Džungle času-část 1.

Konečně jste se dočkali slibovaného příběhu! Nese jméno "Džungle času"! Možná Vám tento název zprvu nic neřekne, ale právě to je hlavní, protože více se dozvíte už v příběhu samotném. Nikdy bych však příběh nevymyslel, nebýt několika vtipných scének v epizodě "Panama" ze seriálu stanice Animal Planet "Zážitky Jeffa Corwina". Tak, doufám, že si příběh užijete...

DŽUNGLE ČASU-ČÁST 1.:

Bylo přesně 11:38 při nádherném slunečném odpoledni, když se spolu bavili dva muži. Jejich úmysly byly naprosto shodné, teď bylo jejich cílem jen dohodnout se na co nejlepším postupu. "Uvědom si, prosím, Georgi," řekl docela malý, vousatý muž v černém obleku, "že to může být velice nebezpečné. Budeme vést projekt, který zcela posune hranice paleontologie a vůbec vědy jako takové, zcela dopředu. Myslíš, že máme dostatek peněz, abychom si ten vynález koupili?". "Zajisté," odvětil vysoký muž v béžové košili. To bylo vše. Za chvíli si oba vítězoslavně podali ruce, potřásli si s nimi a odešli z místnosti. George McCann, vysoký paleontolog, jenž měl na svém kontě už několik zajímavých objevů z Jižní Ameriky, hodlal zakoupit od amerických vědců přístroj k cestování v čase. Nebylo to nic jednoduchého, ale se svým přítelem, Jackem Rogerem to hodlali udělat. George našel mezi zbohatlíky jednoho muže, jehož paleontologovy nápady zaujaly. Udělal vše proto, aby se Georgeův sen o studiu živoucích vyhynulých zvířat stal skutečností. Tým dal dohromady všechny peníze, zakoupil stroj času a odkoupil od panamské vlády kus deštného pralesa. Ten měl být veden jako přírodní rezervace nezpřístupněná turistům. Pravda byla ale jiná, na tom místě se měly dít prapodivné věci. "Řeknu Ti to na rovinu," řekl během jedné diskuse George Jackovi, "v panamské džungli je stroj času, díky kterému můžeme přivážet vyhynulá zvířata z minulosti do současnosti. Nebudeme ale budovat žádný park, budeme zkoumat jejich chování a budeme je držet v zajetí. Abychom těmto tvorům více porozuměli, využijeme nejnovějších vědeckých technik, výrobků a strategií a možná se nám podaří zjistit spoustu nových informací o dávno zaniklém světě." "Proč..." chtěl ho přerušit Jack, ale nepodařilo se mu to. "Zkoumat ta zvířata v 21. století nám dává jednu výhodu-bezpečnost. Kdybychom je studovali v jejich přirozeném prostřední, dobře, bylo by to normální, ale v té pravěké minulosti je tolik potvor, že bychom se prostě nemuseli vrátit." Jack to tehdy pochopil. Diskuse probíhala na letišti ve Phoenixu. Výzkumný tým čekal na odlet letadla, které je mělo přepravit do vzdálené panamské džungle. Let byl určen pouze pro ně, aby se zamezilo jakékoliv špionáži nebo veřejnému povědomí o projektu. Všechno to mělo probíhat tajně, vždyť proto si přece také naši hrdinové vybrali tak odlehlá místa na jihu střední Ameriky ke své práci!

Když doletěli do Panamy, spatřili všichni ten naprosto odlišný svět. Nebe bylo potaženo velkými mraky, všude okolo voněly tropické dřeviny a všude kolem jen samá španělština. Ještě odlišněji se cítili, když dojeli džípy do pralesa. Tou dobou zrovna pršelo. Všude bylo mokro, ale George byl naprosto nadšený. To, co se nacházelo před ním, byl ten stroj času. Nevypadal tak, jak si ho George představoval, vlastně on sám na něj ani tolik neviděl. Vynález se skrýval ve větší budce. Tajemství cestování časem jeho vynálezci neodhalili, bylo však jasné, jak k tomu bude docházet. Tým na místě postavil základní tábor. O pár dnů později se začaly stavět ploty. Byly nabity silným elektrickým proudem, stejně jako hranice "rezervace". Mezi jednotlivými výběhy se nacházely jen úzké cestičky, semtam nějaká plocha pro uskladnění vybavení a postavení základny. Nad tím vším se nacházela vysoká rozledna. V příštích několika dnech doletěly na místo vrtulníky a shodily týmu vše potřebné. "Mohli bychom tomu říkat průmyslová džungle," zasmál se George, když bylo vše hotovo. Ale popravdě, elektrické ploty a pár domků džungli téměř vůbec nezměnily. Okolo se stále ozývalo skřehotání žab, zpěv ptáků a bzučení hmyzu, hlavně otravných komárů. "Myslím, že je na čase začít..." řekl George. "Vidíte toto zvíře na obrázku v mé vlastní encyklopedii?" optal se týmu, před kterým stál. "Jmenuje se Eoraptor. Je to nejstarší známý dinosaurus, střední Trias, Argentina. Nechci začínat u Tyrannosaura Rexe, ale u malých a neškodných zvířátek, Eoraptor má jeden metr na délku a bude tak skvělým začátkem našeho úžasného projektu." Ostatní nadšeně zasouhlasili. Už brzy se panamská džungle měla proměnit v "džungli času"...

Příští část napíši hned zítra! Příběh se však bude ubírat dobrodružným směrem a naši hrdinové budou muset čelit mnoha nebezpečím! Nenechte si tedy pokračování ujít...