Užovka býčí-Obyvatel borových lesů

Uběhlo patnáct dnů od napsání předchozího hadího popisku, je tedy na čase vrátit se do fascinujícího světa hadů a představit si slíbenou užovku býčí...

Latinský název: Pituophis melanoleucus,

Rozšíření: východ a jihovýchod Spojených států amerických,

Velikost: délka 1,5 až 2,5 metru.

Užovka býčí je velký škrtič z čeledi užovkovitých, který preferuje především borové lesy. Z tohoto důvodu se jí v angličtině říká "pine snake", tedy "borový had". Vyskytuje se však také na farmách či v travnaté stepi. Dříve byly ostatní užovky z rodu Pituophis řazeny do tohoto druhu, který měl tím pádem mnohem větší rozšíření, jež zasahovalo až na západní severoamerické pobřeží. Jiné užovky, jež jsou užovce býčí příbuzné, ale jsou dnes již klasifikovány jako samostatné druhy, se vyskytují například v arizonské poušti. Avšak užovka býčí z jihovýchodu Spojených států se podobně jako ony dokáže efektivně zahrabávat do písku. Svou kořist často hledá pod zemí. Živí se krysami a myšmi, kterých spotřebuje velké množství. Z tohoto důvodu je užitečným návštěvníkem okolí lidských obydlí. Loví však také ještěry, ptáky a pojídá také ptačí vejce. Bohužel se čas od času stane, že uloví slepici, což je důvod, proč ji ne každý farmář rád vidí na svém pozemku. Existují tři poddruhy užovky býčí, jež se od sebe barevně odlišují. Některé jsou špinavě bílé s tmavými skrvrnami, jiné jsou béžové, jeden poddruh je zase zcela černý, ale i jedinci jednotlivých poddruhů se od sebe liší. Důležitým znakem tohoto hada, kterým se odlišuje od jiných severoamerických užovek, je kromě velikosti, díky které si jej snad nelze splést s žádnou jinou užovkou, také počet šupin na temeni hlavy. Užovka býčí jich má více, než je obvyklé u ostatních užovkovitých. Místo typických dvou má čtyři prefrontální šupiny, tedy šupiny nacházející se před velkými šupinami mezi očima. Šupiny na hřbetu a bocích tohoto hada jsou kýlnaté, což znamená, že středem každé šupiny prochází výběžek. Díky tomu se had lépe a rychleji pohybuje v písku či mezi kameny. Užovka býčí je poměrně běžná, v současnosti jí nehrozí žádné velké nebezpečí ze strany člověka, a je oblíbeným domácím mazlíčkem pokročilých teraristů. Je to nejedovatý had, který svou kořist zabíjí škrcením, avšak při podráždění dokáže bolestivě kousnout, neboť má silné čelisti a ostré zuby. Ještě před kousnutím však hlasitě syčí a zastrašuje potenciálního útočníka široce otevřenou tlamou. V divoké přírodě se s ní v prostředích, jimž dává přednost, setkáme od úrovně moře až po nadmořskou výšku 2700 metrů. Je to denní had, má velké oči s kruhovou zorničkou. Období rozmnožování začíná na jaře, kdy se užovky býčí páří, samičky pak v červnu, červenci či srpnu kladou různé možství vajec. Může jich být okolo 10, někdy je jich však až 24. Vejce jsou nakladeny do nor v písku, kde se mláďata po 64 až 79 dnech vylíhnou. Jako u všech plazů jsou samostatná a brzy po vylíhnutí se vydají do světa. Měří 33 až 45 centimetrů, za několik let ale dorostou plné velikosti. V zajetí se tento had dožívá i 22,5 roku!

Příště užovka dlouhonosá!