Začátek velkého úspěchu dinosaurů je stále tak trochu záhadou. Víme, že se archosauři chopili nabízených příležitostí po velkém Permském vymírání, jež proběhlo před 250 miliony let a vymazalo z této planety 90 % všech druhů. Začátek Triasu přece jen patřil savcovitým plazům, například dicynodontům. Archosauři se rychle rozvíjeli a nakonec zaujali jakožto dinosauři důležité místo, ačkoliv po většinu Triasu ještě nebyli zcela dominantní. Nejstarší dinosaurus je Eoraptor z Argentiny. Žil před 231,4 miliony let, alespoň z této doby tedy nalezené exempláře pocházejí. Jeho současníkem byl předchůdce ornithopodů Pisanosaurus, stejně jako první větší dinosaurus, čtyřmetrový predátor Herrerasaurus. Polští dinosauři z období Triasu jsou tak velmi staří. Zůstává otázkou, kde konkrétně se dinosauři vyvinuli, po několik posledních desetiletí se zdá, že jejich kolébkou byla pravděpodobně Jižní Amerika. Ale proč se vlastně dinosauři tak rozvinuli? Za co v době zhruba před 230 miliony let vděčili za svůj "boom"? Paleontologové z Univerzity v Bristolu, Univerzit ve Ferraře a Padově a z Muzea vědy v italském Trentu v polovině dubna vydali výsledky studie, podle které mohla být spouštěčem dinosauří expanze krize, jež nastala před 232 miliony let. Podklady pro tuto studii našli vědci v italských Dolomitech. Zde, na severu Itálie, byla totiž nalezena řada dinosauřích stop pocházejících právě z té doby. Spodní horniny neobsahují žádné dinosauří fosilie, žádné stopy, zkrátka nic, co by dokazovalo jejich přítomnost na místě v době o něco dřívější. Avšak v horninách výše je už dinosauřích stop velké množství. Stáří těchto hornin pak bylo porovnáno se stářím hornin, v nichž byli nalezeni raní argentinští a brazilští dinosauři. Tak bylo dokázáno, že pocházejí ze stejné doby. Před 232 miliony let tedy podle paleontologů pracujících na výzkumu muselo dojít k něčemu, co celý vývoj dinosaurů spustilo, a tím něčím bylo zřejmě dosud nestudované velké vymírání. Víme, že k expanzi dinosaurů došlo na konci tzv. karniánní pluviální epizody. Tehdy totiž došlo ke změně klimatu ze suchého podnebí na vlhké, a pak velice rychle zase na suché. Velký podíl na změně klimatu mohly mít i masivní vulkanické exploze v západní Kanadě. Ty zcela jistě způsobily množství kyselých dešťů, stejně jako globální oteplování. Ekosystém moří se proměnil, a stejně tak se proměnil ekosystém na souši. Zatím nevíme, kolik druhů tehdy vyhynulo. Pravděpodobně nešlo o vymírání "velikostně" srovnatelné s tím, které pak nastalo na konci období Triasu, kdy se prakontinent Pangaea po desítkách milionů let rozdělil na Laurasii a Gondwanu... Spoluautorem studie je i Mike Benton, mimo jiné klíčová postava výzkumů, jejichž cílem bylo odhalit, jak byli někteří dinosauři zbarveni, a autor mnoha popularizačních knih o dinosaurech. Benton prohlásil: "Objev existence souvislosti mezi první diverzifikací dinosaurů a globálním masovým vymíráním je důležitý. Vyhynutí nejen že vyčistilo cestu pro období dinosaurů, ale také pro vznik mnoha moderních skupin, včetně ještěrů, krokodýlů, želv a savců - klíčových suchozemských zvířat dnešní doby." Zbývá nám ještě mnohé, co musíme o vymírání, které nastalo před 232 miliony let, zjistit, ale zdá se, že jsme na dobré cestě, a výsledky tohoto výzkumu jsou rozhodně velice zajímavé!
Za informace pro tento článek opět děkuji výtečnému webu Science Daily. Co si o nových zjištěních myslíte? Nejde snad o pozoruhodný objev? Podle mne tedy ano, a jen doufám, že bude brzy zjištěno více.
Žádné komentáře:
Okomentovat