DIREPARK BRUTUS, část druhá
Guanlong na mě otevřel svou hrozivou tlamu a chňapl. To pro mě bylo znamení utéct. Mířil jsem však přímo do prostřed tábora, kde jsem ještě více rozrušil některé, kteří právě vstali a nevěděli, co se děje. V domnění, že si mě poté Guanlong nevšimne, jsem zmizel ve stanu, ale on ho protrhl a já se vrátil tam, kde jsem začal. Pak jsem se ale vyhoupl na stříšku varovacího domku a popadl olověnou hůl, ktetou jsem mu dal dvě rány do týla...
Rychle jsem seskočil a ještě v potrhaném županu utíkal zpátky do centra. Cestou kolem mě běhali Raptoři, honící ostatní pracovníky a v jednu chvíli mi šlo dokonce i o život. Všiml jsem si Adalberta, jak i on už vybíhá z centra.
"Safra, zbláznil ses?" vyhrkl jsem na něj.
"V do-domě js-jsou Rap-rap-rap-toři, koukej," řekl mi a ukázal strašlivý kousanec na lokti levé ruky.
Jen už v tu chvíli na něj skočil jeden z Raptorů a kousl ho do zad tak silně, že mu protrhl tričko. V rychlosti jsem na Raptora skočil s holýma rukama a skončilo to honičkou. I tak se mu podařilo jej setřást.
"Všem rangerům, co se tady pro Coelurovasaura děje?" zařval do vysílačky ještě třesoucí se Adalbert.
Jeden ranger se k nám zachvíli připojil, ne ale z útěku, ale proto, že honil párek Allosaurů. Než jsme se nadáli, objevili se oba v křoví podél silničky a dali se do nás. Skočil jsem do malého domku, a to přímo do druhého patra, takže myslím, že jsem provedl rekord ve skoku do výšky na odraz od prkna, ale v tu chvíli mi to bylo jakkoliv jedno. Dostal jsem se ale do úrovně Allosaurovi tlamy, který jí začal hrabat v okně. Zavřel jsem ocelová okna. Chvíli jsem si v domě oddychl, ale zjistil jsem, že tu nikdo není. Byl to pravděpodobně dům jednoho jihoafrického pomocníka, který se s námi kvůli penězům do projektu také dal. V domnění, že toho využiji, jsem prohledal dům celý a našel policajtskou pistoli Campaign 404 H s plným zásobníkem.
V domě jsem zůstal ještě nějakou dobu, ale dřív nebo později jsem z něj musel ven. Sotva jsem to ve hladu udělal, vrhl se do domu jeden Raptor a začal na mě útočit. Nepochybuji o tom, že byl taky hladový. Vystřelil jsem do něj dvě kulky, a v té chvíli též zjistil, že náboje jsou slepé. Rána, která se vtiskla do Raptorovy kůže, ho jen znervóznila a rozzuřila, takže se proti mě pustil s oteřvřenou tlamou plnou zkrvavených zubů a vyskočil. Uhnul jsem, udělal pár sudů a pistoli po něm hodil. Raptorovi jsem tím vylomil pár zubů, což ho rozzuřilo ještě mnohem víc, než jsem čekal, a vrhl se na mě znovu. Popadl jsem tak lampu, hned po hodu šuplík z komody a nakonec židli, kterou jsem ho omráčil a utekl ven. V táboře už bylo jen pár lidí. Našel jsem víc než deset mrtvol rangerů, jednoho, který mě viděl jako posledního člověka, jiné zraněné a několik sluhů ležících v laguně krve. Nato jsem si všiml Adalberta, jak na mě volá ze střechy menšího domku s provazem visícím za strom.
"Pojď sem a zachraň se!!!" zařval na mě tak zřetelně, i když to bylo na vzdálenost víc než dvěstě metrů. A ihned se přehoupl a padl do hory písku. Byl jsem tak překvapen, že po něm nešel žádný Raptor, že jsem si nevšiml ruky, která padla na mé rameno. Byl to jeden ranger, kterému tekla z ruky krev. Poprosil mě, jestli bych mu nepomohl. Řekl jsem mu, ať si zatím sedne do křoví.
Adalbert mezitím nasedl na poslední člun, který zbýval, volal na mě, ale já se zraněným rangerem nemohl. Nakonec odjel sám. Za pár vteřin se však loď rozbila o skálu a on skončil ma ličkém ostrůvku, asi jen pětkrát větším, než byl sám, s jednou palnou a papoušky na ní. Vrhl jsem se do vody na jeho záchranu, ale náhle po mě někdo hodil dřevěnou palici.
Probudil jsem se vedle rangera, Joa a dvou dalších pracovníků, z nichž jeden byl afričan, v temném ostrovním lese.
"Nezlob se, ale museli jsme to udělat," řekl mi Joe, "Adalbert odjel na lodi - byla míň s¨rozbitá, než by sis myslel." řekl mi Joe.
"A co mi teď tady?" zeptal jsem se s patřičným vyděšením.
Byli jsme vlastně poslední lidé na ostrově, dva z pěti byli lehce poraněni, a les byl plný dinosaurů. Celé odpoledne i večer jsme to vydrželi, ale pak šel ranger na menší průzkum a ozval se jeho řev. Sotva, co vyběhl z houštiny, skočil za ním obrovský Aucasaurus. Mohl to být konec nás všech... Pokračování příště.
Pokud se Vám další část příběhu líbila, komentujte. Jinak, sami víte, že série bude mít šest částí, ale rozhodl jsem se, že jich nakonec bude daleko víc, takže nemusíte být smutní, že za chvíli už bude polovina pryč...
3 komentáře:
Napínavé..moc povedená část!
Působivé.
páááááániiii! pobavil jsem se v tý části jak tam seděl na tom ostrůvku a na plamě na nim seděli papoušci :D
Okomentovat