Odborníci ze Státní univerzity v Severní Karolíně, USA, přišli s koncem minulého měsíce s výsledky zajímavého výzkumu. Zaměřoval se na velké teropody a možnou spojitost jejich velikosti s bizarními hřebínky a dalšími útvary na hlavě. Tito výzkumníci věří, že výzkumem jejich ozdob můžeme nalézt tajemství jejich úspěchu, a možná i důvod, proč byli tak velcí. Tým porovnal 22 největších masožravých dinosaurů, mezi nimi se nacházejí Spinosaurus, Tyrannosaurus, Allosaurus, Cryolophosaurus aj. a z nichž všichni zde vypsaní měli na hlavě nějaké útvary. Spinosaurus mohl okouzlit své okolí nebo vystrašit možnou kořist zvláštním útvarem na zobáku, jenž ale nebyl příliš výrazný, na rozdíl od zádové plachty. Tyrannosaurus měl na hlavě jen jakési růžkaté struktury, nepříliš vyčnívající, Allosaurus pak také. Zato Cryolophosaurus si díky svému hřebenu vysloužil přezdívku Elvissaurus. 20 ze 22 největších teropodů mělo na hlavě hřebínky či rohy. Mezi obry, kteří je kompletně pochyběli, je Acrocanthosaurus. Tento velký, 11 metrů dlouhý predátor, neměl v dospělosti žádné takové útvary. U mnoha masožravých dinosaurů je to celkem vzácné, pokud nejde například o dromaeosauridy (ale ti byli opeření, alespoň mnozí, a proto mohli mít pernaté chocholky). Ale mezi gigantickými teropody je to už skutečná vzácnost. Velkým theropodem, dorůstajícím 7 až 8 metrů délky, byl i francouzský Dubreuillosaurus z období Jury. Ten také neměl na hlavě žádné ozdoby, ačkoliv někteří vědci namítají, že nalezený exemplář nebyl dospělec a že se růžky mohly vyvinout až v dospělosti. U Acrocanthosaura jsme si však jisti tím, že je v dospělosti neměl. Jaký je závěr paleontologů ze Severní Karolíny? Ukázalo se, že 20 teropodů se stalo velkými, ba i obrovskými, během kratší doby. Acrocanthosaurus dosáhl délky 11 metrů po dlouhé době, jako druhu mu to trvalo miliony let. Zato T-Rex žil jen dva nebo tři miliony let, a přesto byl 13 metrů dlouhý. Jinými slovy, mít na hlavě nějaký útvar znamenalo rapidně vyrůst. Evoluce u těchto zvířat trvala kratší dobu. Zřejmě to má spojitost s tím, že přežívali opravdu jen ti nejpřizpůsobivější. Šlo o jedince, kteří dokázali nejvíce zaujmout a proto měli mláďata. To je možné vysvětlení. Je dost možné, že právě hřebínky na hlavách sloužily samcům k upoutání pozornosti samic anebo naopak k odstrašování jiných, mnohdy slabších samců. Slabé jedince to neodsuzovalo jen k tomu, že neměli žádné potomstvo, ale rovnou byli zabíjeni. Svět dinosaurů byl skutečně krutý, tak to ale chodí mezi zvířaty i dnes. Avšak zpět k pozoruhodným zjištěním paleontologů ze Severní Karolíny. Výzkum skutečně ukázal, že spojitost mezi strukturami na lebkách a rapidním nárůstem velikosti u druhů, jež jimi byli vybaveni, je možná. Není to sice definitivní závěr, jde ovšem o zajímavý pohled na evoluci dinosaurů skrze zcela nové poznatky...
Snad se Vám článek líbil, přijde mi to jako zajímavý objev ze světa již známých, ba dokonce proslulých giantů...
Žádné komentáře:
Okomentovat