K dnešnímu článku asi není co dodat... Je tu zkrátka další popisek hada!
Latinský název: Trimorphodon biscutatus,
Rozšíření: jihozápad USA a západní pobřeží Střední Ameriky,
Velikost: 0,5 až 1,2 metru.
Na severoamerickém kontinentu žije rod Trimorphodon, česky nazývaný lyrovec, který zahrnuje sedm druhů jemně jedovatých užovek z podčeledi Colubrinae. Jako ostatní jedovatí užovkovití hadi je i lyrovec západní vybaven zadními jedovými zuby, jež nejsou duté, ale rýhované. Jeho jed rozhodně není pro člověka nebezpečný; had kousne maximálně v sebeobraně, a vzhledem k tomu, že jeho zuby se nacházejí až v zadní části čelisti, musí se zakousnout pořádně, aby vůbec nějaký jed do rány vypustil. Je-li konfrontován nepřítelem či potenciálním predátorem, zvedá had hlavu a následně ji zplošťuje. Na útočníka syčí a předstírá útok se zavřenou tlamou. Teprve když jde opravdu do tuhého, odvažuje se kousnout. Jak však již bylo uvedeno, člověku je neškodný. Lyrovec však rozhodně představuje velké nebezpečí pro ještěry, malé savce a netopýry. Loví je za soumraku - že je aktivní v noci se dá poznat podle vertikálních zorniček, kterými disponují třeba i kočky. Kořist znehybňuje kombinací škrcení a jedu. Obvykle se obtočí kolem svého budoucího sousta a začne jej stahy svalů postupně dusit. Zároveň jej však drží mezi zuby, a pomalu do něj vpouští jed, který ho paralyzuje. Pak toto sousto spolkne v celku hlavou napřed. Je to tajemný predátor, šplhající po stromech či příkrých skalních stěnách, přečkávající den většinou v puklinách. Herpetologové se s ním setkávají jen zřídka, je totiž velice těžké ho objevit. Také o jeho počtech se toho moc neví, není tedy známo, zda je ohrožen či ne. Nejsevernějším bodem jeho výskytu je sever amerického státu Kalifornie, naopak nejjižnějším je Kostarika ve Střední Americe. Vyskytuje se v nížinách, v trnité buši, na lučinách, případně na suťovištích... Zbarvení lyrovce západního se v různých místech jeho areálu rozšíření liší. Je většinou hnědý nebo šedý, přičemž je zdoben tmavohnědými skvrnami se světlejším středem. Spolehlivým poznávacím znakem je ovšem zvláště lyrovitý znak na zadní části hlavy - právě díky němu dostal název lyrovec (anglicky lyre snake), znak totiž připomíná hudební nástroj lyru. Některé vzácnější exempláře jsou také žlutohnědé či bronzově hnědé... Lyrovec západní je vejcorodý, snůšku tvoří 7 až 20 měkkých vajec. Podrobně se bohužel o jeho rozmnožování nic neví...
Příště hroznýšovka maskarénská!
Žádné komentáře:
Okomentovat