Podobnost pravěkých a současných zvířat: Brachiosaurus a žirafa

Už někdy před sedmi nebo osmi lety mne napadlo vytvořit projekt, v němž bych srovnával jednotlivá pravěká a současná zvířata, a přiblížil především znaky, které tyto jinak mnohdy vzájemně nepříbuzné živočichy spojují. Na konci prosince minulého roku jsem si toto znovu uvědomil při prohlížení knížky "Dinosauři-Průvodce stopaře", a tak jsem se rozhodl, že s tímto projektem v dohledném čase začnu. Nyní přichází, je nazván "Podobnost pravěkých a současných zvířat", a já doufám, vážení čtenáři, že si jej s radostí užijete...

Během posledních zhruba pěti set milionů let prudké evoluce života na naší planetě se vyvinuli tvorové, kteří jsou si, ač pocházejí ze zcela odlišných živočišných skupin, podobní. Někdy je tato podobnost zcela náhodná, a stojí za ní konvergentní evoluce, typ evoluce, kdy se nepříbuzné druhy vyvíjejí podobným způsobem, neboť je utváří podobné či stejné prostředí, ačkoliv je od sebe dělí celé kontinenty nebo třeba i desítky milionů let. Jindy nacházíme podobnost mezi živočichy, kteří už dávno vyhynuli, a jejich příbuznými, kteří žijí v dnešním světě, a se kterými se člověk může potkat... V tomto seriálu článků se podíváme na zvířata vyhynulá a současná, která si třeba nejsou blízce příbuzná, ale stavbou těla mají něco společného. První část našeho seriálu se zaměřuje na obrovského jurského veleještěra Brachiosaura, a současnou žirafu. Tato dvě zvířata spolu zdánlivě nemají nic společného, jedno z nich byl obrovský plaz, dinosaurus, kteří vládli světu v druhohorní éře, a to druhé je nejvyšším současným savcem. Podívejme se však na jejich anatomii, a okamžitě si povšimneme pozoruhodné podobnosti...

BRACHIOSAURUS:

Brachiosaurus byl obrovský sauropod, kráčející po všech čtyřech končetinách, s krkem tak vysokým, že plně vzrostlí jedinci mohli požírat šišky jehličnanů ve výšce 12 až 13 metrů. Řadí se k nejvyšším z dinosaurů, ačkoliv jej výškově překonal například Sauroposeidon ze severoamerického kontinentu, z období rané Křídy. Brachiosaurus žil v Jurském období, před 155 až 145 miliony let na území dnešní Severní Amerika, která tehdy spolu s Eurasií tvořila velký kontinent nazvaný Laurasie. Zda je africký Brachiosaurus z Tanzanie na východě kontinentu skutečně Brachiosaurem nebo odlišným rodem, nazvaným Giraffatitan, může být stále předmětem debat, ačkoliv Giraffatitan jako takový byl platně popsán už roku 1988 a je rozhodně vědecky uznáván jako samostatný rod. Jeho kostru mohou návštěvníci obdivovat v hlavním "dinosauřím sále" proslulého Přírodovědného muzea v Berlíně. Brachiosaurus znamená ramenatý ještěr, a tento 13 metrů vysoký, 23 metrů dlouhý a snad až 80 tun vážící gigant si jej zaslouží proto, že jeho přední končetiny byly mnohem větší než zadní, a můžeme tedy říci, že měl velká ramena. Tento postoj pochopitelně zvířeti, jehož hmotnost se rovnala hmotnosti dvanácti dnešních slonů afrických, umožňoval natáhnout krk takřka vzpřímeně. Neznamená to ale, že byl krk se zbytkem páteře spojen jaksi vodorovně, to by bylo naprosto nemožné. Podle mnoha dnešních rekonstrukcí spíše Brachiosaurus svůj krk držel někde mezi horizontální a vertikální rovinou, i když toto tvrzení asi není zcela přesné. Když krk natáhl poněkud výše, připomínal dnešní žirafu. Brachiosaurův blízký příbuzný, Giraffatitan, proto ostatně získal své jméno. A oba tito giganti, patřící do čeledi Brachiosauridae, a stejně tak jim příbuzní Abydosaurus a Cedarosaurus, též patřící do této čeledi, tvorové s lehkou kostrou, tedy alespoň na svou velikost, žirafu svou anatomií částečně opravdu připomínali.

ŽIRAFA (GIRAFFA):

Rod Giraffa se ve fosilním záznamu objevuje v období Miocénu před zhruba 11,5 milionu let. Za tu dobu se vyvinula řada různých druhů, většina z nich vyhynula, a v jednadvacátém století přežívají na naší planetě čtyři druhy. Zřejmě nejslavnější poddruh, žirafa Rothchildova (G. c. rothschildi) patří do druhu severního druhu (Giraffa camelopardalis). Dospělá žirafa může být až 6 metrů vysoká, nápadné jsou její dlouhé, tenké končetiny, přední jsou delší než zadní. Krk dosahuje délky 2 až 2,4 metru, přičemž každý ze sedmi krčních obratlů zaujímá délku 28 centimetrů. První dva krční obratle, tedy nosič a čepovec (atlas a axis) umožňují žirafě zvednout krk poněkud více vertikálně. Zvíře se živí vysoko rostoucí vegetací, například listy akátů, a pomáhá mu v tom dlouhý jazyk. Žirafa je skutečně pozoruhodným výtvorem savčí evoluce, jímž se zabýval i Charles Darwin.

CO MAJÍ SPOLEČNÉHO:

Již bylo zmíněno, že jak Brachiosaurus a případně jeho příbuzní z čeledi Brachiosauridae měli delší přední končetiny než zadní. Porovnejte si Brachiosaura s žirafou, a uvidíte, jak se v tomto obě zvířata podobají. To samozřejmě utváří i celkový postoj zvířete, podívejte se na prohnutí páteře. Pak je zde ještě dlouhý krk. Brachiosaurus byl vegetariánem, a stejně tak dnešní žirafa se živí rostlinami ve velké výšce. Obě zvířata k tomu mohla dovést konkurence ostatních býložravců. V období Jury žila na naší planetě spousta velkých býložravých dinosaurů. Někteří, jako například diplodocidi včetně slavného Apatosaura, se živili rostlinami o něco níže než brachiosauridi. Právě zástupci brachiosauridů mohli být ostatními býložravci donuceni živit se listy a šiškami výše, a během evoluce se tak prodloužil jejich krk, zpevnily se jejich krční obratle, a vznikl živočich, který ve svém prostředí neměl co se týká příjmu potravy konkurenci. Stejně tak žirafy, žijící na afrických savanách, jež už od dob Miocénu připomínají ty dnešní, a kde se někteří nosorožci živí trávou, jiní spásají listí keřů, a poté je zde řada antilop a gazel živících se listy v různé výšce, musely prodělat jisté změny. Mít dlouhý krk tedy v obou případech znamená výhodu. Shrňme to: když máte dlouhý krk, ať jste Brachiosaurus nebo žirafa, dosáhnete výš než jakákoliv jiný býložravec. Právě tím jsou si jinak tato jen velice vzdáleně příbuzná zvířata (přece jen patří mezi obratlovce) podobná...

Co tato zvířata společného nemají? Jejich krk není ve zcela stejné pozici, dinosaurus měl šupinatou kůži, žirafa je jako většina savců osrstěna... O časovém rozdílu, který tato zvířata od sebe dělí, jsme se už zmínili... Možná, že bychom nalezli více znaků, kterými se tito tvorové odlišují... Já však doufám, že Vás tento článek o znacích, kterými se naopak podobají, zaujal. Své názory můžete napsat do komentářů.