Od 25. února můžete každé úterý na tomto blogu čekat novou část projektu Darwinovy pěnkavy, který dnes začíná. Po vzoru projektů Býložraví savci z pravěku (2010), Soupis pravěkých žraloků (2014) a Evropští sauropodi (2019) bude tato série v podstatě seznamem všech druhů spadajících do určité kategorie. Touto kategorií budou tedy galapážské pěnkavy! Pevně věřím, že Vás tento projekt zaujme, a přiměje Vás najít si o jednotlivých druzích, jež zde uvedu, více informací. Mým cílem je poskytnout Vám tak základní bod pro získání vědomostí o jedné vskutku pozoruhodné skupině ptáků.
Když Charles Darwin na své cestě kolem světa dorazil v září 1835 na Galapágy, stanul v podivuhodném světě tvorů, jež na tomto vulkanickém souostroví žili izolovaně po miliony let. Při svém pobytu na Galapágách si začal uvědomovat zákonitosti přírodního výběru a evoluce celkově. Zdejšími tvory, kteří jej mimo želvy a leguány fascinovali, a jež shromáždil do své rozsáhlé sbírky, byly také galapážské pěnkavy. Ty exempláře, které roku 1837 předal Londýnské zoologické společnosti, později popsal anglický ornitolog John Gould. S termínem Darwinovy pěnkavy, ctícím jejich nálezce a zakladatele evoluční teorie, však přišel až roku 1936 Percy Lowe, načež jej o rok později užil evoluční biolog David Lack jako název své druhé knihy. Počet druhů Darwinových pěnkav se během let měnil v závislosti na taxonomii. Zatímco v literatuře 50. a 60. let bychom se setkali s faktem, že žilo až 35 různých druhů galapážských pěnkav, v současné době je jich uznáváno 18. Spadají do pěti rodů: Geospiza, Camarhynchus, Certhidea, Pinaroloxias a Platyspiza. Všechny patří do čeledi tangarovitých (Thraupidae), jež zahrnuje 372 středoamerických a jihoamerických pěvců, kromě Darwinových pěnkav také pipulky, pitpity a tangary. Nejedná se tedy o zástupce čeledi pěnkavovitých (Fringillidae)...
Na počátku roku 2020 byly publikovány výsledky výzkumu zabývajícího se několika ptačími druhy z pleistocénní Kalifornie, jež vnesly nové světlo na vývoj Darwinových pěnkav. Drobné anatomické změny u těchto ptáků jsou údajně výsledky fluktuací v jejich morfologii, jež se zdá být v dlouhém čase stabilní...
Výskyt jednotlivých druhů Darwinových pěnkav je omezen na určité ostrovy. Tato mapa Vám umožní se v nich rychle zorientovat, a zařadit je tak ke svým stanovištím. Mějte prosím na vědomí, že menší ostrovy však nejsou na mapě pojmenovány.
Vědecký název: Geospiza fortis,
český ekvivalent: pěnkavka prostřední,
výskyt: Floreana, Isabela, Fernandina, Seymour, Santa Cruz, Pinzón, Santa Fé, San Cristóbal, Santiago a Baltra.
Žije v subtropických a tropických suchých lesích. Tvar zobáku je poměrně variabilní, obvykle je však mírně zahnutý. Pěnkavka prostřední byla také prvním druhem Darwinových pěnkav, u něhož měli vědci možnost sledovat malé evoluční změny v průběhu krátkého času. Samci mají černou uniformu, peří samiček je hnědé.
Vědecký název: Geospiza septentrionalis,
český ekvivalent: pěnkavka ostrozobá*,
výskyt: Wolf a Darwinův ostrov.
Tento druh proslul jako upír mezi Darwinovými pěnkavami. Je totiž znám tím, že ostrým zobáčkem klove do kůže terejů modronohých. Pije krev, jež poté z ran větších ptáků vytéká. Terejové se tomuto chování nedokáží bránit. Podle některých odborníků se pěnkavky původně živily parazity žijícími v peří terejů, ale v průběhu evoluce se přesunuli k pití jejich krve. Samci těchto pěnkavek jsou černí, samičky jsou zbarveny šedě s hnědými proužky.
Vědecký název: Geospiza difficilis,
český ekvivalent: pěnkavka ostrozobá*,
výskyt: Wolf, Darwinův ostrov, Fernandina, Santiago, Genovesa a Pinta.
Dosud méně dotčený druh, dříve se však vyskytoval ve vyšších polohách na mnoha ostrovech mimo Isabelu. V nich byl však bohužel vyhuben, ačkoliv v nižších polohách na těchto ostrovech přečkal do dnešních dnů. Samci jsou černí, samičky jsou hnědé.
Vědecký název: Geospiza acutirostris,
český ekvivalent: neexistuje,
výskyt: Genovesa.
Opět se velice výrazně podobá předchozím jmenovaným druhům z rodu Geospiza. Tato pěnkava či pěnkavka je nicméně endemitem Genovesy, malého ostrova na severovýchod od většiny hlavních galapážských ostrovů (kupříkladu Santa Cruz) s maximální nadmořskou výškou 64 metrů.
Vědecký název: Geospiza conirostris,
český ekvivalent: pěnkavka kuželozobá,
výskyt: Wolf, Darwinův ostrov, Genovesa a Espaňola.
Se svým kuželovitým, mírně zahnutým zobáčkem poskakuje po křoviskách a kaktusech, a živí se jejich plody, květy a hmyzem, který na nich žije. Jejím primárním zdrojem potravy je vláknina kaktusu rodu Opuntia. Její přizpůsobení na život v prostředí plném kaktusů a dalších rostlin snážejících sucho a horko prozrazuje, že žije v oblastech suché křovinné vegetace. Potravu hledá i pod kaktusy a keři. Samci bývají černí s bílými pery na spodní části ocasu, samice bývají šedé až matně černé; takto jsou zbarveni i nedospělí samci.
* - druh Geospiza septentrionalis byl dříve považován za poddruh G. difficilis, na základě genetického výzkumu, jenž potvrdil, že se jedná o odlišné druhy, byli G. septentrionalis a G. difficilis odborníky z International Ornithologists' Union odděleni
To bylo tedy prvních pět Darwinových pěnkav, které jsme si představili v rámci nového projektu. Druhou část můžete očekávat v úterý 3. března...
Žádné komentáře:
Okomentovat