Pokračuji v psaní hadích popisků. Nebudu to dále protahovat, zkrátka je tu popis vinejše pestrého, dalšího hada, jenž je podle mne velice zajímavý... Tak snad se Vám článek o něm bude líbit...
Latinský název: Cylindrophis ruffus,
Rozšíření: jihovýchodní Asie (Zadní Indie, Malajský poloostrov a Velké Sundy),
Velikost: délka 0,7 až 1 metr.
Do čeledi Cylindrophiidae, jejíž zástupci se česky označují vinejši nebo válejši, patří v současnosti uznávaných 13 druhů. C. ruffus, česky vinejš pestrý nebo také válejš pestrý, je jedním z nich. Tak jako všichni zástupci této čeledi je vybaven neobvyklým znakem; drápkovité výrůstky, které najdeme třeba u samců krajt (čeleď Pythonidae), se zde vyskytují u obou pohlaví. Mnohé z těchto vinejšů mají také nápadné zbarvení, přestože žijí většinou hrabavým způsobem života. Vinejš pestrý je jedním z největších, ne-li dokonce největším zástupcem čeledi Cylindrophiidae. Obývá jihovýchodní Asii, kde je poměrně široce rozšířen. Ostatní druhy z této čeledi jsou také ryze asijské, jejich areál rozšíření se buďto kryje s areálem rozšíření tohoto hada, nebo se případně vyskytují ještě ve východní Asii... Vinejš pestrý má tmavě purpurovou až černou horní stranu těla. Tu také pokrývají nažloutlé až oranžové skvrny. Na spodní straně těla se nacházejí příčné bílé pruhy. Zajímavě zbarvení je spodek ocasu, je totiž nápadně červený. Cítí-li se ohrožen, zvedá had svůj ocas nad tělo a napodobuje jím svou hlavu, "bezpečně" uloženou ve smyčkách těla. Tento způsob oklamání nepřítele je u hadů celkem běžný, zvláště pak u pomalých druhů jako je právě vinejš pestrý. Nápadné zbarvení "hlavy-ocasu" také pomáhá k zastrašení útočníka. Kdyby však ne, alespoň se had pokusil odvést pozornost od své hlavy... Sám se živí jinými hady, ale také červory či úhoři. O jeho potravních zvycích se toho moc neví, pravděpodobně však tyto živočichy po uchycení uškrtí s pomocí smyček svého těla. Pozoruhodné je, že na rozdíl od většiny hadů nemá tolik pohyblivé kosti lebky, zvláště kosti spodní čelisti nejsou tolik roztažitelné. Polyká-li kořist větší, než je jeho hlava, může mu to trvat třeba i 30 minut. Žije zahrabaný v půdě v lesní hrabance. Aktivní je především po setmění. Jde o živorodý druh; samice rodí v období rozmnožování 10 až 13 mláďat... Roku 1768 vinejše pestrého poprvé popsal významný rakouský přírodovědec Josephus Nicolaus Laurenti. Typová lokalita, která byla tehdy uvedena, byla "Surinami", odkazovala tedy na jihoamerický Surinam. Byla to chyba, jako v případě krátkorepa cejlonského (který z podobného důvodu bývá ve starší české literatuře uváděn jako krátkorep filipínský, přestože na Filipínách vůbec nežije). Vinejš pestrý je rozhodně jihovýchodoasijskou specialitou. Jde o hada běžného ve vlhkých nížinách a v lesích. Není v bezprostředním ohrožení...
Příště krajta černohlavá!
Žádné komentáře:
Okomentovat