sobota 27. dubna 2019

Lovci kryptidů 3: Hnízdo smrti (5/5)

Výprava za Orang Pendeky na Sumatru se změnila v boj o záchranu zvláštních, drobných lidoopů. Britský premiér Mayson, který na červen svolal Konferenci o lovu a ochraně kryptidů do amerického města Seattle, je nyní na dovolené v jihovýchodoasijské džungli a společně s Gregorym Martinem a indonéským ministrem životního prostředí Hasanem Batusurou loví Orang Pendeky. Lovci kryptidů již viděli, co pytlácká past udělala s jedním ze zvířat. Další, jež bylo odchyceno a umístěno do klece v táboře, se jim naštěstí podařilo osvobodit a vypustit do pralesa. Nad vesničku na kraji národního parku se sneslo celé hejno Ahoolů a zaútočilo na Maysonovy lovce. Videa místních se dostala na internet; Lovci kryptidů byli na nich. Nieto se tak dozvěděl, kde přesně se momentálně Jack Owen nachází, a vydal se na Sumatru spolu s Barryho vojáky s cílem zabít Jacka - pomstít se mu za porážku v Granadě. Podaří se mu to však? O lokaci Lovců kryptidů se dozvěděl také Metaller, který prahne jen po jediném - zabít svého "otce", Nieta. A nyní má k tomu příležitost...

LOVCI KRYPTIDŮ 3: HNÍZDO SMRTI, ČÁST PÁTÁ:
Mayson posvítil baterkou na Curupiru, která se instinktivně postavila do bojové pozice. "Máte opravdu velice zvláštní nohy, slečno," poznamenal Mayson. "Hrubiáne," řekl na to Pierre. Mayson se pousmál. "Nechci vás tím urazit... Vás jsem ještě spolu s Lovci kryptidů neviděl," mluvil dále. Gregory Martin přišel ke Curupiře blíže a lépe si prohlédl její nohy. Pak se s překvapeným výrazem obrátil na Maysona. "Tohle je Curupira," poznamenal, "a já si myslel, že to byla jenom nějaká brazilská pohádka... Co tady dělá?" Curupira mu dala pěstí do obličeje. "Mohl byste se zeptat mě, ne, člověče?" řekla naštvaně. "Moc si nedovoluj, potvůrko," rozzlobil se Martin a zamířil na ni puškou, "nebo ti prostřelím tu tvou kebuli a umístím si je mezi svý trofeje." Curupira do pušky kopla nohou s obráceným chodidlem, načež se zbraň rozpadla. Martin na ni vyjeveně hleděl. Pierre se konečně odhodlal vytasit laserovou pistoli. "To spíš já udělám tobě díru do hrudi, darebo," řekl Pierre Martinovi. "Měli byste z tohoto parku odejít," řekl klidným hlasem Batusura. "Ne dokud vy budete zabíjet ta zvířata," odpověděl Pierre, "a dokud nenajdeme Jacka." "On se pan Owen ztratil?" zeptal se docela starostlivě Mayson. "Unesli ho," řekl Pierre. "To je zvláštní," zamyslel se Mayson, "poblíž našeho tábora přistálo jakési vysokorychlostní letadlo a z něj vystoupila skupina lidí, jež zmizela v pralese. Možná s tím mají něco společného." Pierre vrhl rychlý pohled na Curupiru. "Už vím, co se děje," řekl jí. Curupira to samozřejmě zatím nemohla pochopit. "Jdeme dál po těch stopách, rychle!" vyhrkl Pierre. Curupira přeskočila Maysona, Martina a Batusuru naráz a dál i v naprosté tmě sledovala stopy mužů, jež odvlekli Jacka kamsi do hloubi džungle. "Omluvte nás," zasmál se Pierre a ztratil se ve tmě. Mayson se nejprve podíval do obličeje Martinovi a pak Batusurovi. "Pěkná obtíž, tenhle hmyz," poznamenal. "Nejradši bych je všechny vystřílel," zasmál se Martin, "kolik mi už toho Lovci kryptidů v životě zkazili." Pak se z lesa ozvalo opičí volání. Bylo pronikavé, hlasité. Znělo trochu jako volání siamanga, jen o dva tóny nižší. Díky tomu šlo o velice snadno identifikovatelný zvuk; volání Orang Pendeka. "Svolávají se! Skupina Orang Pendeků se dává dohromady! Na východ odsud!" zvolal Martin.

Metaller chytil Nieta za krk a natlačil ho ke kmeni stromu. Držel ho nad zemí, takže stopadesáticentimetrový Nikaragujec divoce máchal nohama, ale i rukama. Nebylo mu to nic platné. A když Metallera uhodil pěstí, pořádně to bolelo. Metaller sevřel druhou, pravou ruku v pěst, a ze zápěstí se mu pomalu vysunulo slavné ostří. Zastavilo se Nietovi před čelem. "Udělal jsi ze mě otroka," zasupěl Metaller, "a já ti sloužil. Všechno jsem dělal pro tebe. Bál jsem tě. Bál jsem se tvé zloby! Zloby malého, prťavého pidižvíka, který se deset let před světem skrýval na dně jezera!" "Proč tohle děláš?" vyhrkl ze sebe Nieto, načež Metaller stiskl jeho krk ještě pevněji. "Protože si to zasloužíš. Zasloužíš si zemřít. Nejsi můj otec. Nejsi nic! Haha, podívej se na sebe. Nezasloužíš si být ani člověkem. Měl bys být nějakou bakterií, která žije v kapce vody!" smál se nahlas a zle Metaller. "Kdybychom tehdy vyhráli," zakašlal Nieto, "myslel bys na tohle? Jenom proto, že ti on nakukal, že jsem tě zneužil..." Nieto ukázal na Jacka svázaného v řetězech. Metallerovi se zalesklo oko. "Jsi tím jediným, co jsem kdy v životě miloval, synu... Opravdu. Dal jsem ti inteligenci. Dal jsem ti sílu. Udělal jsem tě nezničitelným. A ty tomu říkáš zneužití? Společně jsme se o něco snažili. Udělat svět lepším! Naším! Nechápeš to, Metallere? Jsi nějaký lidský slaboch prahnoucí po pomstě, nebo kovová zabijácka mašina s úžasnými schopnostmi?" mluvil naň dále Nieto. Metallerovi se zkřivil výraz v obličeji. Pravá ruka s ostřím, jež se již takřka dotýkalo Nietova čela, se zachvěla. "Metallere. Barry tě osvobodil. Znovu tě přivedl k životu potom, co tě támhleten nechal zavřít v nějaké základně CIA... Není to dar?" sténal Nieto. Metaller se hořce zasmál: "Ty hnusný manipulátore... Myslíš, že ti na to skočím?" Pohnul rukou vzad, chystaje se probodnout Nietovi hlavu. V Deylinově hlase se poprvé po měsících ozvala ta stará rozhodnost a pravdivost, kterou přece jen disponoval jako ten arogantní, mocný muž z podvodní budovy v jezeře Nikaragua: "Myslím to vážně!!!" Nietovo ostří se náhle zachvělo pod náporem laseru. Na scéně se objevili Pierre, střílející z laserové pistole, a Curupira. Jack se chechtal radostí: "Věděl jsem, že pro mě někdo z vás přijde!" Pierre přestřílel řetězy. Jack byl konečně zase volný, ale stále u sebe neměl svou laserovou pistoli. "Koukněme se, Nieto," usmál se Pierre. Metaller si je zkoumavě prohlížel. Pak se zase otočil na Nieta. "Kdyby sis mohl vybrat, dal bys přednost mě nebo jim? Nejsi přece s nimi, že ne? Ale jsi se mnou? Můžeš!" řekl Nieto. Hlas mu úplně zhloubl. Mluvil tak rozhodně jako když byl Metallerovým "otcem". Žádný hysterický tón, žádný psychotický smích. Metallerovi to vyrazilo dech, jakože ve skutečnosti jakožto robot nedýchal. Povolil. Nieto vyklouzl z jeho ruky a dal se na útěk. Metaller se úplně celý zatřásl. "Ne!!!" zařval jako děcko, kterému se právě rozbila oblíbená hračka. Začal se hnát za Nietem. Noha se mu zachytila mezi větvemi keřů, a spadl. Nieto měl pořádný náskok. Vyběhl z džungle a proběhl kolem Maysonova loveckého tábora. Zamířil k letounu, u kterého stáli dva indonéští lovci z tábora. Prohlíželi si letadlo a měli k němu všelijaké poznámky. Jakmile spatřili drobného chlapíka k němu utíkajícího, zamířili na něj. Nieto sáhl do kapsy a zmáčkl ovladač, načež se z křídel letounu vysunuly laserové pušky a oba lovce ve vteřině doslova vypařily. Nieto nastavil kurz na New Jersey. Vysokorychlostní letoun jej tam měl dopravit za krátký čas. Deylin byl teď pln smíšených emocí. Chytil sice Jacka, ale nezabil jej. Zabránil mu v tom Metaller, a chystal se ho zabít. Jenže v Nietovi něco ožilo. Přechytračil svého "syna". A znovu se v něm probudila jakási stará arogance a vůdčí schopnost. Nieto, prohlížející si ze vzduchu noční sumaterskou džungli, naschvál zakašlal. Ten vysoký hlas se skutečně měnil na hlubší, mnohem serióznější hlas. Nieto se usmál. Něco se stal
o. Asi se konečně dostal z té hrůzy, kterou mu způsobila osamělost ve vězení*...


"Slyšíte to? Zní to jako volání o pomoc!" sykla Curupira, zatímco Jack jim děkoval za záchranu, a společně s Pierrem si prohlížel zkrvavená těla tuctu Barryho vojáků, jež Metaller zmasakroval předtím, než konečně na krátkou chvíli chytil Nieta. "Nic neslyším," roztáhl ruce Pierre. "Volají o pomoc!" vykřikla Curupira a ztratila se mezi houštinami. "Kdo?!" křičel Pierre a utíkal za ní. "Orang Pendekové. Taky už je slyším," řekl mu Jack. Curupira jako první dorazila k malé jeskyňce, před kterou se k sobě tiskla skupinka malých lidoopů. Byli obklíčeni Maysonem a Martinem. Batusura tu stál opřený o strom a kouřil doutník. Jako první dostal od Curupiry ránu do obličeje. Svalil se na zem a zacpal si prstem nos, ze kterého tekl proud krve. Curupira popadla liánu a jako pravá obyvatelka džungle se snesla ke skupině Orang Pendeků, a kopla Gregoryho Martina do hrudi. "Už zase na mě? Tentokrát ti fakt prostřelím hlavu!!!" zařval Martin. Mayson na Curupiru mířil pistolí, ale pak ji sklopil. Bylo už ovšem příliš pozdě. Curupira ho kopla do rozkroku. Mayson padl jako poražený býk. Pierre, zrovna přibíhající na scénu, zatleskal. "Tohle jsem ji naučil já!" pronesl hrdě. "Curupiry neznají něco jako 'muž', takže ona nevěděla, kam takové zvíře kopnout, je-li to potřeba. Tedy donedávna..." pokračoval Pierre. Orang Pendekové se rozutekli. Jeden z nich takřka narazil do Jacka. Zahoukal, snad se mu chtěl omluvit, snad mu nadával. Kdo ví... "Pane premiére," oslovil Jack Maysona a pomohl mu zase vstát. "Owene... Proč vy tohle děláte?" reagoval na to premiér. "Protože chráníme kryptidy před těmi, kdo je chtějí využít nebo zničit. A obávám se, že vy jste tady se svými kolegy tím druhým případem," pokračoval Jack. Mayson nahlas vydechl. "Když jsem byl mladý, lovili jsme běžně na anglickém venkově lišky. Byla to zábava," řekl Mayson. "A teď chcete lovit, jen tak ze srandy, nejvzácnější a nejpozoruhodnější živočichy této planety? Promiňte, ale to nemohu dovolit," řekl Jack. Přistoupil k němu Batusura, utírající si krev a pohlížející rozzlobeně na Curupiru. "Měli byste z parku zmizet. Víckrát to nebudu opakovat," zašeptal se svým silným indonéským přízvukem. "Nezmizíme, dokud odsud nezmizíte vy. Uděláme kompromis. Opusťte park, nechte ta zvířata na pokoji, a bude..." usmál se Jack. Pak se s Pierrem a Curupirou odebral na cestu zpět do návštěvnického centra.

K ránu se Lovci kryptidů shromáždili před onou budovou, připraveni vrátit se domů, do Londýna. Jackovi zazvonil telefon. Zjevně mu volal Mayson. Přijal hovor. Z telefonu se ozval šum. A pak hlasité pískání. "Netopýři..." řekl tajemně Jack. Tým nasedl do Cryptid Swiftu a nechal se odnést k Maysonově loveckému táboru. Z nějakého důvodu na něj opět zaútočili Ahoolové. Zvedali do vzduchu poslední z lovců, a pak je shazovali na zem. "Mám takový pocit, že se tady někdo rozhodl z národního parku udělat jakési hnízdo smrti," pousmál se Pierre, "jako hnízdo smrti pro kryptidy. Ale ono se to obrátilo." "Jenom ať je všechny zabijou," zasyčel Akihiko, hrající si s šurikenem. Mayson s Martinem i Batusurou byli stále v táboře. Cryptid Swift se snesl do středu toho chaosu. Vyzvedl je a přemístil je o pár kilometrů dál. Nikdo neřekl ani slovo. Jack jen poklepal Maysonovi na rameno. Pak letoun zase odletěl. "Jsou to hrdinové. Zachránili nám život," řekl Batusura a utřel si slzu. "Blázne," řekl Mayson a sledoval, jak letoun mizí na rozednívající se obloze. Od centra národního parku pak vzlétl do vzduchu letoun Velox 76, řízený autopilotem, a následoval Cryptid Swift na základnu. Zpět do Londýna...


"By mě fakt zajímalo, jestli jsou ti Ahoolové vegetariáni nebo masožravci..." řekl Fahad, sedíce na gauči v hlavní místnosti základny, o pár hodin později. "Mě nezabili," odpověděl Akihiko, "ale možná jdou po těch, kteří chtějí zabít je." "Podle mě ti lovci zase zaútočili na nějakého Ahoola a pěkně to odnesli. Dost blbé, zvlášť, když už byli těmi megakaloni napadeni dříve," řekl na to Roger. Pauline stála opodál, u okna. Dostala SMS zprávu od Kate Henshallové. Ptala se na Pierra. Pauline vyhlédla z okna. Na zahradě na základnou spolu seděli na lavičce Pierre a Curupira a prohlíželi si všelijaké záznamy Lovců kryptidů o nepřátelích, kryptidech a tak dále. Pierre zkrátka Curupiru učil všemu, co potřebovala vědět o týmu ještě předtím, než se vrátí zpátky do Amazonie. Pokud však Lovci kryptidů vyrazí na další misi, vezmou ji zase s sebou. Pauline rozpačitě odpověděla Kate: "Má moc práce. Ale je v pořádku." Kate na to už neodpověděla. Pauline přišla za Jackem, který byl v podzemní části základny a přejížděl rukou po interaktivní tabuli, prohlížeje si vše nové ohledně kryptidů a ohledně záznamů dokazujících, že současný britský premiér konečně opustil Sumatru. "Jacku, jak dlouho má ještě Pierre užívat to Brickellovo sérum?" zeptala se starostlivě Pauline. "Asi navěky. Aby se náhodou nepřihodilo, že by se zase proměnil... Proč se ptáš?" řekl Jack. "Mám pocit, že si s ním ta látka pořádně hraje..." řekla Pauline. "Ale ne," odpověděl Jack a usmál se na ni, "v žádném případě." Pauline se na svého přítele podívala s pochybami. Otočila se a pomalu se odebrala do výtahu. Jack pokračoval ve své práci. Bylo to už podruhé, co Jacka zkrátka nechápala. Nejprve ten pokus s Chupacabrou, teď totální ignorance Pierrovy zapomětlivosti, zvláště zapomenutí na Kate, a až příliš umírněného chování...

Stephen Barry spolu s Danielsem znovu otevřeli mezidimenzionální portál. "Není to přílišný risk?" zeptal se vystrašeně Daniels. "Blbečku. Jasně, že je. Ale já musím vědět, co je na druhé straně," zasmál se Barry, "tentokrát jím projdu." Nebál se, a prošel tím zeleným útvarem. Ocitl se na skále uprostřed vesmíru. Dalo se tu dýchat. Díval se kolem sebe. Všude prázdnota, hvězdy v dálce... A pak se před ním zjevila fialová hlava. The Father! "Stephene Barry, proč taková obsesivnost?" zeptal se. Barry neodpovídal. "Toto není paralelní vesmír, který hledáš..." řekl The Father. Barry vyletěl z portálu, a ten se uzavřel. Do místnosti vešel Nieto. Byl celý uřícený. Daniels k němu přiběhl a pomohl mu sednout si na židli. Barryho mezitím zvedlo pár dalších lidí. Jednomu z nich na chvíli zasvítily oči a objevily se v nich vertikální zorničky, čehož si ovšem nikdo nevšiml. Barry od sebe své pomocníky odtlačil, ani se na Nieta nepodíval. Nezajímalo ho, zda se Jackovi pomstil či ne. Měl teď jiné zájmy. Otevřel silou Zhou Lenův přístroj. Sáhl na svítivý modrý předmět, který se nacházel ve středu přístroje. Pak třesoucí rukou ukázal na místo, kde se předtím nacházel portál. A portál se znovu otevřel. Nieto ožil. "Jak jsi to udělal?!" zeptal se. "Zhou Lenův přístroj funguje díky tomu, že se v něm nachází tenhle svítivý modrý předmět... Pořádně silný... Nevím, co to je, a nezajímá mě to... Propůjčí člověku velkou sílu..." řekl Barry a opět se začal blížit k portálu.Nieto přišel k zařízení a podíval se na ten blyštivý, modrý předmět. Byl to kus drahokamu**.


V přístavu v portorickém městě Hatillo byla na velkou loď s názvem "New Orleans Beast" nakládána poslední velká krabice s nákladem. Tlustý chlapík, který tu všem velel, radostí zatleskal. Dnes měl již po práci. Kapitán na něj zamával z lodi. Byl připraven vyplout. Tělnatý muž sestoupil z mola na písečnou pláž. Podivoval se, kde je jeho asistent. Písek zdobila jen podlouhlá krvavá čára. Muž uslyšel chraptivé zasyčení. Otočil se na keř, nacházející se asi dva metry nalevo od něj. Pozorovaly ho dvě rudé, šílené oči. Z keře vyskočila ohyzdná obluda, zaryla do krku muže své drápy a pak z rány vysála jeho krev. Chupacabra! Nesmírně agresivní Chupacabra***. A nebyla sama. Desítky se jich náhle vynořily z lesa, a naskákaly na "New Orleans Beast". Na lodi zavládl chaos. Šílené Chupacabry roztrhaly posádku během několika minut. Loď, která právě opustila portorické Hatillo, měla na americké pobřeží dovést vskutku hrůzostrašnou zásilku...

* - Nieto byl vždy šílený, ale po šesti měsících strávených o samotě ve vězení, se jeho stav velmi zhoršil, jak bylo ukázáno v 6. kapitole 3. série "Útěk kovového muže". Zdá se, že nyní se konečně vrací ke svému staršímu já, které jsme poznali ve 2. sérii
** - Modrý, blyštivý drahokam se poprvé objevil v 11. kapitole 3. série - "Návrat zabijáka kryptidů". Byl to Briddimský drahokam, který pro sebe získal Archibald Quartermaine.
*** - Na konci 10. kapitoly 3. série, "Zachtělo se mi telepatie", přenesla Chupacabra, nakažená Tatzelwurmovým parazitem, svou nemoc na další zástupce svého druhu.

Toto byla již předposlední kapitola 3. série Lovců kryptidů. Příští, třináctá kapitola, bude završením celého příběhu, který začal v srpnu minulého roku na Portoriku, a během něhož došlo k objevu paralelní dimenze, tajemné a velmi mocné kosmické entity The Father, a bylo toho mnohem víc... Očekávejte ji na tomto blogu v červnu!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější