Lovci kryptidů 3: Zachtělo se mi telepatie (4/4)

Minule se Jack a Pauline setkali s parazitem, který se pár týdnů skrýval ve zkumavce s Tatzelwurmovými slinami v mrazícím boxu, a celou tu dobu se mu podařilo extrémní podmínky přežít. Po úniku se parazit pokoušel dostat k Chupacabře, stále držené v kleci v pozdemní části základny. Jack tomu zabránil a parazita spálil laserem. V koši s biologickým odpadem však z mrtvého těla vylezl jeden z jeho potomků, jenž přečkal extrémní žár. Aniž by o tom Jack s Pauline věděli, našel si svého nového hostitele - právě onu Chupacabru. Na rozkaz premiéra Maysona měli Lovci kryptidů nebezpečné zvíře přemístit zpět na Portoriko, jenže do toho něco přišlo. V Jižní Karolíně byl zaznamenán výskyt podivného dvounohého Lizard Mana. Tým využil krabičky ze Zhou Lenova přístroje k navázání telepatické komunikace s kryptidem. Překvapivě se to podařilo, jen kryptid samotný byl dosti agresivní. Akihiko zůstal v londýnské základně sám, měl hlídat Chupacabru. Přijel jej navštívil doktor Brickell, který mu sdělil, že zaregistroval neviditelný letoun nad Londýnem. Prý mířil k základně. Jejich rozhovor byl přerušen děsivou ranou vycházející z podzemí základny. Akihiko shledal klec prázdnou. Chupacabra nějak unikla...

LOVCI KRYPTIDŮ 3: ZACHTĚLO SE MI TELEPATIE, ČÁST ČTVRTÁ:

Krvelačný kryptid neváhal. Skočil na Akihika. Ten mu pohotově nastavil svou kovovou tyč. Krk Chupacabry se o ní zachytil, ale ruce s drápy dosahovaly na Akihika a páraly jeho černou uniformu. Akihiko se zuřivým řevem natlačil Chupacabru ke stěně. Zvíře vyplázlo jazyk a slinami Akihika oslepilo. Akihiko spadl na zem a začal si mnout oči. Byla to příšerná bolest. Znovu ucítil odporný dech Chupacabry. Blížila se, byla přímo za ním. Akihiko vyskočil a kopl ji do hlavy. Zvedl ze země svou tyč a dal jí další ránu, tentokrát do zad. Na chvíli ochromená nestvůra ležela na podlaze a vydechovala. Akihiko toho využil a zamířil ven z místnosti. Zavřel dveře a ocitl se na chodbě před tělocvičnou. Vběhl do koupelny a u umyvadla si vymyl oči. Pak vzal vysílačku a zavolal zbytku týmu. Za pár vteřin se ve vysílačce ozval Jackův hlas. "Jacku, ty parchante. Ta tvoje hnusná potvora se dostala z klece," řekl naštvaně Akihiko, zatímco se držel umyvadla a prohlížel si své oči v zrcadle. "Jakto?!" zděsil se Jack. Okamžitě musel v Cryptid Swiftu nastavit autopilota, nebyl teď schopen řídit. Akihikova zpráva jej velice rozrušila. Pauline k němu přiskočila a začala ho uklidňovat. "Zavřel jsem jí v té proklaté místnosti... Nevím, jak se dostala ven, mříže klece byly úplně rozbité..." pokračoval Akihiko. Náhle uslyšel hlasitou ránu. Ano, dveře místnosti, v níž byl kryptid zavřen, se rozletěly na kusy. "Musím končit, borci. Přileťte!" řekl Akihiko a vypnul vysílačku. Pak Chupacabra prorazila dveře koupelny. Akihiko po ní vystřelil z laserové pistole, ale minul. Chupacabra skočila na strop, a potom přímo na Akihika. Ten uhnul jejím drápům a zavřel se v kabince. Chupacabra do ní skočila shora. Akihiko opustil kabinku a znovu po Chupacabře vystřelil. Tentokrát ji konečně zasáhl; avšak jen laserem nejnižšího stupně. Chupacabra zařvala, přikryla si jednou z předních končetin ránu a pokračovala v pronásledování. Akihiko běžel ke schodům. Chytil se zábradlí, vyskočil na to vyšší, a za chvíli byl na chodbě v přízemí. Chupacabra jej následovala. Opět to schytala, teď jí Akihiko zasáhl laserem do hlavy. Příšera se zlověstně usmála a náhle Akihiko pocítil nebývalou bolest hlavy. Telepatie! Psychotický šok! Akihiko po ní hodil svou tyč, ovšem nezasáhl. Chytil se za hlavu a v agonii se přitiskl ke zdi. Naštěstí byl blízko dveří. Začal na ně bušit. "Pane Yukimuro!" ozvalo ze z venku. Ano! Doktor Brickell ještě pořád stál před budovou. Akihiko zatnul zuby a znovu sáhl po laserové pistoli. Pokusil se ji namířit na Chupacabru, která se k němu rychle blížila. Vystřelil, ale nezasáhl. Chupacabra zase uskočila. Jenže laserový paprsek zasáhl jakýsi bod ve zdi. Následkem toho se z podlahy přímo před dveřmi, přímo před Akihikovým nosem vysunula laserová zbraň a začala vystřelovat lasery nejvyššího stupně. Pár jich Chupacabru zasáhlo. Jakmile na chvíli pozbyla vědomí, opustila Akihikovu mysl. Ten padl na záda a nahlas oddechoval. Brickell zvenku bušil na dveře. Akihiko je otevřel, rychle jimi prošel a zase je za sebou zabouchl. Brickell si ho vyděšeně prohlížel. "Vnikl tam někdo?" zeptal se. "To si nemyslím. Ale unikl nám jeden kryptid. Sakra! A pořád je v budově!" odpověděl Akihiko. Brickell přiběhl ke svému autu. "Plukovníku, asi bychom měli zmizet," řekl vojákovi. Ten něco zavolal na Akihika. "Slavná poslední slova," řekl, "myslím, že teď už v budově nebude!" Chupacabra se probila ven. Proskočila dveřmi. Laserová puška po ní pořád střílela; mířila teď ven a laserové rány zasahovaly silnici. "Do Prčic!!!" zařval Akihiko. Hodil po zbrani dva šurikeny, jeden z nich byl odstřelen, ale druhý ji zasáhl kdesi vespod, a přetrhl dráty. Chupacabra skočila na auto. Brickell hystericky zakřičel. Okamžitě nasedl do vozu a bouchl dveřmi. Chupacabra seskočila ze střechy vozu a ranou pěstí rozbila okýnko. Brickell jen taktak uhnul jejím drápům. Plukovník auto rozjel. Chupacabra spadla na silnici. Auto ujíždělo, Akihiko zde však stále byl. Chupacabra na něj nenávistně pohlížela. Akihiko držel v ruce svou laserovou pistoli. Okamžitě vyměnil laserové náboje za pravé kulky. "Sorry, baby," řekl a pokusil se Chupacabru zastřelit. Jenže přízrak byl příliš rychlý. Jedna kulka zasáhla okno sousedního domu, druhá větev stromu, na kterou Chupacabra vyskočila. "Ne!!!" řval naštvaně Akihiko a střílel dál. Chupacabra skočila na střechu budovy a potom se ocitla v něčí zahradě. Akihiko přeskočil plot. V zahradě nic nebylo. Zvíře přeskočilo do další, a odtamtud jistě zase do jiné. Chupacabra teď byla na útěku. Akihiko naštvaně kopl do sousedova záhonu a zamířil k základně. Vběhl do garáže a nastartoval vozidlo Cryptid Chaser. "Dlouho jsme spolu nejeli, zlato," zasyčel si jen tak pro sebe.

Uprostřed brazilského Amazonského deštného pralesa seděli Pierre a Curupira u ohně a jedli oběd. Byl složen z lesních plodů a rybího masa. Kompsognátek Lil měl porci hmyzích larev, ze které si občas Curupira jednu vzala a svůj oběd jí zpestřila. Pierre si o tom myslel svoje, ale neříkal nic. Po obědě konečně promluvil. "Někdy si říkám, že je škoda, že žiju někde v civilizaci," řekl Pierre, "ale na druhou stranu nemůžu být v tomhle ráji věčně. Přemýšlel jsem o tom a říkám si, že Lovci kryptidů mě fakt potřebují. Že do týmu patřím." Curupira pokývala hlavou. Pak trochu vykulila oči a pohlédla na Pierrovu ruku. Začala zelenat. "A kruci," sykl Pierre a vytáhl z batohu kufřík s injekcemi. Hned si jednu dal. "To bude dobrý," řekl. "Těmhle věcem opravdu nerozumím," podivila se Curupira. "Ani nemusíš. Co mě děsí je to, že tu už mám jenom tři injekce. Budu muset Jackovi zavolat, aby mi sem donesl další. Ale to není pro Cryptid Swift problém. Víš, ten letoun dokáže překonat Atlantik během jedné hoďky. Žádný problém," mluvil dále Pierre. Kdyby jen věděl, co se právě děje v Londýně... I když využíval Brickellova antiséra, pohled na rozzuřenou Chupacabru by ho stále dokázal dosti rozrušit. Pořád by se
mohl přeměnit v dvoumetrové monstrum s keratinovými drápy. Klid, kterého se mu dostávalo při dobrodružstvích s Curupirou a Lilem, opravdu potřeboval. Byla to jakási terapie. A nebýt Curupiřiny dobroty, asi by se z transformací v monstrum zbláznil. To setkání s Weberem ve Venezueli byla konečná. Ale teď se Pierre stával novým člověkem. Zase se z něj stával dobrodruh, navíc zde v pralese již s Curupiřinou pomocí našel několik zajímavých kryptidů. Lepší to být nemohlo. Kdyby si jen občas vzpomněl na Kate. Ona na něj myslela každý den. Nebyli spolu v kontaktu, Pierre vlastně nebyl v kontaktu s nikým ze svých přátel. Bylo to pravidlo. Měl se na chvíli odrazit od všeho, co předtím zažil. Neměl myslet ani na Sabine, a popravdě už byly dny, včetně toho dnešního, kdy nadšení z průzkumu pralesa překonalo jakékoliv starosti. Pierre si ani nemohl přiznat, že Kate, se kterou chodil už více než rok, mu tady prostě úplně vypadla z hlavy, stejně jako jeho zesnulá sestra...

"Zdraví Vás Lucy Grey z BBC World News. Uprostřed Londýna zaútočil živočich, který podle některých patří mezi tzv. kryptidy. Zvíře začalo v hlavním britském městě řádit teprve před deseti minutami, podle neoficiálních informací již zabilo jednoho člověka. Vláda se zatím vyhýbá jakýmkoliv komentářům," ozývalo se z obrazovečky v Cryptid Chaseru. "Kčertu," zasyčel Akihiko. Dojel na Trafalgarské náměstí, kde před rokem bojoval s Nietovými dráčky. "Staré známé místečko?" zamumlal si pro sebe a vyskočil z auta. Lidi křičeli hrůzou. Černá nestvůra s ostny na zádech a krví tekoucí po krku šplhala po jednom z domů. Akihiko to do ní našil z pistole. Jedna kulka zasáhla její rameno. Chupacabra se pustila a dopadla na zem. Každý by si pomyslel, že jí to zabije, ale nebylo to tak. Po dvou se rozběhla k Akihikovi. "Vypadněte odsud, lidi! Vypadněte odsud!!!" řval Akihiko. Střílel po Chupacabře, jenže ona uhýbala. S pomocí svých telepatických schopností moc dobře věděla, kam Akihiko vystřelí příště, a tak dokonale odhadovala každý jeho krok. Když se přiblížila asi na deset metrů, dala mu další psychotický šok. Akihiko zařval bolestí a zavřel se v Cryptid Chaseru. Jakmile byla mezi ním a Chupacabrou nějaká bariéra, například neprůstřelné sklo okýnka auta, telepatické spojení skončilo. Akihiko rozjel vůz a pokusil se kryptida přejet. Chupacabra vyskočila na střechu. Akihiko dostal vůz do smyku a kryptid z něj sletěl. Dopadl na všechny čtyři a zaměřil se na pár dětí, které se tiskly ke zdi jednoho z domů. "Ne!" vykřikl Akihiko. Vyskočil z auta a utíkal k Chupacabře, která se schválně blížila k dětem. Pak jim dala psychotický šok. Akihiko vyhodil šuriken. Chupacabra uhnula, věděla totiž, že tak Akihiko učiní. Šuriken letěl na jedno z dětí. To naštěstí uhnulo. Chupacabra se zatvářila nenávistně a přerušila telepatické spojení. Děti se daly na útěk. "Vidíš? Mám dobrý reflexy," ozvalo se ze skupinky jinak poděšených dětí.

Na náměstí náhle přijel Brickellův vůz. Plukovník v něm raději zůstal, ale Brickell se odvážil vyjít ven. "Přijel jste mi pomoci? Díky, nechci," řekl mu Akihiko, aniž by se na něj podíval. "Vy jste dobrý," pousmál se Brickell, "sám to nezvládnete." "Co navrhujete udělat, docu?" "V autě jsme měli tuhle výbušninu," odpověděl Brickell a ukázal Akihikovi něco, co se nápadně podobalo granátu, "určitě ji to zabije." Akihiko se začal huronsky smát. "Tak to ne, ne, ne, ne, ne, NE!" smál se Akihiko a tlačil Brickella zpátky do auta. "Prosímvás, jak jinak ji chcete zastavit?!" vyhrkl Brickell. "Nějak si poradíme," odpověděl Akihiko. Náhle slunce zastínil Cryptid Swift. Ano, Lovci kryptidů přiletěli! Ze spodku letounu se vysunula laserová puška a začala to do Chupacabry šít. Jenže kryptid rychle uskakoval. Zatím nedostal ani ránu. Budova, u které byl, byla za chvíli takřka zdevastována. "Myslím, že ta bomba by byla lepší," poznamenal Brickell. "Zavřete hubu!" okřikl ho Akihiko a vyběhl po Chupacabře, dosud zaměstané uhýbáním paprskům. Dvakrát střelil do její hrudi. Chupacabra zasyčela bolestí a padla na břicho. "Huh, to bylo lehký," řekl Akihiko. Zamával na letoun, aby přestali střílet. Následně letoun přistál na náměstí. Okamžitě z něj vyběhli Jack, Pauline, Roger a Fahad. "Není mrtvá, cítím to," řekl Jack, který měl na hlavě "telepatickou korunku" napojenou na krabičku umístěnou v kapse. Sdělil Chupacabře, že vše bude v pořádku. Že se nemusí bát. Pauline ji okamžitě trefila uspávací šipkou. "No, pokoušel jsem se ji zabít, víte. Radši bych to dokončil," řekl Akihiko a přistoupil ke zvířeti s posledním šurikenem. "Ne!" zařval Jack, chytil ho za rameno a podrazil mu nohy. "Chceš se rvát, kámo? Tahle zrůda už v Londýně někoho zabila. Nevidíš snad tu krev, kterou si pobryndala krk?!" odporoval Akihiko. "Nejsme zabijáci kryptidů," odpověděl Jack, "přeneseme ji do letounu a ošetříme. A pak jí odneseme na Portoriko." Akihiko se zamračil. "V pohodě, kámo," řekl mu Fahad a poplácal ho po rameni. K týmu přiběhl doktor Brickell a zeptal se Jacka na pár věcí. "Proč jsme ji měli v základně? Experiment s telepatií. Nikomu ani muk," řekl Jack Brickellovi a oba se na sebe usmáli. "Ale díky, doktore, že jste byl odhodlán ji zastavit," řekl Jack. "A mě nepoděkuješ? To já se jí v prvé řadě pokoušel zastavit. A udělal jsem pro to víc, než tadyhle učenec," řekl Akihiko, ale Jack na to nereagoval.

V tuto dobu nebylo v základně Lovců kryptidů prázdno. Hned u rozmlácených dveří byla na zeď připnuta malá "hračka", která se napojila na obranný systém budovy a úplně ho vyřadila z provozu. V podzemní části budovy stáli Stephen Barry a Deylin Nieto a prohlíželi si Zhou Lenovo zařízení z paralelní dimenze, jež Jack a jeho tým využívali k telepatické komunikaci s Chupacabrou. "Podle všech záznamů, které tady v budově mají, je tohle jediná věc z paralelní dimenze, jež byla zachráněna. A prý ji využili na nějakou fialovou nestvůru. Na něco velkého. Prý se to jmenuje 'The Father'," řekl Stephen, prohlížející si několik ukradených papírů. "Tak na co čekáme? Vezmeme to," zasmál se Nieto a dětsky poskočil na místě, "víš, jsem strašně rád, že jsem konečně v základně Lovců kryptidů. Vždycky jsem toužil se sem podívat. A nic mi nedělá větší radost než vidět ji takhle pomlácenou." "Co se tu asi stalo?" řekl si Stephen. "Vidíš tu klec? Asi v ní něco měli. Prorvalo se to ven a způsobilo to zmatek. Ale to není naše věc," odpověděl Nieto. "Fajn, berem tu věcičku," řekl Stephen. Vyšli ven z budovy se Zhou Lenovým přístrojem a nastoupili do letounu, který jen tak stál na silnici. "Hej! Co to jako je?!" zvolal na ně jeden ze sousedů, ten muž, který také přihlížel příjezdu Chupacabry do základny. Nedostal žádnou odpověď. Jakmile byli Nieto a Stephen v letounu, spustili stealth system a letoun zneviditelněl. A pak odletěl. Ve dveřích základny byl někdo, kdo je natáčel. Někdo dostatečně chytrý na to, aby vzal do tlamičky plné ostrých zoubků kameru, tlapkou stiskl velké tlačítko, jež spustilo nahrávání, a pak kameru držel v takovém úhlu, aby oba zločince nato
čila. Byl to malý Tatzwelwurm. Chytřejší než by si kdo pomyslel...

Chupacabra byla ošetřena v letounu. "Naštěstí to moc neschytala," řekla Pauline, "takže se z toho rychle dostane." "Stejně by mě zajímalo, jak se dostala z té klece," řekl Jack. "Až se vrátíme na základnu, pořádně si ji prohlédneme. Třeba měla klec nějakou závadu," odpověděla Pauline. "Hm, to ne... V tom bude něco jiného," řekl Jack. V letounu byli s Chupacabrou jen oni dva. Akihiko, Roger a Fahad mířili zpět na základnu v Cryptid Chaseru. Samozřejmě byli nemile překvapeni, když se dozvěděli, že obranný systém budovy byl nějak vyřazen. Bylo však jasné, že se tak stalo až po útoku Chupacabry. Chytrý Tatzelwurmík donesl Rogerovi kameru a pokoušel se mu naznačit, aby se podíval na záznam. Roger žasl nad inteligencí svého mazlíka. Donesl svým kolegům ukázat, co malý kryptid natočil. "Barry a Nieto využili nehody s Chupacabrou, dostali se do nechráněné základny a odnesli si tu pitomou věc," řekl Akihiko, "ale znamená to něco? Třeba je už Jackovým pokusům s telepatií konec. Přístroj je v trapu, už nebudou žádné pokusy. Skvělé." "Obávám se, že ta věc dokázala mnohem víc," odpověděl Fahad, "a navíc dokáže vystopovat The Fathera, neskutečně silnou kosmickou entitu." "Myslíte, že za útěk Chupacabry nemůžou ti dva?" zeptal se Roger. "V budově nikdo kromě mě nebyl. Chupacabra unikla sama. Tihle borci přiletěli až poté, co jsem základnu opustil. A to bylo po útěku té hnusné potvory," řekl Akihiko. "Tak jak se, sakra, Chupacabra dostala z klece?" ptal se Roger. V podzemní části základny si znovu prohlédli klec. "Probila se ven. Byla tak silná, že mříže klece zpřehýbala," odpověděl Fahad. "Jiné vysvětlení fakt není," řekl Akihiko. "Byla silnější, než jsme si mysleli. Proč se jen nechala v té kleci držet tak dlouho?" zeptal se Roger. "Měla něco v plánu," odpověděl Akihiko. "Ne, to si nemyslím. Jen si byla jistá, že se odsud dostane... Hele, já si teda nemyslím, že by byla původně dost silná na to, aby se z klece dostala," mluvil Fahad. "Něco jí dalo sílu," řekl Akihiko, "něčeho se napila. Nebo něco snědla." "Jack moc dobře věděl, čím ji krmil," namítl Roger. "Pak tady muselo k něčemu dojít," řekl Akihiko. "Ale k čemu?" "Obávám se, že to dřív nebo později zjistíme," zamračil se Akihiko, "nevím, co by to mohlo být, ale něco mi říká, že to nebude příjemné zjištění."

Nieto zapnul Zhou Lenův přístroj. "Vypni to, darebáku," řekl Stephen, "vydává to hrozný hluk!" "Tak fajn. Jenom to zkouším!" zapištěl Nieto. I po vypnutí přístroje byl v letounu hluk. "Co to sakra...?" řekl naštvaným hlasem Stephen. Před letounem se náhle zjevila velká fialová hlava. Stephen zařval zděšením. Hlavou prolétl. "Co to bylo?! Nějaký obraz?! Bylo to nehmotné!" zakřičel Stephen. Letoun se náhle ve vzduchu zastavil a začal rotovat. Točil se rychleji a rychleji. Pak se zase zastavil. "Asi budu blinkat," řekl Nieto. "Stephen Barry. Arogatní, namyšlený, strůjce puče, vrah," ozvalo se odnikud mocným hlasem. "A Deylin Nieto," pokračovala ona mocná entita, "sociopat, hysterik, člověk postrádající empatii." "Co seš zač?!" zařval Stephen. Před letounem se opět objevila velká, jen zčásti viditelná fialová hlava. "Můžeš mi říkat The Father," odpověděla entita, "už mě unavuje, že se o mě váš druh snaží zjistit víc. Člověk, který tento přístroj stvořil, se vymkl mé kontrole, přestože byl součástí světa, který jsem sám vytvořil! A já nehodlám, aby skuteční lidé ze skutečného světa pokračovali v jeho výzkumu. Ten přístroj bude zničen!" Nato začal letoun padat. Barry a Nieto mohli řvát, jak chtěli. Letoun spadl do oceánu. Potopil se. A Zhou Lenův přístroj s ním. Kdo ví, co by The Father provedl, kdyby byl teď přístroj u Lovců kryptidů. Oni sami nevěděli, jaké měli štěstí, že padl do rukou nepřátel...

Při letu z Portorika telefonoval Jack s premiérem Maysonem. "Omlouvám se, byla to má chyba," řekl Jack. "Ach, pane Owene. Jsou to právě události, jako ta dnešní, jež mne nutí přemýšlet o budoucnosti kryptidů. O tom, zda jsou bezpeční či ne. Zda do našeho světa patří nebo ne. Zda neobnovit starý zákon..." mluvil arogantně Mayson. "Ujišťuji vás, pane premíére, že tohle se již nestane. Nikdy," řekl přesvědčivě Jack. "No dobrá. Ale něco vám řeknu, Owene, odteď pro mě Lovci kryptidů nejsou tím, čím byli. Zapomeňme na to, že jste zachránili svět. Zapomeňme na Granadu. Zapomeňme na New York. Začneme znova. Ať vám třeba CIA skládá poklony, já už vám nevěřím," řekl Mayson, "a při prvním podezření na vás všechny dám zatykač. Abyste si nemysleli, že je to tak lehký." Mayson skončil hovor. "Má pravdu, Jacku," řekla Pauline. "Já vím. Celý ten experiment s telepatií byla pěkná blbost," odpověděl Jack, "a před chvílí nám ještě chlapi ze základny zavolali, že přístroj se ztratil. Že byl ukraden... A víš co? Mrzí mě to, ale nemělo by. Byl jsem blbej, Pauline. Poprvé v životě jsem udělal chybu, která mohla všechny ohrozit. Odteď vám všem budu říkat všechno, co mám v plánu." "Nebuď na sebe zlý," řekla Pauline. "Něco ti řeknu, Pauline," řekl Jack a na chvíli opustil řízení, "udělal jsem v poslední době moc chyb. Wendigo, Chupacabra... Nedával jsem pozor na Pierra... To, co se v posledních měsících děje, naznačuje, že mé dny..." "Ale no tak," řekla Pauline a chytla ho za ruku. "Počkej," mluvil dále Jack, "mé dny jako vedoucího týmu se blíží ke konci. Heh, já mám prostě pocit, že... Že tým bude muset vést někdo jiný." "Teď ještě ne," zašeptala Pauline. "Teď ještě ne," řekl Jack, "ale jednou ano."

Osamocená uprostřed suchého lesa na západním pobřeží Portorika, probírala se Chupacabra ze spánku. Přiskákalo k ní několik dalších zástupců jejího druhu. Podivovali se, proč má tolik pěny v tlamě. Chupacabra se na ně zlostně usmála a prvního, který se dostatečně přiblížil, bolestivě kousla. Parazit se dostal do dalšího zvířete. To mělo být po čase také agresivní, kousnout další, a to pak zase další, a tak se epidemie bude šířit dál... Kéž by Lovci kryptidů věděli, že na tom mají podíl.

Tato kapitola byla dost dlouhá, doufám však, že se Vám líbila. Příběh bude samozřejmě pokračovat dál... Co se stane s nakaženými Chupacabrami? Unikla Chupacabra z klece právě proto, že se zvýšila její agresivita a snad i síla právě důsledkem nakažení parazitem? A znovu se musíme ptát... Jaká čeká svět budoucnost? Pokračování příště...