávajícími kapky vody. Archaeopteris vypadal zhruba jako Vánoční stromek, ale řadil se do zcela odlišné skupiny rostlin. Během Devonu a Karbonu ještě pravé stromy neexistovaly, většina gigantů tyčících se nad okolním světem byli vzdálení příbuzní kapradin a plavuní. Profesor biologie a geologie Stephen Scheckler byl jedním z prvních odborníků, kteří se u Archaeopterisovi veřejně zmínili. Podle Schecklera poukazuje neuvěřitelná rozšířenost této rostliny na fakt, že měl Archaeopteris velký dopad na prostředí, a to především jde-li o jeho transformaci. Tvrdí, že existence suchozemských rostlin mohla urychlit evoluci říčních ryb a tím tedy i obojživelníků, kteří se z nich po čase vyvinuli. Školky Archaeopterisů totiž mohly, podobně jako dnes lužní lesy, zadržovat vodu i kilometry od pobřeží, náhodně přesunuté populace ryb mohly být po určitém čase v izolaci a žily tedy ve sladkovodních jezírcích a říčkách. Kmeny Archaeopterisu mohly přitahovat hmyz jako vážky k vysedávání a voda se zároveň stala místem, kam bezobratlí kladli vejce-ideální potrava pro nově se vyvíjecí obojiželníky. Než se však zjistilo, jak podstatný byl Archaeopteris ve svém životním prostředí, prošel řadou důležitých výzkumů. Popis uskutečnil již roku 1871 John William Dawson, ale opravdu zajímavý případ nadešel až později. V roce 1911 byla jedním ruským paleontologem nalezena a popsána primitivní kapradina Callixylon . V 60. letech 20. století však Charles B. Beck přišel s poznatkem, že Callixylon je ve skutečnosti Archaeopteris, a proto se tedy pozůstatky Archaeopterise nacházely vždy tak blízko fosíliím oné záhadné kapradiny. Archaeopteris musel být skutečně úspěšný rod, avšak na začátku Karbonu náhle z fosilního záznamu zmizel. Zřejmě se nedokázal rychle přizpůsobit, nebo byl překonán pokročikejšími typy rostlin, včetně vlastních evolučních potomků...

Dobrý popis Archaeopterise můžete najít na anglické Wikipedii.

Příště Archaeoamphora!