Přináším slíbený popis krajty černohlavé... Snad se Vám bude líbit...
Latinský název: Aspidites melanocephalus,
Rozšíření: severní Austrálie,
Velikost: délka 1,8 až 3 metry.
Jedna z nejvíce ikonických australských krajt, krajta černohlavá, obývá přibližně severní třetinu celé Austrálie. Je jedním ze dvou druhů rodu Aspidites, který zahrnuje také druh A. ramsayi, rovněž z Austrálie. Tento druh je však rozšířen poněkud více na jih, dokonce až do Nového Jižního Walesu. Krajta černohlavá obývá široké spektrum biotopů, od lesů přes savany až po skalnaté oblasti. Dobře šplhá po stromech, přestože značnou část svého času tráví pod zemí. Není to však hrabavý had; žije v norách savců a plazů. Délka tří metrů, případně až 3,5 metru, je poněkud neobvyklá, obvykle tato krajta nedorůstá více než 2 metrů na délku. Má světle hnědé tělo se značně tmavšími, klikatými pruhy, táhnoucími se po celé jeho délce. Hlava a krk jsou černé (odtud název hada), a díky tomuto znaku si jej nelze splést prakticky s žádným jiným hadem. Již jmenovaná krajta A. ramsayi je jí sice zbarvením podobná, ale její areál rozšíření se nekryje s areálem rozšíření krajty černohlavé. Při potkání tohoto hada tedy nemůže dojít k omylu, jde-li o identifikaci... Krajta černohlavá žije v malé nadmořské výšce, od 50 po 200 metrů nad mořem. Divoké krajty černohlavé dosahují pohlavní dospělosti ve věku 4 až 5 let, v zajetí chované krajty se však mohou rozmnožovat už po dovršení půldruhého roku života. Ke kladení vajec (v jedné snůšce může být 6 až 18 pergamenových vajec) dochází v říjnu a listopadu, tedy během jara na jižní polokouli. Každé vejce je přibližně 8,9 centimetru dlouhé. Inkubace trvá 2 měsíce, během nichž samice zůstává obtočena kolem vajec a "zahřívá" je záškuby svého těla. Mláďata jsou po vylíhnutí zcela samostatná a jsou schopna chytat a škrtit svou kořist už po 2 dnech. Pochopitelně se jedná o škrtiče. Potravou krajt černohlavých se stávají hlavně ještěři a hadi, ale nepohrdnou ani teplokrevnými savci. Jedinci žijící v poušti tráví díky externímu teplu, které přijímají, svou potravu rychleji, a proto mohou žrát více, než jejich příbuzní z chladnějších oblastí. V divoké přírodě se krajta černohlavá dožívá 20 až 30 let, stejně tak i v zajetí. Největším nepřítelem těchto krajt je samozřejmě člověk, který je čas od času zabíjí na potkání. Přirozeným predátorem krajt černohlavých jsou dingové... Krajta černohlavá vyráží na lov po setmění, kdy loví všelijaké druhy gekonů, jedovatých hadů a dalších plazů... IUCN bohužel nemá dostatek dat k tomu, aby mohla posoudit, jak na tom tento druh je, ale zatím se zdá, že není člověkem ohrožen. V některých částech severní Austrálie je dokonce místně běžný...
Příště krajta Albertisova!
Žádné komentáře:
Okomentovat