úterý 11. ledna 2022

6 vybraných druhů trpasličích slonů: Palaeoloxodon lomolinoi

Vědecký název: Palaeoloxodon lomolinoi,
Rozšíření: ostrov Naxos, Kyklády,
Velikost: výška 200 až 250 centimetrů.
Tento trpasličí slon, endemit ostrova Naxos z jižního Egejského moře, byl popsán v roce 2014 Alexandrou van der Greer, Georgem Lyrasem, Larsem W. van der Hoek Ostendem, Johnem de Vosem a Harou Driniou v odborném časopise Palaeogeography, Palaeoclimatology and Palaeoecology (článek najdete zde). Jako typový materiál jim posloužila horní čelist nalezená asi 150 metrů od ústí řeky Trypiti na východě Naxosu. P. lomolinoi měl stoličky jen o něco málo větší, než poněkud známější trpasličí slon Palaeoloxodon falconeri, známý ze Sicílie a Malty. I tak však byly o poznání menší, než stoličky velkého druhu P. antiquus ze vnitrozemí; podle výše odkazované studie byl P. lomolinoi celkově z deseti procent tak velký, jako P. antiquus, a měl také na rozdíl od něj silnější sklovinu. Tento údaj vlastně platí ve srovnání se všemi ostatními trpasličími slony z oblasti Středozemí; P. lomolinoi měl sklovinu o 2 až 3 milimetry silnější než ostatní druhy, až na P. tiliensis z ostrova Tilos, též se nacházejího v Egejském moři. Zajímavé je, že byl původně tento slon označen jako poddruh P. antiquus melitensis, a to již roku 1961. Dnes již není pochyb, že se jednalo o samostatnou specii. Konkrétní zvíře, jehož ostatky k popisu druhu posloužily, bylo staré více než padesát let (počítáno ve věku slona indického). Paleo-Kyklády byly v pozdním pleistocénu, kdy P. lomolinoi žil, pokryty listnatým lesem, ale také pustými kamenitými oblastmi. Nechyběla ani spousta zdrojů sladké vody. Palynologická data poukazují na fakt, že na ostrovech bylo tehdy dokonce tepleji, než dnes. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější