Projekt Pravěcí netopýři více než měsíc poté, co začal, konečně pokračuje druhou částí. Tentokrát se seznámíme s Onychonycterisem...
Druh: Onychonycteris finneyi,
Období: Eocén, před 52,5 miliony let,
Území: Wyoming, Spojené státy americké.
Mezi nejstarší letouny se řadí zástupci čeledi Onychonycteridae, jež je z fosilního záznamu známá pouze z období raného eocénu. Onychonycteris, rod, podle něhož byla tato čeleď pojmenována, je pravděpodobně nejlépe známým a též nejlépe prostudovaným z pěti rodů, kteří tuto rodinu tvořili. Charakteristickým znakem onychonycteridů byly mj. čtvercové stoličky na horní čelisti. Je velice pravděpodobné, že žádný z těchto rodů ještě nebyl schopen echolokace. Lebka Onychonycterise vykazuje velice primitivní znaky, jež svědčí o tom, že letouni byli v raném eocénu skutečně v raném stádiu svého vývoje. Hlemýžď (cochlea) v kosti skalní letounovy lebky byl velmi jednoduchý a malý, na rozdíl od velkého hlemýždě současných netopýrů. Dalo by se tedy říci, že lebka Onychonycterise nemohla fungovat jako sonar. K navigaci musel tedy tento tvor používat něco jiného. Dle mnoha odborníků byl tento primitivní letoun vybaven dobrým zrakem. Tak se orientoval v prostoru, ať už létal ve dne či v noci. Po dlouhou dobu byl Onychonycteris důkazem faktu, že se u letounů vyvinula schopnost aktivně létat ještě předtím, než byli evolucí obdařeni schopností echolokace. Nicméně v roce 2010 se znovu vynořila hypotéza o schopnosti echolokace u tohoto rodu; podle odborníků, kteří se věnovali studiu tohoto rodu, byla nalezená lebka Onychonycterise poněkud deformovaná - za to mohl proces fosilizace a tlak jednotlivých vrstev na fosilii. Právě to mohlo způsobit zmenšení objemu hlemýždě. Pokud byl tedy Onychonycteris vybaven větší cochleou, možná byl přece jen schopen orientovat se v prostoru na základě vysílání zvuku do okolí a jeho následného příjmu... Zmíněný exemplář pochází z Green River Formation v americkém Wyomingu, kde jej v roce 2003 nalezla Bonnie Finney. Podařilo se jí najít pozůstatky dvou zvířat, bohužel však byly nekompletní. Oficiálně byl O. finneyi, ctící druhovým jménem svou objevitelku, popsán roku 2008 v žurnále Nature. Rodový název zvířete znamená "netopýr s drápy"; měl totiž drápy na všech pěti prstech předních končetin (křídel), nikoliv jen na dvou nebo třech, jako u moderních letounů. Jedná se o další primitivní znak, který v průběhu evoluce řádu vymizel. Rozpětí křídel tohoto netopýra činilo 52 centimetrů, celkově byl od čenichu po ocas dlouhý 25 centimetrů... Onychonycteris je spolu s Icaronycterisem a Archaeonycterisem jedním z nejstarších letounů vůbec. Bohužel toho však o jeho životě není mnoho známo, můžeme už jen s jistotou říci, že se jednalo o hmyzožravce.
Rekonstrukce O. finneyi
Tento projekt bude nadále pokračovat...
Žádné komentáře:
Okomentovat