Nový rok, nové perspektivy! Se začátkem roku 2020 začíná i zbrusu nový projekt Pravěcí netopýři! Opravdu doufám, že se Vám bude líbit. Letouni se řadí mezi mé nejoblíbenější savce, zvláště pak netopýři samotní. Jsou to úžasní savci - jediní z naší třídy, jež jsou schopni aktivního letu. Přestože tento projekt nese název Pravěcí netopýři, bude se zřejmě zabývat i jinými letouny, například pravěkými kaloni. Navíc některé vyhynulé skupiny letounů nepatří do skupiny netopýrů, ani do skupiny kaloňů. Budeme na ně však nahlížet jako na netopýry... Jízda začíná! Prvním rodem, se kterým se setkáme, je Aegyptonycteris!
Druh: Aegyptonycteris knightae,
Období: Eocén, před 37 až 34 miliony let,
Území: Egypt, severní Afrika.
Oáza Fajjúm je proslulým paleontologickým nalezištěm, z něhož vzešly například fosilní pozůstatky obrovské eocénní velryby ze skupiny Archaeoceti rodu Basilosaurus nebo ostatky mohutného savce ze skupiny Embrithopoda rodu Arsinoitherium. Méně známým zástupcem eocénské fauny Egypta je velký pravěký letoun, který byl popsán v roce 2016. Nese název Aegyptonycteris knightae ("Knightův egyptský netopýr"), a žil skutečně ve stejné době, kdy se pobřežními vodami tethydy proháněli obrovití draví kytovci. Aegyptonycteris byl popsán na základě úlomku čelisti s několika zuby. Popis zhotovila zooložka Nancy Simmons se svými kolegy z Amerického přírodovědného muzea. Do této doby je Aegyptonycteris stále znám jen z holotypu, na jehož základě byl popsán - avšak část čelisti s několika zuby stále dokáže o zvířeti mnohé prozradit, zvláště, když se jednalo o savce. Ačkoliv velikost fajjúmského letouna nelze přesně určit, z velikosti zubů se dá usuzovat, že byl přinejmenším stejně velký jako dnešní listonos nosatý ze střední a Jižní Ameriky - tento netopýr, klasifikovaný v současnosti jako téměř ohrožený druh, má rozpětí křídel 70 až 100 centimetrů, což mezi netopýry rozhodně není málo. Podle některých odborníků je dokonce možné, že Aegyptonycteris byl i větší. Přesné rozpětí křídel samozřejmě z velikosti zubů určit nelze, přesto však poskytla vědcům alespoň hrubý obrázek o jeho tělesných rozměrech. Zuby samozřejmě vypovídají mnohé o tom, čím se daný živočich živil. Vypadá to, že Aegyptonycteris byl omnivor, tedy všežravec, a že si radostně zamlaskal při obědě složeném jak z drobného savce, ještěra či ryby, tak ze semen a ovocných plodů. Stoličky Aegyptonycterise byly skvěle uzpůsobeny k rozžvýkání jakéhokoliv typu potravy. Mezi eocénskými letouny je tento rod zcela výjimečný. Evropské rody letounů z eocénské epochy byli většinou malí hmyzožravci. Fakt, že se v rámci této skupiny savců objevili velcí všežravci jako Aegyptonycteris, byl zprvu pro vědecké odborníky velmi překvapivý. Letouni se koneckonců v eocénu vyvinuli, nejstarší rod je znám z doby před 55 miliony lety. Za méně než 20 milionů let vykonali během svého vývoje pořádnou cestu. Není známo, zda Aegyptonycteris využíval echolokaci k orientaci v prostoru, a není také možné určit, zda byl nokturnální (noční), ač by se to mohlo zdát pravděpodobné. Nevyužíval-li echolokaci, pak se jistě orientoval pomocí čichu a zraku, tak jako dnešní kaloni.
Stoličky netopýra druhu Aegyptonycteris knightae
Listonos nosatý (Vampyrum spectrum), největší druh netopýra na západní polokouli
Přeji Vám šťastný Nový rok 2020! Tento projekt bude pokračovat. Už se moc těším, až napíši o dalších pozoruhodných pravěkých netopýrech...
Žádné komentáře:
Okomentovat