Cetiosaurus

Cetiosaurus ("velrybí ještěr") byl první kdy popsaný sauropodní dinosaurus a žil v době střední Jury stupňů bajok až bathon. Před 170 miliony let však svět vypadal zcela jinak než dnes, a Anglie, severní Afrika a Portugalsko (které je též možným nalezištěm Cetiosaura) byly součástí kontinentu Laurasie. Podnebí bylo mnohem vlhčí a teplejší a dinosauři v průběhu evoluce rostli. Cetiosaurus patřil mezi primitivní sauropody, ale byl již veliký-byl 14 až 18 metrů dlouhý a vážil 9 tun. Byl to tedy těžký, čtyřnohý býložravec. Krk nesměřoval vertikálně nahoru jako u Brachiosaura, držel se totiž s tělem téměř horizontálně. Nicméně krk byl krátký, a stejně tak ocas. Velikostně se délka krku rovnala délce trupu (bez ocasu), což bylo mezi pozdějšími sauropody netypické (u Diplodoků délka krku přesahovala délku trupu). Cetiosaurus patří do čeledi Cetiosauridae, která byla v Juře a v rané Křídě rozšířena po celé planetě. Cetiosaurus a jeho příbuzní měli dva základní znaky: jen částečně duté obratle, a páteř spojenou čtyřmi bederními obratli. Jejich kosti byly poměrně křehčí. Obratle Cetiosaura jsou pozoruhodné i z jiného pohledu: na rozdíl od těch Brachiosauřích z nich vybíhaly krátké příčné výběžky (Brachiosauři je měli dlouhé). Tzv. tělo obratle bylo mnohem širší, a neurální trn byl zase užší, ne tolik zavalitý. Cetiosaurus bývá jako primitivní sauropod s pokročilým Brachiosaurem často srovnáván, protože právě u těchto dvou dinosaurů lze na pohled rozlišit zásadní rozdíly... Cetiosaurus měl tupou, malou hlavu, velmi malou mozkovnu, dobře viditelné dolní spánkové okno na lebce a velice silné končetiny, připomínající ty sloní. Ramenní klouby byly velké a umožňovaly zvířeti dobrou chůzi, když mohutné končetiny nesly těžké tělo. Cetiosaurus nebyl příliš rychlý, ale stáda těchto dinosaurů putovala cestovní rychlostí až 15 kilometrů v hodině. To je sice méně, než rychlost utíkajícího člověka, přesto byli Cetiosauři velmi úspěšní. Právě život ve stádech jim pomáhal vyvarovat se útoků mnoha predátorů, jako byl Megalosaurus, se kterým se tento sauropod běžně setkával. Oba patří mezi nejznámější britské dinosaury... Ironií však je, že Cetiosaurus původně vůbec nebyl považován za dinosaura. Když Richard Owen roku 1842 tohoto živočicha popsal, domníval se, že je to velký vodní plaz podobný krokodýlovi. Všiml si též, že páteř a především pak obratle, vystlané spongiózní strukturou, připomínají kytovce. Spongiózní struktura je totiž na obratlech velryb a delfínů charakteristickým znakem. Zajímavé ovšem je, že zrovna v době popisu zavedl Owen i název "dinosaur", který začal užívat pro Megalosaura a Iguanodonta. Původní zkameněliny Cetiosaura však byly objeveny mnohem dříve, a to už roku 1809 v Oxfordshire (a odtamtud později přišla i řada dalších skvělých objevů). Kosti získal William Buckland, objevitel Megalosaura. Francouzský srovnávací anatom Georges Cuvier se pak domníval, že jde přímo o kosti velryby, což ale o několik let později Owen zpochybnil. Oba muži si konec konců konkurovali, a byl to Owen, který měl pravdu. Ovšem ten, kdo v Cetiosaurovi rozpoznal dinosaura, byl až Darwinův buldok Thomas Henry Huxley. Roku 1869 se již správně identifikované kosti Cetiosaura staly jedním z Huxleyových argumentů, jimiž hájil Charlese Darwina. Od té doby byly fosilie tohoto dinosaura nalezeny ještě v Yorkshire, Northamptonshire, Nottinghamshire, Gloucestershire, a v dalších částech Anglie, a prokazatelně také v Maroku. Právě marocký exemplář, nalezený v roce 1979, přesně 110 let po správném Huxleyově určení, ukázal, jak velký Cetiosaurus skutečně byl. Anglické nálezy totiž tvořily jen samostatné kosti. Stehenní kost marockého exempláře měřila 1,8 metru (tolik, co člověk) a jediná lopatka 1,5 metru na délku... Není divu, že tak velké kosti kdysi lidé považovali za pozůstatky velryb. V dobách, kdy ještě slovo dinosaurus nebylo známo, mohly tyto nálezy mást i geology, kteří kosti Cetiosaura nalézali v mořských usazeninách. To jen dosvědčuje, že tito obři žili v blízkosti řek nebo dokonce na pobřeží, kde se nacházely velké zásoby rostlinné potravy-cykasy, kapradiny, kapraďorosty, jehličnany a jinany. Cetiosaurus jejich listy zpracovával lžícovitými zuby. Denně musel spořádat mnoho kilogramů, aby udržel svůj tělesný metabolismus...

Cetiosaurus je populární. Jeho popis naleznete kupříkladu v knihách "Velká kniha o dinosaurech" od Davida Lamberta, "Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat" od kolektivu autorů včetně Barryho Coxe, "Dinosauři-Průvodce 270 rody" od Dougala Dixona nebo "Dinosauři a život v pravěku" od Hazel Richardsonové.

Příště Massospondylus!