Vědecký název: Galesaurus planiceps,
Místo nálezu: Jihoafrická republika,
Velikost: celková délka těla 75 až 80 centimetrů.
Rod Galesaurus, patřící s dalšími třemi rody kynodontů do čeledi Galesauridae, zahrnuje jediný druh, a to sice G. planiceps. V roce 1859 jej formálně popsal "otec dinosaurů" Richard Owen na základě fosilního exempláře nalezeného v jihoafrické pánvi Karoo, mylně jej však zařadil právě mezi dinosaury. Rodové jméno, které pro zvíře vybral a jež mu zůstalo dodnes, znamená v překladu z řečtiny "lasicovitý ještěr". Owenovi připadala lebka tohoto živočicha velmi podobná lebce rhopalodona, jenž byl tehdy též klasifikován jako dinosaurus, ale nakonec se z něj vyklubal dinocephalián. I Thomas Henry Huxley považoval tato dvě zvířata spolu s dalšími svrchopermskými a spodnotriasovými obratlovci z pánve Karoo za dinosaury, a napsal o nich článek pro časopis Nature v roce 1869. Doba pokročila, a příslušnost galesaura ke kynodontům, kladu zahrnujícímu i nás, savce, se ukázala býti nezpochybnitelnou. Podobně jako jeho příbuzní, i Galesaurus se pohyboval více jako ještěr než jako savec, neboť měl končetiny umístěné nikoliv pod trupem, ale spíše mu "vyrůstaly" po jeho stranách. Morfologicky se do značné míry podobal thrinaxodonovi, s nímž patřil mezi epicynodonty, lišil se od něj však například pozitivní alometrií (hyperalometrií) jařmového oblouku (na kosti spánkové). Šířka thrinaxodonovy lebky je izometrická, nikoliv alometrická, jako ta galesaurova. Lebky mladých thrinaxodonů také nesou sagitální hřeben, na nějž byly upnuty čelistní svaly; juvenilní lebky galesaurů tímto znakem vybaveny nejsou, sagitální hřeben se vyskytuje pouze u dospělců tohoto kynodonta. Zajímavé je, že první z postkaninových zubů (označení pro třenové zuby a stoličky dohromady) na každé straně čelisti má pouze jeden výběžek (jde tedy o cuspid), následující zub má pak výběžky dva (dvouvýběžkové zuby označujeme jako bicuspidy), přičemž ten zadní je podstatně menší. Největší z nalezených lebek galesaura měří asi 12 centimetrů a paleontologové, kteří pozůstatky tohoto zvířete studovali, odhadli celkovou délku dospělců na 75 až 80 centimetrů. Jeden exemplář s takřka úplnou kostrou i lebkou je k vidění v Iziko Museum of Natural History v JAR. Podobně jako další klasičtí kynodonti, i Galesaurus byl karnivorem. Žil na přelomu permu a triasu, před 252 až 247 miliony roky.
Zdroj obrázku:
Zdroje informací:
Cranial Ontogeny of the Early Triassic Basal Cynodont Galesaurus planiceps (The Anatomical Record)
Mooi het skelet zo te zien.
OdpovědětVymazatMooi gefotografeerd.
Groetjes Tinie
Bedankt voor je aardige reactie! :) De fotograaf heeft het zeker goed gedaan, ik wou dat ik Zuid-Afrika en het genoemde museum kon bezoeken om het skelet zelf te fotograferen, maar ik heb geen geld om buiten Europa te reizen. :D
VymazatThe pace of new discoveries, especially in China, is remarkable. We learn ever more about the ancient past.
OdpovědětVymazatChina truly is a remarkable place when it comes to paleontology. Your comment actually made me remember an article from several Chinese paleontologists that was released in 2010 (the same year when we got to know what colour the feathered Sinosauropteryx had) with the name "A Golden Age of Paleontology in China? A SWOT Analysis":
Vymazathttps://www.uv.es/pe/2010_1/commentary/china.htm
Chinese paleontology has undoubtedly had an incredibly positive impact on furthering our knowledge of life's evolution. And when it comes to cynodontians, China has given us Sinognathus gracilis, a taxon that I am certainly planning to write about. :)