středa 6. března 2019

Extrémně jedovatí: Snovačka Hasseltova

Jméno: snovačka Hasseltova,
Vědecký název: Latrodectus hasselti,
Zařazení: čeleď Theridiidae (snovačkovití), řád Aranae (pavouci), třída Arachnida (pavoukovci),
Výskyt: Austrálie, jihovýchodní Asie a Nový Zéland,
Jed: neurotoxin, alpha-latrotoxin + řada enzymů.
Stručný popis:
Snovačka Hasseltova je jednou ze zvířecích ikon "země tam dole", tedy Austrálie, odkud také pochází. Nicméně v 80. letech 20. století se kvůli člověku rozšířila na Nový Zéland, a s do přírody omylem vypuštěnými pavouky tohoto druhu se setkáme i v některých zemích jihovýchodní Asie. V roce 2008 bylo dokonce 700 snovaček nalezeno ve městě Fukuoka v Japonsku. Kolonie australských snovaček však působily problémy i v Anglii, Belgii, Íránu a Spojených arabských emirátech. Mimoto jej člověk nedopatřením rozšířil i na Novou Kaledonii v Pacifiku; první jedovaté kousnutí tímto pavoukem na ostrově bylo zaznamenáno roku 2007. Australané obvykle říkají, aby lidé nechodili na venkovní toaletu předtím, než si ji pořádně prohlédnou. Snovačka se může skrývat kdekoliv, zvláště ve škvírách mezi kusy dřeva, mezi kameny... Reaguje na sebemenší agitaci. Jed je koktejlem různých látek, nejde však o ten nejsilnější pavoučí jed. V Austrálii během letních měsíců snovačky kousnou tisíce lidí, ale jen okolo 250 obětí dostane protijed. To proto, že zbytek nepocítí velké následky pavoučího kousnutí; někdy dokonce žádné. Záleží vždy na zdraví pavouka i člověka, na tom, kolik bylo do rány vypuštěno jedu apod. Občas se snovačka může dostat třeba do oblečení nebo do bot, k největšímu množství kousnutí však dochází tak, že člověk zkrátka položí ruku či nohu někam, kde se drobný pavouk schovává, a pak to zkrátka schytá. Samci snovačky Hasseltovy měří jen 3 millimetry a nejsou tedy pro člověka nebezpečím. Jejich kusadla vlastně vůbec nejsou dostatečně velká na to, aby pronikla lidskou kůží. Ovšem samice těchto pavouků jsou docela velké (10 milimetrů), určitě dost na to, aby už člověka dokázaly kousnout a vypustit do rány jed. Další bizarností je, že samice během páření vstřikují trávicí žlázy do hlavohrudi samečka, čímž ho zaživa tráví. Jako některé jiné druhy pavouků, i snovačky, tedy v případě samic, pozřou samce po páření, což jim zřejmě zajistí dostatek živin pro vyvíjející se zárodky... Snovačka Hasseltova patří do stejného rodu jako slavná americká "černá vdova", Latrodectus mactans. S další příbuznou této snovačky se setkáme i v jižní Evropě - jedná se o snovačku jedovatou, Latrodectus tredecimguttatus.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější