Vědecký název: Palaeoloxodon tiliensis (dříve Elephas tiliensis),
Rozšíření: ostrov Tilos,
Velikost: výška 180 až 190 cm (zdroj).
Palaeoloxodon tiliensis byl popsán Georgem Theodorou, Nikolaosem Symeonidisem a Elizabeth Stathopoulou v roce 2007 na základě pozůstatků nalezených v jeskyni Charkadio v údolí Messaria na řeckém ostrově Tilos, nacházejícím se v Egejském moři. Kosti tohoto slona se nacházely ve vulkanickém tufu. Celkem bylo nalezeno 15 000 kostí, patřících přibližně 45 slonům tohoto druhu; jejich sbírání započalo již v 90. letech minulého století, poprvé je však vědečtí odborníci začali zkoumat a měřit až v letech 2001 a 2002. V minulosti (konkrétně tedy ve vědeckých článcích ze 70. a 80. let) byli tiloští trpasličí sloni považováni za zástupce druhu Palaeoloxodon falconeri (tehdy ale vedeného jako poddruh Palaeoloxodon antiquus falconeri), Theodorou a jeho kolegové ho pak popsali jako zástupce rodu Elephas, ale dnes opět patří do rodu Palaeoloxodon, jen již víme, že jde zkrátka o samostatný druh. Od ostatních trpasličích slonů středomořských ostrovů byl zcela izolován, jednalo se o endemita Tilosu. Byl větší než Palaeoloxodon falconeri, ale trošičku menší než P. mnaidrensis z Malty a Sicílie. Jeho stehenní kosti dorůstaly délky 70 centimetrů, z čehož Theodorou odvodil, že zvíře celkově mělo na výšku asi metr osmdesát nebo metr devadesát. P. tiliensis byl malý a poměrně "hbitý" druh slona. Na Tilos se dostal zřejmě před asi 50 000 lety, zhruba 90 000 let po vyhynutí tiloských jelenovitých; fosilie subendemického druhu Dama dama byly nalezeny ve stejné jeskyni, jsou však starší. Tito trpasličí sloni vyhynuli 4000 až 3500 let před začátkem našeho letopočtu. Za jejich vyhynutí mohla změna klimatu, redukce plochých pobřežních oblastí, znečištění vody sopečným tufem (poslední erupce sopky Santorini v Egejském moři koresponduje s vyhynutím těchto slonů) a zřejmě i lov člověkem.
Žádné komentáře:
Okomentovat