V minulé části Lovců kryptidů se Jack, Pauline a Roger vypravili do Gabonu v západní Africe, tam, kde byl naposledy zpozorován Claude Ngoy. Ukázalo se, že tento slizký, humanoidní netvor, vlastnící základnu uprostřed mlžné bažiny, má velmi zákeřné plány s lidstvem, které vyhubilo jeho druh, kdysi zřejmě žijící v hloubi západoafrických pralesů. Jeho spolupracovník, Sam Weber, vrah Pierrovy sestry Sabine, byl nakonec Jackem zastřelen. Také se ukázalo, že Clauda Ngoye lze porazit s pomocí ohně. Když jeho tělo zažehne, začne se roztékat. Ngoy sice unikl, ale Lovci kryptidů získali cenné zkušenosti. Pierre, na kterém Ngoy otestoval sérum agresivity, jež před několika měsíci použil v Japonsku Akihikův dávný nepřítel Amano, byl po sérii tragických událostí konečně propuštěn z nemocnice... Ale zatímco se Jack, Pauline a Roger vracejí do Anglie, Akihiko a Fahad pátrají po Gregorym Martinovi, muži, který si dal v prosinci za cíl zastřelit Buckshawskou příšeru. A byl to také on, se svým komplicem Sethem, kdo nechal odpálit základnu Lovců kryptidů, kvůli čemuž naše hrdiny dočasně oslabil... Gregory Martin může být ze všech nepřátel Lovců kryptidů ten nejméně nebezpečný. Je to "jen" lovec. Ale pro kryptidy je smrtelně nebezpečný...
LOVCI KRYPTIDŮ 2: TROFEJE, ČÁST PRVNÍ:
Malý přístav na skotském pobřeží. Všude černočerná tma. Za vichru, který neustále měnil směr, a byl doprovázen silným lijákem, se všechny lampy, zavěšené na zrezivělých háčcích, bláznivě houpaly. Několik pracovníků přístavu přicházelo na molo. Z té strašidelné temnoty za přístavem, tam, kam by nikdo v tuto dobu nechtěl, tedy na rozbouřené moře, se blížila velká nákladní loď. Chvíli trvalo, než posádka vyložila náklad. Všechno probíhalo mlčky. Pak konečně přišel ke kapitánovi lodi, muži s ostrými rysy, malýma očima a nehezkým zjizveným čelem, jakýsi malý chlapík s knírem. Čepice, chránící jeho hlavu před nárazy velkých dešťových kapek, mu skoro zakrývala oči. "Je v té bedně?" zeptal se. "Ano," odpověděl chraptivým hlasem kapitán a zvedl obočí. "Má se tam jako v bavlnce," zasmál se zlověstně. Malý chlapík se obrátil na docela vysokého muže s hustými černými vousy a kloboukem na hlavě. Byl to Seth. Podal muži s knírkem blok. "Napište na to Nessiteras rhombopteryx," rozkázal mu. Přišel ke kapitánovi, podal mu ruku, silně ji zmáčkl, a když odešel, držel kapitán v dlani tučný balík možná několika tisíců liber. Z bedny, která byla směrem k nákladnímu automobilu přemisťována přístavním jeřábem, se ozývaly kvílivé zvuky... Uběhlo jedenáct hodin patnáct minut od tajného obchodu ve skotském přístavu. Britský premiér Harold Mayson právě vystupoval na tiskové konferenci v Londýně. Jeho napnutý obličej, svědčící o jakési upjatosti a zarputilosti, byl v posledních několika týdnech ozdobou mnoha bulvárních plátků. Mayson byl už jako kandidát na post premiéra velmi kontroverzní osobou. Dosud se nevyjasnilo, jak to bylo s jeho vztahem k drogám v době, kdy před několika lety vstoupil do politiky. Hodně se o tom mluvilo. Snad proto přišel s něčím, co by jeho problémy odsunulo do pozadí, a začalo se mluvit o něčem novém. "Kryptidi existují," řekl po několika minutách nudného projevu, "dostal jsem informace od mnoha lidí, kteří se s nimi setkali. Nejsou to jen kryptidi žijící v dalekých částech světa, jako pterodaktylové v Yuliríi v Mexiku. Žijí i zde, ve Spojeném království. Nedávný případ Buckshawské příšery jen dosvědčuje, že tato zvířata se i zde dostávají do kontaktu s člověkem. Přicházejí do naší civilizace. Máme zde několik společností, které se výzkumu kryptidů věnují. Kdybych nezmínil proslulé Lovce kryptidů, asi byste mne odsuzovali, že nežiji v realitě. Ale skutečný lov kryptidů může zabránit velkým problémům mezi těmito tajemnými zvířaty a námi! Když jsem byl malý, běžně se u nás na venkově lovily lišky. Proč bychom tedy nemohli lovit i jiná zvířata, alespoň v malém množství? A proč ne kryptidy, kteří jsou nebezpeční? Podívejte se na to, co provedli v jiných částech světa. Kolik lidí zabili. Neptejme, co jsou zač a proč žijí na naší planetě, a u nás ve Spojeném království, ptejme se, jak se s nimi vypořádat! Děkuji." Tento projev doslova otřásl řadami ochránců přírody. "Pane premiére, jakou vidíte souvilost mezi hubením kryptidů a vyhynutím všech velkých britských predátorů, medvědů, rysů a vlků?" ozývalo se z davu. "Kdo bude mít z lovu kryptidů zisk?" křičel jiný novinář. Za chvíli se už otázkám nedalo rozumět. Mayson odpověděl na tři poměrně loajální otázky a poté odešel... Dvacet tři hodin a dvanáct minut po tajném obchodu na skotském pobřeží se dva muži v černých spandexových oblecích dívali na záznam z tiskové konference na svých tabletech. Oba nevěřícně kroutili hlavou. Položili tablety na sedadla v autě, kterým nebyl žádný jiný vůz, než Cryptid Chaser, a začali se blížit k vysoké, betonové budově uprostřed ne zrovna nejkrásnější části města Basingstoke. Stmívalo se. Perfektní doba na to, aby nepozorovaně vnikli dovnitř. "Podle policie tedy Gregory Martin sídlí tady... A jeho lovci také... Tak proč je tam takové ticho?" zeptal se Fahad svého drsného japonského přítele. "Možná už je někdo našel před námi," odpověděl Akihiko. "To bych byl rád," pousmál se Fahad. Akihikův šuriken se zasekl do zdi těsně vedle okna v nejvyšším patře budovy. Po velmi silném provazu, který byl protažen středem šurikenu, vylezli oba muži velmi tiše až nahoru. Akihiko použil jakousi žiletku k tomu, aby vyřezal do skla kolečko. Velmi neslyšně jej vyjmul, protáhl oknem ruku, zatáhl za kliku, a otevřel okno. Neslyšně vstoupili do temné místnosti. Oba si nasadili brýle s termovizí. Akihiko velmi pomalu otevřel dveře a vstoupil do chodby. Nikdo zde nebyl. Byla tu tma. Budova měla tvar kvádru, chodby byly v podstatě obdélníkovité. Byly to konstrukce kovových síťovaných desek, táhnoucí se podél zdí s dveřmi. Uprostřed už nebylo nic, jen výhled dolů, do přízemí. A tam také nic nebylo. "Je to nudný," poznamenal Fahad. Akihiko nemluvil. Gestem naznačil Fahadovi, aby ho následoval. Seběhli ze schodů. Fahad si nemohl odpustit další poznámku: "Řeknu ti, je to jenom starý sklad. Totálně bez ničeho." Teprve v přízemí se pootevíraly všechny dveře. Vystoupili z nich ozbrojení muži v přilbách. Akihiko a Fahad sejmuli své termovize. "Ti vetřelci jsou Lovci kryptidů. Akihiko Yukimura a Fahad Ghazalli. Zastřelte je!" zavelel střelec, jenž se od ostatních odlišoval tím, že neměl uniformu, ale stál zde pouze v tílku, avšak s kuklou na hlavě. "Teď to roztočíme," zašeptal Fahad Akihikovi. Několik ozbrojenců si ani nevšimlo rychle vyhozených šurikenů, které zasáhly jejich krky. Akihikova kovová tyč kosila jednoho za druhým. V tom zmatku střelci ani nevěděli, kam střílí. Lasery z Fahadovy pistole pálily jednu uniformu za druhou, a popálení střelci raději utíkali ven z budovy, než aby dále čelili těmto dvěma velmi zkušeným bojovníkům. Až děsivé, kostmi otřásající hrobové ticho, zavládlo už za dvě minuty. Barely, ze kterých vytékal benzín, byly zcela prostříleny. Akihiko asi schytal ránu pažbou samopalu, protože si mnul rameno. Ale jinak byli oba v pořádku.
Velké kovové dveře nahlas zaskřípaly, když Akihiko a Fahad vstoupili do osvětlené, modré místnosti, vyplněné bednami. Většinou o ně byly opřeny lovecké pušky. Akihiko přilepil na stěnu malé zařízení, které mělo začít pípat, prošel-li by někdo kolem něj. "Ta modrá barva... To je osvětlená voda. Ozařuje celou místnost... Támhle za rohem musí být nějaký bazén nebo co..." řekl Fahad. Jakmile zahnuli za roh a ocitli se v mnohem větší hale, div jim nevypadly oči z důlků. Ve velkém akváriu - neměli ani ponětí, jak ho sem někdo dokázal nastěhovat - byl skoro zaklínován prehistoricky vypadající tvor. Na akváriu byl nalepen papír s nápisem Nessiteras rhombopteryx. "Lochneská příšera?" zeptal se tiše Fahad. Akihiko stále neodpovídal. Ubohé zvíře, jež se tisklo k vnitřním stěnám akvária, protože nádrž ani nebyla dostatečně velká, i v tomto drsném, zuřivém bojovníkovi probouzelo pocit lítosti. "Jak ji sem dostali? To je Martinova práce..." pokračoval Fahad. "Určitě je. O tom není pochyb," řekl Akihiko. Náhle se ozval varovný signál. Do místnosti někdo vstoupil. Zařízení nahlas pípalo. Akihiko s Fahadem se okamžitě skryli za dřevěnými bednami. Konečně přiběhl do haly další ozbrojenec. Fahadův laser ho bezpečně odpálil. Ovšem další ozbrojenci už přibíhali zezadu. Vnikli do haly druhým vchodem. Akihiko sevřel v ruce svůj poslední šuriken a zasáhl muže, mířícího samopalem na Fahadovu hlavu, přímo do srdce. "Nech toho, Akihiko!" ozvalo se. "Zatím nestřílejte!" rozkázal ten stejný člověk. "My už jsme se přece setkali... Není to tak dávno, co jsme vás poslali do vězení po té honičce v Londýně, co?" zasyčel jako had Akihiko. "Ano, přesně tak," přitakal vousáč v klobouku. Byl to Seth. "Líbí se vám naše kolekce? Nebo spíše... Kolekce našeho bose, Gregoryho Martina?" optal se posměšně. "Ještě jsme si jí nestačili prohlédnout. Nedali jste nám dost času," odpověděl Fahad. "Víte, nechceme vás odstřelit. Ten chlap v tílku, Paterson," usmál se Seth a mávl rukou, "zabil by každýho. Ale velím tady já. Nechceme, aby Lovci kryptidů poumírali. To teda ne." "Proto jste asi Jacka a Pauline odlákal od základny, že? Aby se nepopálili explodovanou bombičkou..." poznamenal Fahad. "Jistě," zatvářil se docela vážně Seth. Pokračoval: "Vím, že si říkáte Lovci kryptidů, ale pravý lov kryptidů teprve nastane. Teď bych vám doporučil tuto budovu opustit. A zapomenout, že jste sem kdy vstoupili."
Jaká budoucnost čeká britské kryptidy? Začne tým Gregoryho Martina tato tajemná zvířata, která se však přece jen dají vystopovat, střílet ve velkém? Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat