Fahad, Akihiko a Roger byli vysláni do Spojených arabských emirátů, aby zjistili, kdo má zálusk na tajemného Sandwalkera, kryptida, který by se dal jednoduše popsat jako obrovitý krab žijící v poušti. Po setkání s tímto hrůzostrašným zvířetem bylo jejich auto napadeno Metallerem, jemuž dělalo společnost několik arabských mužů... Mezitím v Londýně pozorují muži Gregoryho Martina zbylé Lovce kryptidů, Jacka a Pauline. Pierre je v nemocnici poté, co se opil, a zdá se, že to s ním opět začne házet...
LOVCI KRYPTIDŮ 2: ROSTOUCÍ PROBLÉMY, ČÁST TŘETÍ:
Fahad se s mohutným kašlem vyprostil z hořícího auta. Držel za ruku Rogera, který při pádu vozidla omdlel. Někde v zadní části vozu, která byla zahalena kouřem, seděl Akihiko. Stačilo mu jen pár dobře mířených ran kovovou tyčí, a omlácená dveře auta odletěla, a Akihiko byl venku. Nebyl na tom dobře. Jediným pohybem prstů roztrhl svůj spandexový oblek v naději, že unikne přehřátí. Fahad poklekl. "Motor za chvíli vybuchne. Musíme pryč," řekl. Akihiko stisknutím tlačítka zmenšil svou tyč, zasunul ji za opasek, a zvedl jedinou rukou ležícího Rogera. Ušli pár metrů a motor se vznítil. Nebyli od exploze moc daleko, a tak je žár doslova bičoval. "Víte, kdy si uvědomím, že jsme ti nejobyčejnější superhrdinové na světě?" zeptal se pomalu se probírající Roger. "Když zjistíme, že omdlíváme, nemůžeme odletět, a... Sakra... Jsme lidi jako všichni jiní," odpověděl si hned na tuto otázku. "Ne, nejste. Nás obyčejní lidi nezajímají," ozval se zezadu jakýsi hlas. Ten kovový nádech... Metaller... Než stačili Fahad, Akihiko nebo Roger něco udělat, byli už ve světě snů, kolem nich byla jen temnota a oni nic nevnímali... Jack a Pauline se přijeli podívat do nemocnice za Pierrem. Ještě před vstupem na oddělení před ně však vběhl zmatkující lékař. "Zákaz návštěv! Na oddělení se nachází nebezpečný pacient..." křičel. "Jaký pacient?" zděsil se Jack. Lékař si až teď povšiml Jackova černého obleku s nápisem Lovci kryptidů. "Je to ten co patří k nám?" zeptal se. Lékař na něj jen poděšeně hleděl. Jack ho svou mohutnou rukou odstrčil a vběhl do chodby. Pauline ho následovala. Pozornost všech sester a doktorů se soustřeďovala na jeden pokoj. Jack do něj vtrhl a spatřil ten strašný zmatek. Pierre řval jako zvíře, a zatímco se ho pár statných, vysokých mediků snažilo připoutat na lůžko, vzpínaly se jeho svaly tak nadpřirozeně, že opravdu vypadal, jako by byl divokým zvířetem, které je kroceno. Nakonec dal jednomu z mediků kopanec do obličeje, toho druhého srazil k zemi loktem a vstal na lůžku. Sestra, jež držela v ruce injekční stříkačku se sedativy, asi přišla o všechny zuby, když jí Pierre kopl do obličeje. Potom z lůžka seskočil. Konečně se tou masou bílých plášťů prodral k Pierrovi Jack a chytil ho za rameno. "Pierre! Co to děláš?! Ty ses dočista zbláznil!!!" vykřikl na něj. Pierre se na Jacka otočil. Ty oči... Byl v nich takový hněv... Jack vrhl rychlý pohled k otevřeným dveřím, ve kterých stála Pauline. "Sérum agresivity... Tys měla pravdu," řekl jí. A pak dostal Jack asi deset ran pěstí do břicha. Svalil se jako podťatý a nevěděl, zda jej víc trápí ta bolest, nebo fakt, že Pierrovi bylo v Tokiu skutečně ublíženo. Pár doktorů Pierra zase zachytilo a přitiskli ho ke zdi. Konečně se jednomu z nich povedlo mu dát uklidňovací injekci. Hned potom je Pierre obrovskou silou setřásl a vrhl se k Pauline. Ta se mu pokusila uhnout, avšak on na ni zaútočil. Jenže Paulininy reakce byly velice rychlé. Vyskočila a přitom kopla Pierra do hrudi. Ta rána ho trochu zchladila. Hned nato chytil zezadu Pierra Jack. Pierre se mu ze sevření vytrhl, následovala další rána do stále ještě bolavého břicha, a Jack měl zase prázdné ruce. Ale ne na dlouho. Vytáhl z opasku laserovou pistoli, hbitě odhodil laserový náboj, vtlačil do zásobníku jiný, vystřelil, a Pierra ke zdi připnula objemná síť. Řev, který Pierre vydával, snad už ani nebyl lidský. "To, co mu dali v Tokiu do krve, asi mělo za následek nějaké genetické změny..." řekla Jackovi Pauline, když mu pomáhala zpět na nohy. Sedativa už začínala působit a Pierre usínal. V tom zmatku Lovcům kryptidů nikdo nepoděkoval, Pierre byl jen přenesen zpět do svého pokoje, upoután na lůžko, a brzy se mělo rozhodnout o tom, co s ním bude dál... Kolem základny Lovců kryptidů, nedaleko odsud, se mezitím pohyboval Sethův vůz. "Sethe, jak to vypadá?" zeptal se ho přes vysílačku Gregory Martin. "Jsou pryč. Nevím, kam odjeli, ale nevrátili se už pár hodin." "Výborně..." promnul si Gregory Martin ruce, sedíce v malé tmavé místnosti v domě pár mil od základny Lovců kryptidů. "Uskutečněte náš plán," rozkázal Sethovi.
Fahad otevřel oči. Byla nad ním krásná, modrá obloha, po které poletovali racci. "Pobřeží?" zeptal se sám sebe. Prudce se posadil a shledal se na pláži. Široko daleko ani živáčka. Na to, že byl možná celé hodiny v bezvědomí, reagoval docela rychle. Sice se trochu zamotal, když se postavil, ale brzy získal rovnováhu. Byl odzbrojen. Části rukávů svého spandexu měl ohořelé. Snažil se vzpomenout si na to, co se stalo při cestě do Bahaddye. No jistě, napadl je Metaller, ten mechanický hlas inteligentního robota by poznal kdekoliv. Dal se na pochod pláží. Přišlo mu divné, co dělá na pláži. Vždyť ještě před chvílí se spolu s Akihikem a Rogerem nacházel uprostřed pouště na hranici Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle tvaru reliéfu okamžitě poznal, že toto je pobřeží Spojených arabských emirátů. Byl sem tedy převezen. Neodvážil se ze sebe vydat ani hlásku, zajímalo ho však, kde jsou jeho spolupracovníci. Zatímco pochodoval po liduprázdné pláži, sledoval ho jakýsi muž v černém. Měl masku na obličeji. Za písečnými dunami lemujícími pláž se pohyboval tiše a hbitě jako levhart. Konečně Fahad vystoupil na jednu dunu a povšiml si obrovského létajícího stroje, "zaparkovaného" nedaleko odsud. Kolem něj se pohybovala spousta Arabů. Po Metallerovi, ani Akihikovi a Rogerovi žádná stopa. Bystrého Fahada napadlo, že by mohl zkusit jednoho z těch ozbrojenců napadnout, přivlastnit si jeho samopal a pak s jeho pomocí ostatní donutit, aby vyklopili, co tu vlastně dělá. Nepochybobal o tom, že za své přemístění na pláž mohou oni. Začal se obratně plížit k jednomu Arabovi stojícímu opodál a hledícímu do dálky. Ale než po něm stačil ze svého úkrytu za malou, pískem zaprášenou skalkou vyskočit, už ho k zemi tiskl ten muž v černém. Arab, jenž měl být napaden, pak zamířil Fahadovi do obličeje svým samopalem. "Jste rychlý, pane Ghazalli. Měl jste zůstat na pláži," řekl maskovaný muž. "Kdo jste? Co tady dělám? Kde jsou ostatní Lovci kryptidů?" zeptal se Fahad, neukazující jedinou známku strachu. "Tak mě říkají Black Spier, jo? Tohle je jednotka chlápků, co pro nás dělají. A vaši kolegové, to vám radši nebudu říkat. Nechci, abyste mi dal do držky," zněla odpověď. Několik ozbrojenců dovedlo Fahada zpět na pláž. "Tak černej špión, jo? Děláte pro Nieta?" zeptal se Fahad Black Spiera. Nedostal však odpověď. "Víte, proč jsme vás umístili na pláž? Ne? Tak hele, koukejte," řekl po chvilce Black Spier. Z písku na pláži se vynořili dva středně velcí Sandwalkeři. Roztáhli svá klepeta a pomalu začali pochodovat k Fahadovi. Black Spier a arabští ozbrojenci rychle ustupovali. "Provedeme teď takový malý experiment... Za jak dlouho dva kryptidi roztrhají jednoho Lovce kryptidů," usmál se Black Spier. Neozbrojený Fahad teď čelil obrovskému nebezpečí...
Přežije Fahad setkání se dvěma Sandwalkery? Kdo je vlastně Black Spier, co je zač to velké létací zařízení, a kde jsou Akihiko s Rogerem? Je možné, že byl Fahad přenesen na liduprázdné pobřeží jen proto, aby se stal součástí nějakého Nietova experimentu, jehož cílem je zjistit, jak rychle jsou si odchycení kryptidi schopni poradit s lidskými oběťmi? Na co se chystá Gregory Martin a jeho komplic Seth v Londýně? Co Pierrovi způsobilo sérum agresivity, jež bylo do jeho krve vpraveno Amanem v Japonsku? Válka je tu, a nejde v ní jen o kryptidy, ale o celý svět... Pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat