Minulé části této série se specializovaly na Velociraptora, Tyrannosaura Rexe, Megalodona a Basilosaura. Nyní je zde další, neméně obávaný jurský predátor, velká tetanura Allosaurus!!!
Náš predátor: Allosaurus,
Druhy: A. fragillis, A. atrox, A. europaeus, A. lucasi,
Nálezy zkamenělin: Severní Amerika, Portugalsko, Afrika,
Velikost: Výška 4 metry, délka 12 metrů, váha 2 tuny,
Geologický výskyt: Pozdní Jura, před 155-145 miliony let.
Allosaurus, nebo-li "jiný ještěr", byl objeven a popsán za slavné Války o kosti v 70. letech 19. století Othnielem Charlesem Marshem. Byl to největší predátor na souši ve své době, i když jeho délce se rovnali téměř i někteří méně známí jurští masožravci. Allosaurus je velice dobře známý, našla se celá řada koster. Jen v oblasti Cleveland Lloyd v Utahu bylo odkryto přes 40 pozůstatků Allosaurů, kteří byli nalákáni mršinami do bláta, kde se utopili. Přesto-že byl Allosaurus obrovský a dal by se možná nazývat Tyrannosaurem Rexem své doby, byl na svou délku až neobyčejně lehký. Vědci odhadují, že největší jedinci nevážili více než 3 tuny. Kosti Allosaura však prozrazují, že nešlo o nějakého mohutného těžkopádného predátora, poněvadž byl tento dinosaurus stavěn na vysokou rychlost. Měl dlouhé zadní končetiny hbitého běžce a středně dlouhé přední končetiny zakončené trojicí pěticentimetrových drápů, které se mohly zatnout do těla kořisti a již nepustit. Tlamu lemovala řada ostrých a dlouhých zubů zatočených dozadu, takže Allosaurus mohl vytrhávat z kořisti velké kusy masa, zatímco jí zabíjel. Čelisti měly tvar písmene U. Zajímavé je ovšem to, že Allosaurus neměl sílu stisku větší, než lev-pouhých 2000 Newtonů. Předpokládá se, že Allosauři žili ve smečkách, což jim dávalo možnost skolit i hodně velkou kořist, jako například dlouhokrké Sauropody. I když neexistuje moc důkazů na to, že žili ve skupinách, je pravděpodobné, že podobně jako někteří dnešní vrcholní predátoři, se i oni občas sdružovali do tlup při sledování putujících stád býložravců. Po téměř polovinu 20. století byl tento tvor nazýván také jako Antrodemus, dnes už je toto jméno zastaralé. Asi nejzachovalejším exemplářem Allosaura byl Big Al, kterého nalezli paleontologové ve Wyomingu roku 1991. Kompletní kostra šestiletého, nedospělého Allosaura vykazovala známky devatenácti různých poranění a nemocí, což pomohlo odborníkům dokonale zrekonstruovat jeho život. V roce 2001 BBC natočila speciál k seriálu Putování s dinosaury s názvem Balada o Allosaurovi, který se také velmi zasloužil o popularitu tohoto masožravce. Allosaurus vůbec patří mezi nejznámější vyhynulé tvory a často nesmí chybět v žádné knize o pravěku. Možná však byl tento dravec ještě větší, než se předpokládá, neboť nálezy rodu Epanterias, jenž žil ve stejné době v Severní Americe, by mohly náležet právě Allosaurovi. Byl to prostě skutečný vrcholový predátor Jurského období...
Téměř jistá kořist: Stegosaurus,
Druh: S. armatus,
Nálezy zkamenělin: Spojené státy americké, Portugalsko,
Velikost: Délka možná až 10 metrů, váha přes 7 tun,
Geologický výskyt: Shodný s Allosaurem.
Jeden z nejznámějších a nejikoničtějších dinosaurů vůbec, zřejmě mírný býložravý Stegosaurus s pláty ve dvou řadách posázených na zádech a se čtyřmi smrtícími bodci na ocase, se zřejmě mohl ocitnout na Allosaurově jídelníčku. Dodnes je známo přes 80 jednotlivých exemplářů Stegosaura z Morissonského souvrství ve Spojených státech. Je těžké říci, zda Allosaurus na Stegosaura pravidelně útočil. Býložravec totiž podle některých vědců používal své pláty na zádech k zastrašení nepřítele tím způsobem, že do nich jednoduše nahrnul červené krvinky. Ty vytvořily odstrašující podívanou a zastrašený masožravec raději nechal Stegosaura na pokoji. Dále mohl Stegosaurus využít svých ostrých ocasních bodců k zasažení neuvěřitelně silné a bolestivé rány do nepřítelova těla. Víme však, že Allosaurus se těchto zbraní zjevně nebál-tedy alespoň v jednom známém případě. Je to neuvěřitelné, ale paleontologové našli ocasní obratle Allosaura pokryté celou řadou rýh, které musely způsobit jedině Stegosauří bodce. Další nález zase zahrnuje plát ze Stegosaurovy krční oblasti, který byl sevřen ve tvaru písmene U-a to je přesný tvar Allosauřích čelistí! Jedná se tedy o případ, anebo případně dva případy, jež plně dokazují, že Allosaurus napadl Stegosaura. Zda se stal býložravec jeho kořistí už jasné není, potvrzení o napadení však máme. Proto si může Stegosaurus zasloužit titul "takřka jistá kořist Allosaura"...
Potencionální kořist: Dryosaurus,
Druh: D. altus,
Nálezy zkamenělin: Utah, Spojené státy,
Velikost: 2 metry na délku,
Geologický výskyt: Naprosto shodný s Allosaurem.
Dryosaurus byl zřejmě nejběžnějším malým býložravým ptakopánvým dinosaurem v Severní Americe před 150 miliony let. Mnozí paleontologové předpokládají, že Allosaurus se jakožto lovec-samotář často vrhal po menších druzích dinosaurů, než po těch obřích. Dryosaurus by byl dobrým kandidátem na sestavení Allosaurova jídelníčku. Neexistuje pro to sice žádný fosilní důkaz, ale předpokládat lze všechno. Dryosaurus žil ve skupinkách a šlo o dobrého a rychlého běžce. Pokud se však Allosaurus důkladně skryl mezi křovinami a poté v rychlosti vyrazil, mohl utíkajícího býložravce dostihnout, jediným stiskem svých čelistí zlomit jeho krční vazy a poté jej sežrat. Malí ornitopodi (ptakopánví) se asi často stávali Allosauří kořistí, kromě Dryosaura mohlo jít i o Othnielie nebo Drinkera...
Potencionální kořist: Camptosaurus,
Druh: C. dispar,
Nálezy zkamenělin: Utah, Colorado, Spojené státy,
Velikost: délka 5 metrů, hmotnost 500 kilogramů (půl tuny),
Geologický výskyt: Shodný s Allosaurem.
Camptosaurus byl pozdně jurským příbuzným známého Iguanodonta. Původně nesl jméno Camptonotus, toto jméno však už nesl i jeden druh svrčka, a tak byl tvor přejmenován na Camptosaura. Byl to asi pět metrů dlouhý býložravec pravděpodobně žijící ve stádech. Fosílie Camptosaura se našly často v blízkostí pozůstatků Stegosaura, takže je pravděpodobné, že se tyto dva druhy spojovali do menších skupinek, což jim zajišťovalo ochranu. Přesto však mohl Allosaurus takovou skupinku prorazit a Camptosaura ulovit...
Potencionální kořist: Diplodocus,
Druh: D. longus,
Nálezy zkamenělin: Severní Amerika,
Velikost: Délka přes 30 metrů, váha asi 20 tun,
Geologický výskyt: Též shodný s Allosaurem.
Jeden z největších jurských gigantů, sauropod Diplodocus se možná také mohl objevit na Allosauřím menu. Neexistují pro to sice pádné důkazy, ale je celkem dost možné, že Allosauři ve smečkách zabíjeli menší, nedospělé sauropody-a to nejen Diplodoky, ale třeba i Apatosaury nebo malé Brachiosaury či Camptosaury. Mladí jedinci před nimi opravdu nebyli vůbec v bezpečí. Podle BBC Putování s dinosaury speciál-Balada o Allosaurovi mohli dravci sledovat stáda putující za potravou nebo k hnízdištím a staré a vyčerpané jedince lehce oddělit od stáda, a poté samozřejmě skolit. Pro predátory by to sice znamenalo vyložit mnoho svých usilí, ale povedlo-li by se jim tento odvážný kousek dotáhnout do konce, čekala by je hromada masa, jež by je zasytila na několik příštích týdnů. V Juře se zkrátka ztrhávaly obrovské souboje...
Doufám, že se Vám tento článek líbil! Do komentářů nezapomeňte napsat, co si o jídelníčku Allosaura myslíte vy, a co se podle Vás na jeho denním menu mohlo objevit!
5 komentářů:
Skvělá část(-:
Zajímavé kolik toho paleontologia vyzkoumala :)
Nádherná část, skoro jsem na ten seriál zápomněl.
Úžasná část této série, velice jsem doufal, že se zde objeví i "Potencionální kořist Allosaura", poněvadž to byl velice schopný živočich, nádherné!
Díky, vlastně jsem teď někdy něco nového plánoval, ale ještě se rozhodnu jestli začnu, do té doby nic neprozradím... )X:>
Okomentovat