Křovinář aksamitový-Hlavní příčina hadích uštknutí ve střední Americe

Již relativně brzy po předchozím křovináři němém se tu objevuje popisek křovináře aksamitového, dalšího velice nebezpečného druhu hada!!!

Latinský název: Bothrops asper,

Rozšíření: Střední až Jižní Amerika (jižní Mexiko až severní Ekvádor),

Velikost: 1,8 metru.

Bothrops asper je herpetologům důvěrně známé jméno pro tohoto skutečně nebezpečného hada. Anglický název fer-de-lance pochází z francouzštiny a používá se i v některých jiných jazycích, zatímco obyvatelé Kostariky tento druh nenazvou jinak, než terciopelo, což znamená samet. V Panamě je zase známý jako equis, což je španělská výslovnost písmena x, jež je zpodobněno křížkem a pochopitelně symbolizuje smrt. Česky je známý jako křovinář aksamitový. Tento had patří mezi chřestýšovité, takže stejně jako oni neklade vejce, ale rodí živá mláďata, se svými příbuznými sdílí tepločivné jamky, pomocí kterých dokáže vidět tepelný obraz své kořisti i v naprosté tmě a je vybaven i vertikálními zorničkami, které poukazují na to, že jde o tvora lovícího po setmění. Typická je i kresba na kůži tohoto hada-černé pruhy trochu připomínají přesýpací hodiny. Od těla se k hlavě navíc táhne další malý černý proužek. Terciopelové dorůstají délky 1,8 metru a pokud se jim úspěšně daří hledat potravu, mohou vážit až 6 kilogramů, takže nemusí být zrovna lehcí. Živí se hlavně hlodavci, především krysami a myšmi, občas však loví i jiné menší savce či ptáky. Proč jsou však tito hadi tak nebezpeční a proč jsou i hlavní příčinou neštěstí hadích uštknutí a následné smrti uštknutých osob ve střední Americe? Pravda je taková, že mají velice dlouhé jedové tesáky v přední části čelistí. Každý jedový zub je dlouhý 3,5 centimetru, takže jednoduše pronikne lidskou rukou či nohou a občas prosekne i botu nebo oblečení. Dalším důvodem je extrémně silný jed-terciopelo má jeden z nejtoxičtějších jedů svého druhu. Jed je hemotoxický, to znamená, že způsobuje rozklad tkáně. Zabití živočichové se po uštknutí začnou rozpadat. To je i případ některých uštknutých lidí, jež se sice dostali včas do nemocnice, ale uštknutá končetina jim musela být amputována, neboť ztratila kontakt s tělem. Účinky jedu u mladých křovinářů aksamitových se mohou dostavit už 48 hodin po uštknutí, jelikož i mláďata jsou po narození vybavena plně vyvinutými jedovými zuby a smrtícím jedem. Dospělci však při uštknutí vpustí do rány velké množství jedu a člověku tak hrozí smrt již takřka za dvě hodiny. Odpovědí na naši otázku je však ještě něco-křovinář aksamitový se totiž výborně adaptuje na různá prostředí. Tohoto hada byste nalezli jak v pralese a na pláních, tak i na plantážích. Hadi tohoto druhu jsou totiž hojně k nalezení v banánových a kávových plantážích, kde loví krysy. Pokud se cítí ohroženi a navíc na ně jeden z nemála pracovníků na plantáži šlápne, had uštkne. Jelikož jde o běžný druh, uštknutí jsou častá. Výhodou však je, že křovináři z plantáží odstraňují rostoucí populace škůdců. Uštknutí je však mnoho, v Kostarice tento had takových případů způsobuje více než 40 procent, zatímco v Kolumbii je to až 70 procent. Přesto však existuje vysoce účinný protijed, který vyrábí vědci z kostarického Institutu Clodomira Picada, a který je rozvážen do všech zemí, kde se tento had vyskytuje. Silný jed však pochopitelně křovináři aksamitovému pomáhá zabít kořist. Zajímavostí je, že mláďata mají po narození světle žlutý koneček ocasu, kterým občas kroutí poblíž tlamy. Když se přiblíží nějaká potencionální kořist a ta si myslí, že narazila na kroutícího se červa, malý hádek udělá prudký výpad a zabije ji. Tito tvorové žijí tedy skutečně zajímavě, a ačkoliv jsou nebezpeční, zaslouží si úctu...

Příště křovinář sametový!!!