Užovka kapucínská-Středně jedovatá evropská bojga

Slíbil jsem, že napíši o užovce kapucínské, druhu hada, který je mi velmi dobře známý, přestože jsem se s ním bohužel na své dovolené na Mallorce před čtyřmi lety nesetkal...

Latinský název: Macroprotodon cucullatus,

Rozšíření: jižní Evropa, severní Afrika, západní Asie,

Velikost: délka maximálně 55 centimetrů.

Užovka kapucínská má několik poddruhů, jež se někdy vyčleňují jako samostatné druhy. Je to mírně až středně jedovatý druh z čeledi Colubridae, tedy užovkovitých. Není jediným druhem evropské bojgy, i když je zřejmě jedovatější než všechny ostatní (rozhodně více než skvrnovka kočičí). Její anglický obecný název je "false smoth snake", tedy "falešná užovka hladká", protože se svým zbarvením skutečně podobá naprosto neškodné, nejedovaté užovce hladké. Sama užovka kapucínská, takém česky nazývaná bojga kapucínská, je též neškodná. Má zadní, plné jedové zuby, kterými do své kořisti vpravuje jed. Ten zřejmě účinkuje jen na ještěry, kteří tvoří značnou část jejího jídelníčku. Nezdá se, že by měl její jed účinek na člověka. I tak by člověk musel užovce kapucínské doslova vtlačit prst do zadní části tlamy, aby ho "uštkla". Svrchní část jejího těla je světle šedá až hnědá, na bocích má nepříliš výrazné černé skvrnky. Na hlavě má typické černý proužek, jenž se táhne od oka k horní čelisti. Břišní šupiny mohou být žluté, růžové nebo zbarvené jako šachovnice. Na šíji má obojkovitou kresbu, díky níž dostala druhové jméno "kapucínská"... Užovka kapucínská se vyskytuje ve Španělsku, Portugalsku, Itálii, Maroku, Alžírsku, Tunisku, Lybii, Egyptě a v Izraeli. Ve většině těchto míst je nokturnální, tedy aktivní v noci. Ovšem na španělských Baleárech žije diurnálním, tedy denním životem. Jde o jednoho ze dvou druhů hadů žijících na ostrově Mallorca, přičemž druhým je nejedovatá vodní užovka maurská; oba druhy však byly na ostrov zřejmě přivezeny člověkem. Užovce kapucínské se daří v řadě habitatů: od písčitých křovisek přes otevřenou lesnatou krajinu po zemědělskou krajinu a plantáže. Někdy se může objevit i v zahradách nebo na okrajích měst. Jde o vejcorodý druh; samice naklade dvě až šest vajec buďto pod kámen, nebo je zahrabe do písku; v každém případě je umístí do vlhkého prostředí. Mláďata se vylíhnou po osmi týdnech inkubace a měří na délku 12 až 16 centimetrů.

Příště lyrovec západní!