Projekt Psovité šelmy pravěku nějakou dobu stagnoval, a když už jsem pokračoval v psaní tohoto typu článků, věnoval jsem se podobnému seriálu Prehistoričtí lasicovití... Avšak tato série ještě stále neskončila. V minulosti žilo na naší planetě tolik psovitých šelem, které si zaslouží přinejmenším zmínku... Vlk etruský jistě patří mezi ně!
Jméno: Canis etruscus,
Období: Pleistocén,
Místo: především Itálie a Španělsko, středomořská oblast.
Již vyhynulý zástupce rodu vlků (Canis), který se vyskytoval před 1,9 až 1,6 miliony let na území dnešního Středomoří - to byl vlk etruský. Nikdy nebyla nalezena kompletní kostra, většina fosilních pozůstatků vlka etruského je tvořena pouhými fragmenty. Víme, že nebyl příliš velký, dosahoval zhruba rozměrů dnešního vlka obecného (Canis lupus). Čenich měl poněkud protáhlý. Stejně jako jeho dnešní příbuzní, i vlk etruský se po celý život řídil především vynikajícím čichem. Takový dnešní vlk obecný je schopen ucítit mršinu na vzdálenost 2 až 3 kilometrů, přičemž jeho čich je asi 10 000 lepší než ten náš. Je velice pravděpodobné, že jemu blízce příbuzný vlk etruský měl podobně citlivý čich. Lektotyp vlka etruského byl prostudován italským paleontologem Danilo Torrem roku 1967. Kosti tohoto jedince však byly nalezeny už v 19. století a popsány švýcarským zoologem a paleontologem Charlesem Immanuelem Forsythem Majorem v roce 1877. Od té doby se však o vlku etruském příliš mnoho nevědělo. I dnes jsou naše znalosti tohoto vyhynulého druhu vlka poněkud strohé... Jisté je, že se tato šelma, stavěná na rychlý běh a uštvání kořisti, setkávala s velkými pravěkými hyenami rodu Pachycrocuta. Možné nepřátele mohl mít i v jeskynních lvech. Jelikož nepatřil mezi největší predátory v období, kdy Evropou táhla stáda mamutů a srstnatých nosorožců, pižmoňů a sobů, živil se zřejmě menšími zvířaty. Je možné, že smečka vlků etruských se dala spíše na stopu nějakého hbitého býložravce typu gazely, než aby pronásledovala kupříkladu mamutí mláďata... Většina nalezených kostí vlka etruského pochází z Itálie (proto také druhové jméno etruský), nicméně další kosti byly nalezeny i ve Španělsku. Podle některých autorů obýval tento vlk pouze oblast Středomoří, jiní odborníci se domnívají, že i kosti pravěkých vlků z Číny a Tádžikistánu náleží tomuto druhu. V současnosti je tedy poněkud složité udat přesný areál rozšíření etruského vlka...
Pokusím se v tomto projektu pokračovat častěji, aby mezi publikací jednotlivých částí nebyl tak velký časový rozdíl...
Žádné komentáře:
Okomentovat