Z minulých částí víte, že se Lovci kryptidů rozdělili. Jsou zde dva tábory; v tom prvním jsou Jack Owen, Pauline Jetkins, Roger Neill, a s nimi spolupracující Mike Brown, agentka Kentová a CIA. Naopak druhou skupinu tvoří problémoví jedinci, kteří unikli do paralelní reality, kde je vše ideální. Jsou jimi Akihiko Yukimura, Fahad Ghazalli a Pierre Leroy, s nimiž spolupracují Ewet, Claude Ngoy, Kate Henshall a Pierrova sestra Sabine, která v paralelní realitě ještě stále žije... Wendigo, kterého Jack a Mike odchytili, je stále vězněn v tajné základně CIA. Claude Ngoy hledá svůj ztracený druh, a podařilo se jej v paralelní realitě nalézt. A v paralelním vesmíru stále existující Zhou Len má s prostorovým portálem velice zákeřné úmysly... Pokračování rozdělovací kapitoly Lovců kryptidů.
LOVCI KRYPTIDŮ 3: SCHIZMA, ČÁST TŘETÍ:
"Jak se ti líbí?" optal se Jack svého kamaráda Mikea a pořádně si jej prohlédl. Oba se nahlas rozesmáli. "Škrtí mě v..." snažil se říci Mike, ale nedokázal to dopovědět. Oba se prostě řehtali. Mike si totiž poprvé oblékl černou uniformu Lovců kryptidů. Vlastně měl na sobě náhradní Akihikovu uniformu. Při útěku ze základny totiž bývalí členové Lovců kryptidů nechali mnohé své vybavení doma. "No nazdar," pousmála se Pauline, sedící u kniplu. Jack přiběhl k čelnímu oknu letounu. Zamračil se. Cryptid Swift přistál na velké, vyklizené ploše na břehu řeky. Les zde byl pokácen. Jack, Pauline, Roger a Mike vyběhli z letounu a setkali se s agentkou Kentovou, jen tak poklidně si stojící mezi dvěma hromadami dřeva. "Tohle jste teda nemuseli," řekl Jack. "Chtěli jsme jen, abyste měli kde přistát," usmála se agentka. "Takhle začínají problémy s ochranou životního prostředí," poznamenal Roger. Agentka zavedla čtyři nově příchozí k portálu. Neustále blikal, vycházely z něj podivné tikavé zvuky, a co chvíli skoro zhasnul. "Chová se dost divně," řekla agentka, "jako by se chtěl každou chvíli zavřít." "Zvláštní," řekl Jack. Agentka se na Jacka otočila a svýma pronikavýma vůdčíma očima doslova prorazila jeho zrak: "Víte, že tam na druhé straně jsou naši nepřátelé. Doufám, že to vidíte stejně, pane Owene. Jak jste nám řekl, Yukimura a Ghazalli mají informace o naší tajné základně v USA a o odchyceném Wendigovi. Kdokoliv, kdo s nimi spolupracuje, je též náš nepřítel." "Takhle divoce bych to neviděl, agentko," zastal se Jack svých přátel, i když zřejmě již bývalých, "dělají to, co považují za správné." "To my všichni," odpověděla agentka. "Jistě. Každý z nás. Co se někomu může zdát jako totálně anti-heroický kousek plný násilí, hodný odsouzení, může být pro druhého činem tím nejlepším. Aneb definice dobra a zla nejsou relevantní. Pro každého z nás je dobrou věcí něco jiného. A někomu se to může zdát dost špatné," poučil ji Jack. "Možná máte pravdu," usmála se agentka a dotkla se Jackovy ruky, "ale stejně víte, že my jsme ti dobří. Proto jste přece tady." Pak odešla. "Ty jo, nevím, jestli má pravdu," podotkl Roger. "Nemá. Ale my jsme na její straně. Kentová není zlá ženská, věř mi," řekl na to Jack a pak šel konzultovat věci s armádním generálem, který ho už očekával.
Paralelní realita, konžský prales. Claude Ngoy stál mezi drobnými zástupci svého druhu, kteří se k němu přibližovali s nachystanými liánami, z nichž vycházely kovové ostny. Ngoy ale nevypadal moc vyděšeně. Spíše si prohlížel všechno to úžasné náčiní, kterým jeho druh disponoval. Jeden z malých Ngoyů už stál u něj a chystal se mu navléci ostnatou liánu na ruku. "Dost!!!" zařval Ngoy hlasem tak mocným, že všichni strnuli. Jakási obdoba jejich ušních bubínků skoro popraskala. Tak byl jeho hlas silný. Ngoy totiž dal dohromady hlasy všech lidí i zvířat, které kdy napodobal. Pak roztáhl svou pravou ruku a obtočil ji kolem krku toho jedince, který se na něj jako první chystal vztáhnout svou ruku. Pořádně zmáčkl. Okamžitě k nim přiběhlo několik dalších Ngoyů, natáhli tětivy svých luků a nasadili na ně lesklé kovové spirály s ostrým zakončením. Claude Ngoy se ale jen usmíval. "Bratři," řekl, "proč spolu vedete válku?" "Jak to myslíš, vy? Víš to moc dobře!!!" zařval náčelník tohoto tábora Ngoyů. Byl ještě menší než ostatní, a v prodloužené mozkové části hlavy měl zabodnutou stejnou spirálu, kterou ostatní Ngoyové mířili na Clauda. "Přišel jsem za vámi s tím, že hledám svůj druh. Teď jsem ho našel a zjišťuji, že je nestabilní," rozesmál se Claude. "Nechápu," řekl náčelník. "Nečekal jsem, že to pochopíš," odpověděl mu Claude. Pak zařval: "Přicházím z jiné reality. Z reality, v níž byl náš druh vybit!!!" Uvolnil své sevření, pustil malého Ngoye, a povyprávěl zástupcům svého druhu svůj příběh. Přesvědčil je, aby jej dovedli k dalším Ngoyům, k těm velkým jako je on. Prý se musí dát dohromady. Tak dokonale Claude manipuloval s náčelníkem tohoto kmene. A hodlal si získat i toho druhého. Pak by konečně mohl vládnout svému jinde již dávno zatracenému druhu.
Jack nasedl na motorku. Pauline si sedla za něj. Na druhou motorku si sedli Roger a Mike. "Tak fajn, vjedeme do té paralelní reality, najdeme naše bývalé kolegy, a přesvědčíme je, aby se nám vzdali," zopakoval ještě jednou Jack celý plán. "A když nebudou souhlasit, nasadíme jim želízka a hezky je odtáhneme do našeho světa," dodal. Obě motorky pak zmizely v portálu. Agentka Kentová se postavila před portál a nervózně sledovala, jak se blýská, pak jak zase zhasíná... Šlo tu o hodně.
Obě motorky se ocitly v Lavenhamském lese. Rychle jím projely. Pak mířily na jihozápad, do Londýna. Mezitím však byly sledovány. A Zhou Len, sedící u notebooku ve své zlaté pracovně v mrakodrapu přímo uprostřed New Yorku, sledoval přímý přenos. Jeden z jeho vojáků měl na čele kameru, a obraz se přenášel do Zhou Lenova počítače. K Zhou Lenovi přišel jeho sluha, ten, se kterým si kdysi v naší realitě pořádně pohrál Mapusaurus Xiu. V tomto světě Zhou Len s takovými věcmi nikdy neexperimentoval. Ale měl v plánu experimentovat s tím portálem. "Víme, kam míří," usmál se Zhou Len, "také si tam zajedeme."
Kolem základny Lovců kryptidů se nashromáždilo na čtyřicet mužů v černém. Všichni měli samopaly. Začali se přibližovat k nechráněné budově. Pierre vyhlédl z okna. "No nazdar," řekl a chytil se za čelo, "neříkejte mi, že už je to tu zase." "Co je tu zase, sakra?" zeptala se Sabine, poklidně popíjející kávu na gauči. Ale Kate, která seděle vedle ní, pochopila. Přiběhla k Pierrovi. "Do Prčic, tahle základna nemá žádné obranné systémy, na rozdíl od té... Ehm... Naší. Prostě tam v tom zatraceným světě," řekl Pierre. Pak se sklo okna rozletělo na tisíce kousíčků. Pierre včas strhl Kate k zemi. Sabine se tak lekla, že upustila hrnek s kávou. Okamžitě si lehla za gauč. "Zastrašují nás," řekl Pierre. "Přesně tak," ozvalo se hned poté. Do místnosti vstoupil muž, který by se nedal popsat jinak, než jako loajální Číňan. "Šéf brzy přijede," usmál se. "Tím myslíte toho dědka?" položil mu Pierre otázku. "Přesně tak," usmál se Číňan, "dědka."
Hned nato vnikl do místnosti Akihiko. Měl sice k dispozici jen dřevěnou tyč místo kovové, ale dával vojákům do hlav takové rány, že padaly k zemi jeden za druhým. Pár porcelánových mís a pohárů sice bylo rozstřeleno, avšak nikdo nebyl zraněn. Všichni Zhou Lenovi muži leželi na zemi s krvácejícími obličeji a v bezvědomí. "Máme problém," řekl Akihiko, "všichni na nás útočí." Vyhlédli z okna. Spatřili dvě motorky s Jackem, Pauline, Rogerem a Mikem. Ti stříleli z laserových pistolí a rychle odrovnali všechny vojáky v ulici. "Musíme okamžitě pryč. Jack jde po nás," dodal ještě Akihiko. Všichni vyběhli z místnosti a přidali se k Fahadovi a Ewetovi, kteří již stáli v garáži. Akihiko musel udělat ještě jednu špinavost. Popadl pistoli a postřílel všechny ty zraněné chlapy. Nemohl si dovolit, aby se tu probrali v jejich nepřítomnosti a nějak zneužili všechny jejich informace nebo prostě obsadili základnu. Pak nový tým Lovců kryptidů nasedl do teréňáku a vyrazil z garáže.
Jack zamířil přímo proti autu. Vyjel mu na střechu, načež Pauline z motorky spadla. Jack neváhal a vystřelil po teréňáku z laserové pistole. Minul. "Jack po nás střílí?" vyděsil se Pierre. "Už je to tak," řekl Akihiko a kousl se do rtu. Na otázku, co teď udělají, odpověděl, že osvobodí Wendiga. Ano, znamená to vrátit se do naší reality. Akihiko a Fahad moc dobře věděli, kde se tajná základna CIA nachází. "V téhle bitvě jde taky o jednoho kryptida. Myslete na to," řekl ještě Akihiko. A pak zamířili směr lavenhamský les.
Wendigo se probudil. Byl stále v kleci. Všude byla tma. Jen co ze sebe vydal skuhravý zvuk, přišel k němu Stephen. Držel v ruce něco poněkud zvláštního. Injekční stříkačku naplněnou jakousi bublavou tekutinou. "Neboj se," řekl zvířeti, "nebude to bolet." Následně se základnou CIA ozval strašný řev. Wendigo dostal první dávku. Ale čeho?!
Pronásledováni Jackem, Pauline, Rogerem a Mikem, ujížděli vzbouřenci do lavenhamského lesa. Tam na ně čekalo další překvapení. Když je Zhou Len nemohl dostat v jejich základně, dostane je tady. Okraj lesa se hemžil těmi padouchy v černém. Stačilo ale přejet několik z nich, a pak už se mohli dostat do lesa. Akihiko, Fahad, Pierre a Kate opustili auto. Zraněný Ewet a Sabine zůstali v autě. Sabine řídila, a otočila auto. Museli teď někam ujet... A tahle čtyřka, která chtěla zachránit Wendiga, se už blížila k portálu. Moc dobře věděli, že na druhé straně na ně čeká Kentová a její tým. Měli docela strach. Ale nebylo cesty zpět.
Podaří se Akihikovi, Fahadovi, Pierrovi a Kate zachránit Wendiga? Co s ním Stephen v tajné základně CIA provádí? Dostane naše přátele Zhou Len? A o co se vlastně snaží Claude Ngoy, když dává dohromady znepřátelené strany vlastního druhu v paralelní realitě? Odpovědi alespoň na některé z těchto otázek dostanete možná zítra, případně pozítří...
Žádné komentáře:
Okomentovat