Ichthyornis a jeho zobák: Nové objevy

Mezi často zobrazované ptáky pozdní doby Křídové patří Ichthyornis dispar (synonymum Ichthyornis victor), který si mimo jiné zahrál roli v epizodě Podovy cesty z cyklu Planeta dinosaurů od Discovery z roku 2003. Právě I. dispar, stejně jako velký, nelétavý vodní pták Hesperornis, může být řazen k nejčastěji zmiňovaným Křídovým ptákům, kteří už skutečně vypadali spíše jako racek a tučňák než jako srpodrápý Velociraptor. Ichthyornis byl již dříve dobře prozkoumán, ale jeho lebka dosud skrývala tajemství... Vědci z Yale University nyní vytvořili trojrozměrný model zobáku ptáka druhu Ichthyornis dispar. Ten byl dosud známý pouze z fragmentů lebky. I ty však několika slavným vědcům 19. století posloužily k zajímavým závěrům. Mezi nimi byli například Othniel Charles Marsh z Yaleu nebo také autor evoluční teorie Charles Darwin. Nedávno výzkumníci z Yale University ohlásili, že už mají k dispozici kompletní lebku z Kansasu, stejně jako dvě části krania, které byly dříve přehlíženy. Byla provedena analýza několika exemplářů I. dispar, přičemž byl použit CT sken. Následně vybudovaný trojrozměrný obraz Ichthyornisovy lebky poskytl detailní pohled na nejdůležitější část lebky, a to sice na zobák. Daniel Field z Milnerova centra pro evoluci na Univerzitě v Bathu řekl, že exemplář si zachovává překvapivě pozdní zachování dinosauřích znaků. Nemusí to být tolik překvapivé, vždyť o Ichthyornisovi se všeobecně ví, že byl vybaven ozubeným zobákem. I. dispar žil před 100 miliony let, a řekněme, že setkat se s ozubeným ptákem v této části druhohor nebylo tolik výjimečné. Dle slov paleontologa Bhart-Anjana Bhullara z Yale University má I. dispar moderně vypadající mozek, ovšem konfigurace čelistí je pozoruhodně dinosauří. Bhullar se v minulosti věnoval výzkumu jiných zvířecích lebek, především pak lebek prehistorických zvířat... Ozubený zobák sloužil zvířeti k chytání ryb. Dnešní albatrosi již zuby nepotřebují, chytají svou kluzkou rybí kořist nad vodní hladinu (přičemž někdy celé roky nedosednou na suchou zem) pouze s pomocí svého neozubeného zobáku. Ichthyornis byl reliktem z doby, kdy ještě dinosauři nelétali s křídly pokrytými peřím. Museli se svými zuby do kořisti, ať už byla jakákoliv, pořádně zahryznout a nepustit. Zatímco některá zvířata, kupříkladu i někteří neozubení pterosauři jako Pteranodon, nakonec svou kořist přece jen chytali, aniž zuby skutečně potřebovali, jiní létající tvorové druhohor, raní ptáci, byli zuby stále vybaveni... Ichthyornis dispar žil na území Severní Ameriky před 100 miliony let. Žil na pobřeží. Délka těla činila 24 centimetrů, rozpětí křídel dosahovalo asi 43 centimetrů... Doufejme, že o Ichthyornisovi toho bude zjištěno ještě víc!

Tento článek jsem napsal spíše jako menší zajímavost; i když je sestavení trojrozměrného modelu Ichthyosauří lebky zajímavé, rozhodl jsem se ve článku věnovat i samotnému Ichthyornisovi (zvláště tedy na konci). Doplníte-li mne v komentářích, budu rád. Můžete také napsat, jak se Vám článek líbil...