Je obecně známo, že hadi se pohybují čtyřmi způsoby. Tím prvním je pohyb klikatý, kdy had své tělo tlačí spodní hranou boků proti povrchu; tento mód se u hadů vyskytuje nejběžněji. Druhým je pohyb přímočarý, při němž had stahuje svaly podél svého těla a zapírá břišní štítky o podklad, po kterém se sune. Někteří hadi se zase pohybují jako harmonika; smršťují svaly zadní poloviny svého těla, zatímco přední polovinu natahují vpřed. Čtvrtým a donedávna posledním popsaným způsobem pohybu u hadů je pohyb úhlopříčný do strany, který vykazují některé pouštní druhy zmijovitých, například některé druhy rodů Bitis, Cerastes nebo Eristicophis. Dalo by se čekat, že čtyři způsoby pohybu hadů budou už dost. Tito beznozí zástupci řádu šupinatých (Squamata) s rozeklanými jazyky však pro nás mají stále mnoho překvapení, a my nyní díky práci Julie Savidge z Colorado State University víme, že existuje i pátý způsob pohybu u hadů!
Výsledky výzkumu J. Savidge, Thomase Seiberta, Martina Kastnera a Bruce Jaynea, publikované 11. ledna 2021 v žurnále Current Biology, dokazují, že jeden nechvalně proslulý invazivní hadí druh je schopen pohybu, o němž dosud vědečtí odborníci nevěděli. Zabývali se pohybem bojgy hnědé (Boiga irregularis), colubrida z ostrovů Indonésie, Papui-Nové Guineje a z Austrálie, vysazeného ve 40. a 50. letech na ostrov Guam v severozápadním Pacifiku. Bojgám se na ostrově nebývale daří, a představují velké nebezpečí pro tamní ptactvo, zvláště pak pro špačka mikronéského (Aplonis opaca), jenž patří k nejdůležitějším přenašečům semen na ostrově. Celý případ bojgy hnědé na Guamu a její negativní vliv na celý místní ekosystém, jako v případě všech ostrovních ekosystémů velmi křehký, je učebnicovým příkladem živočišné invaze. Hadi se na ostrov dostali zřejmě na některé z amerických válečných lodí, a začalo se jim tam dařit. Za dlouhé desítky let života na Guamu si osvojili zcela nový typ pohybu. Savidge, Seibert a jejich kolegové jej ve své studii nazvali "lasovitým pohybem" (lasso locomotion), neboť připomíná točení lasem. Bojgy byly natočeny při šplhání po hladkém sloupu, jehož kluzký povrch jim měl zabránit v dosažení hnízda špačků, umístěného na jeho vrcholku. Jejich počínání bylo šokující, ale ne zase tak překvapivé. Někteří živočichové se zkrátka dokáží na změny přizpůsobit rychleji než jiní; bojgy se nedají zastavit ani tím, že jsou špačkům poskytnuta hnízda na vrcholcích hladkých sloupů, a špačci naopak vůbec nemají, jak se před zavlečenými predátory chránit. Pomoci jim teď tímto způsobem nemohou ani ochránci přírody.
Výzkumný tým pozoroval celkem pět bojg, z nichž každá kolem 15 až 20 centimetrů tlustého sloupu obtočila své tělo, jako by to bylo laso, postupně a hlavně opakovaně vytvářela záhyby, tak vznikalo tření, a had se pomalu sunul nahoru. Žádným jiným způsobem pohybu se hadi nedokázali na povrchu sloupů udržet. I když je lasovitý pohyb nejspíše docela vynalézavý, a snad by se dalo říci, že i šikovný, neznamená to, že pro hady je úplně výhodný. Některé bojgy při šplhání přece jen nakonec sklouzly. Výstup byl pro ně přitom velmi namáhavý, daly do něj příliš velké množství energie. Další nevýhodou pro bojgy je, že lasovitý pohyb po hladkých sloupech je dosti pomalý. Bruce Jayne doslova řekl, že je tento pohyb dotlačil na hranice jejich možností.
Rozhodně jde o vítané zpestření našich znalostí hadů. Tradiční dělení pohybu těchto beznohých plazů do čtyř kategorií bylo uznáváno po téměř sto let, nedalo se tedy čekat, že na začátku roku 2021 k nim přibude i kategorie pátá. Objev je to však velmi důležitý nejen z hlediska našich znalostí hadího pohybu. Výsledky výzkumu se totiž brzy uplatní při řešení problémů s guamskými bojgami. Podle Savidge a Seiberta je nutné vytvořit sloup s takovým povrchem, po kterém by bojgy nemohly šplhat ani užitím lasovitých tělních smyček. Jayne, zabývající se komplexními evolučními systémy, hodlá hady i nadále testovat, aby zjistil, jaké povrchy bojgy hnědé zkrátka nedokáží překonat. Vzácným guamským ptákům, včetně špačků mikronéských, pak budou moci být poskytnuta hnízda na sloupech s novým krytím, na nichž budou před hady zcela v bezpečí.
Postupný výstup bojgy hnědé po hladkém sloupu užitím lasovitého pohybu
Špaček mikronéský, jehož mláďata jsou bojgami hnědými požírána
Za informace pro tento článek vděčím webu Science Daily, původní studii naleznete zde. Druhý obrázek pochází z DiBird.com.
Žádné komentáře:
Okomentovat