Před 75 miliony let byla provincie Alberta v Kanadě krvavým bojištěm. Střetávala se na něm zvířata všech různých velikostí, od dvoumetrových zabijáků až po osmimetrové rohaté býložravce. Mnozí z těchto tvorů disponovali děsivými zbraněmi, které při bitvách používali, a často záleželo na taktice i na náhodě, kdo vlastně vyhrál. Mezi největšími zvířaty, která se v prehistorické Albertě střetávala, patřili dva odlišní dinosauři-vedli však spolu nemilosrdné boje...
Nejprve zde máme Albertosaura. Ten se již v našem seriálu objevil, v souvislosti s Edmontonií. Opancéřovaný býložravec však nebyl jediným, který musel Albertosaurům čelit... Albertosaurus patří mezi nejznámější a nejprozkoumanější dinosaury Severní Ameriky. S délkou více než 8 metrů patřil mezi velké theropody, byl to masožravec, pravděpodobně dravec, ale možná i občasný mrchožrout. Protože patřil k tyrannosauridům, měl zakrnělé přední končetiny a mohutné čelisti vyzbrojené dlouhými, dýkovitými zuby, zahnutými dozadu. Těmi svou oběť trhal. Mohl vyvinout překvapivou rychlost, nebyl totiž tak těžkopádný, jako jeho pozdější příbuzný T-Rex. Albertosauři zřejmě lovili ve skupinách, výzkum tyrannosauridů z Alberty, vedený profesorem Philem Curriem, to dosvědčuje. Co když smečka Albertosaurů hledala před 75 miliony let nějakou oběť, a narazila na tučnou, ale také dobře vyzbrojenou kořist?
V roce 2014 Ryan a jeho spolupracovníci popsali nový druh býložravého dinosaura z čeledi Ceratopsidae a podčeledi Chasmosaurinae, a nazvali jej Mercuriceratops gemini. Byl to velký rohatý dinosaurus o délce 6 metrů, byl tedy srovnatelný se svým bratrancem Chasmosaurem, jemuž byl nápadně podobný. Mohl za to dlouhý, široký a plochý límec, chránící zezhora krk. Jako u jiných ceratopsidů, mohl Mercuriceratops tento límec používat při soubojích mezi samci. Rohy, směřující svými vrcholy trochu vzhůru od lebky, tak nezasáhly nechráněné oči, ale právě tento límec. Když Mercuriceratops žil, mohl být tento límec pestře zbarven například k upoutání pozornosti samice. Zároveň s jeho pomocí zastrašoval predátory. Musel to být děsivý pohled, podívat se na rozzuřeného býka Mercuriceratopse mířícího právě proti Vám, s těmi rohy a s tím límcem... Kromě Alberty byl Mercuriceratops nalezen i v sousední Montaně v USA. Před 75 miliony let patřil Mercuriceratops na obou územích k největším spásačům vegetace...
Albertosauři zřejmě lovili ve skupinách. Je pravděpodobné, že Mercuriceratops žil zase ve stádech. Mohla skupina Albertosaurů zaútočit na stádo dobře vyzbrojených býložravců? Důlažité bylo najít si nějaký zranitelný kus. Když se nějaký býložravec vzdálil od stáda, byl synem smrti. Albertosauři mu ihned odřízli cestu ke skupině a zabili ho. Mohla však skupina tyrannosauridů proniknout rovnou do stáda a vybrat si nějakého zraněného či nemocného jedince až tam? V Prehistorickém parku byla ukázána scéna, kdy Tyrannosauři takto pronikli do velké skupiny Triceratopsů. K něčemu podobnému mohlo docházet i mezi souboji mezi Albertosaury a Mercuriceratopsy. Bylo to skoro jako na afrických planinách, když lvi loví pakoně. Z ničeho nic se skupina Albertosaurů dostala přímo doprostřed stáda. Občas nějaký dravec podlehl, neboť byl zraněn ostrými rohy svých býložravých oponentů. Ovšem jindy došlo k zabití Mercuriceratopse. Dva nebo tři Albertosauři mohli jedince obklíčit a smrtelnými ranami svých čelistí jej během chvíle zabili. Nebylo však radno setkat se s rozzuřenými členy stáda, například s vůdčími samci, v takovém případě by byly šance vyrovnané, nebo by dravci ustoupili... Všechno toto je založeno na poznatcích ze současného světa, kde obdobné souboje probíhají mezi velkými savci neustále, alespoň tedy hluboko v divočině...
Doufám, že se Vám tato část líbila, byla možná trochu delší než ta předchozí, ale to by vadit nemělo... Tak zase příště u tohoto projektu!
Žádné komentáře:
Okomentovat