Mehelie kapská-Africký had s tělem, které je v průřezu trojúhelníkovité

Po čtrnácti dnech je čas napsat další hadí popisek... Tentokrát tedy přináším článek o mehelii kapské...

Latinský název: Mehelya capensis,

Rozšíření: východní a jižní Afrika, mírně zasahuje i do západní Afriky,

Velikost: délka 1,2 až 1,6 metru.

V Africe žije deset druhů mehelií (Mehelya), většina z nich preferuje oblasti vlhké, ačkoliv některé druhy se běžně vyskytují i v pouštních podmínkách. Obvykle neměří více než 1,5 metru a mají pověst hadů kanibalů. Dříve byla mehelie řazena mezi užovky, nyní je však klasifikována jako zástupce čeledi Lamprophiidae (nemá český ekvivalent). Mehelie kapská je poměrně velkým druhem mehelie. Setkáme se s ní v Natalu, dále na sever v Zimbabwe, Mozambiku, na východě Afriky, část areálu rozšíření zasahuje i do Kamerunu. Mehelii si člověk nemůže splést s žádným jiným hadem, v případě tohoto druhu je možná pouze záměna s jiným druhem rodu (například s mehelií angolskou). Tělo je v průřezu trojúhelníkovité, hřbetní štítky jsou nápadně vystouplé. Podle některých herpetologů jim takový tvar těla pomáhá při pohybu pod půdou. Značnou část svého života však tráví na povrchu. Je aktivní v noci, kdy většinou loví jiné hady. Živí se i jedovatými druhy, zabíjí je sevřením tělesných smyček a udušením. Na člověka neútočí, dokonce i když je zdvižena ze země. V takovém případě se může bránit maximálně pokusem o pokálení útočníka. Je to velmi klidný had, který je sice široce rozšířen, je málo dotčený a poměrně běžný, ale zároveň nesmíme zapomenout na to, že každé setkání s mehelií kapskou je výjimečné; tito hadi jsou viděni pouze zřídka. Mehelie kapská se vyskytuje v pobřezních lesících a savanách. Má širokou, plochou hlavu většinou šedohnědé barvy. Zbytek těla je též šedohnědý, mezi šupinami je k vidění světlá kůže. Vyskytují se i jedinci se žlutým nebo krémově zbarveným hřbetním pruhem. Tělní šupiny mehelie kapské jsou výrazně kýlnaté, středem každé šupiny tedy vede výběžek. Takový had má při chycení na dotyk celkem drsné šupiny. Břicho je bílé či krémové barvy. V létě naklade samička jednu či dvě snůšky o 5 až 13 pergamenových vejcích. Čerstvě vylíhnutá mláďata měří jen asi 40 centimetrů, to je však více než u některých druhů krajt, jejichž na svět nově příchozí potomstvo měří třeba jen 30 centimetrů na délku. Existují tři poddruhy: capensis, unicolor a savorgnani, jež se od sebe barevně odlišují...

Příště imantodes velkohlavý!