Původ pliosaurů (1/2)

Dnes začíná slíbený dvoudílný projekt s názvem Původ pliosaurů! Navazuje na můj předchozí, třídílný seriál o původu plesiosaurů, jehož poslední část jste měli možnost číst od 21. května... Nyní je na čase vrátit se do jurských oceánů a podívat se na jeho pozoruhodné obyvatele!

Původ pliosaurů

Zrod zabijáků

Představte si, že jste potápěčem zkoumajícím prehistorické moře. Kolem Vás proplouvají amoniti, belemniti a různé druhy jen málo známých ryb. Zároveň jsou tu s Vámi plesiosauři, kteří ryby loví. Celá hejna těchto plazů, třeba kolem čtyřech metrů dlouhých, vplouvají do rybích hejn a "kradou" jeho členy. Náhle je ale všemu konec. Plesiosauři znejistí, ucítí prudký proud vody, narážející na jejich těla. V mžiku nechají lovu ryb a prchají. Vy teď máte možnost sledovat lov obrovitého, patnáct metrů dlouhého zabijáka! Přiřítí se k jednomu z plesiosaurů, který vedle něho vypadá jako trpaslík, a jediným stiskem mocných čelistí rozdělí jeho tělo na dva kusy! Jeden sežere, druhý padne na dno moře, a predátor se k němu vrátí až později. Těžko říci, zda ho ještě bude mít v plánu sežrat. Právě jste pozorovali útok pliosaura na plesiosaury!

Pliosauři byla skutečně neuvěřitelná stvoření, živočichové představující tygry nebo snad i kosatky jurských a křídových moří. Za oběť jim mohlo padnout téměř vše. Jako mláďata naháněli hrůzu rybám i žralokům různých velikostí. V dospělosti sáhli po ještě větší kořisti, často ji tvořili ichtyosauři, snad i někteří primitivní mořští krokodýlové a je pravděpodobné, že i plesiosauři. Ale vždyť plesiosauři byli předchůdci pliosaurů! Tito obrovití predátoři pojídali i své blízké příbuzné...

Pliosauři, formálně Pliosauroidea, se dělili na dvě velké čeledě: Rhomaleosauridae a Pliosauridae. Celá skupina Pliosauroidea patří do velkého řádu Plesiosauria. Dalo by se tedy říci, že pliosauři byli plesiosaury, i když takto Vám tyto tvory jen málokdo popíše. Pliosauři se od klasických plesiosaurů v mnohém lišili. Evoluční historie obou jmenovaných čeledí pliosaurů začíná překvapivě již v pozdním Triasu, asi před 200 miliony let. Tehdy se na Zemi objevily dva rody: britská Anningasaura (pojmenovaná na počest Mary Anning, slavné sběratelky fosilií) z čeledi Rhomaleosauridae a její příbuzný Thalassiodracon z čeledi Pliosauridae, který byl nalezen v Somersetu v Anglii. Oba to byli tvorové, kteří byli teoreticky na 80 % identičtí s plesiosaury. Rozdíl mezi plesiosaury a pliosaury se však začíná projevovat při pohledu na jejich lebku a utváření krku...

Krk je jedním ze základních znaků pliosaurů (myšleno jeho délka a stavba). Víme, že pozdní pliosauři měli krátké krky, mnohdy pouze s 13 krčními obratli (pro srovnání, plesiosauři jich měli okolo 30, avšak plesiosaur Elasmosaurus jich měl 71!). Například Thalassiodracon měl 27 krčních obratlů, což je stále hodně. Jeho krk byl však v poměru k velikosti těla kratší než u plesiosaurů. Právě Thalassiodracon představuje zřejmě nejznámějšího raného pliosaura. Anningasaura je známa jen z pár kostních fragmentů a příliš toho o ní nevíme...

Z rané Jury britských ostrovů, konkrétně znovu Anglie, pochází další zajímavý rod. Ten je také velmi dobře známý a byl popsán na základě relativně velkého množství zachovalých kostí. Jméno tohoto zvířete je Macroplata. Zřejmě patřila do nadčeledi Pliosauroidea, lze to usuzovat z jejích tělesných znaků. Macropalta měla hlavu podobnou té krokodýlí, měla zavalité tělo a na pliosaura celkově dlouhý krk, což však u těchto raných zástupců skupiny není výjimkou. Krk byl vybaven 29 krčními obratli, jež však byly mírně zkráceny. Oproti jiným, dřívějším pliosaurům můžeme v případě Macropalty zpozorovat i větší počest prstních článků. Také ramenní kosti byly velké. Oba tyto znaky svědčí o jejích skvělých plaveckých schopnostech. Macropalta byla zároveň větším raným pliosaurem, měřila na délku 4,5 metru.

Stále tu však něco nesedělo... Byl to ten dlouhý krk... Jak jsme si již řekli, pliosauři měli později krátký krk. Rozdíl mezi 13 krčními obratli obrovského Pliosaura a 29 Macropalty je opravdu velký... V pozdní Juře se to vše změnilo. Tehdy dosáhli pliosauři bodu ve vývoji, při němž ztratili dlouhý krk a získali ten krátký. Zmohutněla jim hlava, vyvinuly se i delší zuby a někteří z nich začínali růst... Ale nepředbíhejme. Evropský Peloneustes, známý z Anglie a východní Evropy, měřil 3 metry, žil asi před 150 miliony let a jeho zuby vykazují přizpůsobení k chytání hlavonožců a drcení schránek amonitů. Jeho krk měl 20 obratlů a vzhledově byl již poměrně krátký.

V pozdní Juře se mezi pliosaury objevil i jeden velmi známý rod. Vlastně je to možná nejznámější pliosaurus vůbec. Zahrál si ve třetí epizodě seriálu Putování s dinosaury, kde byl vyobrazen jako obrovitý zabiják měřící 20 metrů. I když Liopleurodon, pokud víme, měřil spíše okolo 5 metrů, mohl být krutým zabijákem. Někteří plazi rostou po celý život, takže by ve věku 100 let mohl Liopleurodon dosáhnout takové velikosti, jako v seriálu. Ať tak či onak, Liopleurodon byl pokročilým pliosaurem. Avšak skutečný rozkvět pliosaurů započal až v Křídě...

Alespoň se to týká jejich velikosti. Křídoví pliosauři dorůstali úctyhodných rozměrů. Představíme si je příště...