středa 17. dubna 2019

Vodnářka pruhovaná-Vejcoživorodý had se zadními jedovými zuby

Už je to nějaká doba, co jsem přidal na blog hadí popisek. Zatím posledním byl článek o zemězmiji Bibronově z konce února. To se teď ale mění - přináším slíbený popis vodnářky pruhované.

Latinský název: Homalopsis buccata,
Rozšíření: jihovýchodní Asie,
Velikost: 70 až 120 centimetrů.
Vodnářka pruhovaná byla dříve, ostatně jako celý rod Homalopsis a 27 jemu příbuzných druhů, řazena do čeledi užovkovitých (proto na tomto blogu najdete článek z roku 2013 s názvem Nebezpečné užovky, ve kterém byl tento druh zmíněn). V současnosti je klasifikována jako zástupce čeledi Homalopsidae, vodnářkovitých. Je vybavena zadními jedovými zuby; jsou umístěny v zadní části čelisti, a nejsou duté jako u kober či zmijovitých. Na zadní jedové zuby jsou napojeny Duverneyovy žlázy, jež vylučují jed. Zadní jedové zuby mají také ostatní vodnářky, stejně jako řada zástupců čeledi užovkovitých; rozhodně to není znak, kterým by byla vodnářka pruhovaná výjimečná. Svůj český název si skutečně zaslouží: na olivově hnědém až hnědém těle (barva je však proměnlivá) má světlé pruhy. V angličtině se jí někdy říká "masked water snake". Žije v řekách a jejich okolí, a značnou část života tráví ve vodě. Preferuje řeky, a v nich loví korýše, pulce a ryby, jež zabíjí s pomocí jedu. Jed je pro člověka naprosto neškodný. Jediný způsob, jak se nechat vodnářkou pruhovanou uštknout, a pocítit jemné účinky jejího jedu, je strčit jí prst přímo do tlamy, což nikdo nikdy neudělá. S tímto hadem se setkáme na indonéských ostrovech Sumatra, Borneo a Salanga. Vyskytuje se také na Malajském poloostrově. Nejsevernějším bodem jejího výskytu je Pattani v jižním Thajsku. Vodnářka pruhovaná je vejcoživorodým hadem. Mláďata se vyvíjejí ve vejcích, z nichž se však ještě před nakladením vylíhnou. Matka tedy v podstatě přivádí na svět živá mláďata. To opět není mezi hady neobvyklé, celá řada druhů je vejcoživorodých. Vodnářka pruhovaná přivádí na svět v průměru 9,26 mláděte v jedné snůšce - ale velikost snůšky může být i malá, třeba jen 2 mláďata, nebo i docela velká, jako v případě jedné samice, která porodila 20 mláďat. Období rozmnožování probíhá dle výzkumů herpetologů pouze v době mezi říjnem a březnem. V této době se hadi páří; mláďata se pak rodí během roku.

Příště užovka kapucínská!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Nejčtenější