Psovité šelmy pravěku: Borophagus

V této části Psovitých šelem pravěku se posuneme dále do minulosti a setkáme se s rodem psovitých šelem, které už vyhynuly. Kdyby však žily dnes, byly by americkými hyenami!

Jméno: Borophagus,

Období: střední Miocén až počátek Pleistocénu, před 12 až 2 milióny let,

Místo: Severní Amerika.

Borophagus, kterého vědecky popsal slavný americký paleontolog Edward Drinker Cope v roce 1892, je jednou z nejpozoruhodnějších psovitých šelem, které se kdy na americkém kontinentu vyvinuly. V ekosystému zaujímal stejnou niku, jako dnešní hyeny v Africe. Lebka tohoto psovitého byla velmi mohutná, robustní a silná. Čelisti byly vyzbrojeny ničivými třenovými zuby, jež sloužily k rozkousávání a rozlouskávání kostí. Z tohoto důvodu se paleontologové domnívají, že Borophagus byl spíše mrchožrout než lovec, ačkoliv dnešní hyeny nejsou stoprocentními sběrači odpadků; značnou část zvířat na svém jídelníčku si také aktivně zabíjejí. Borophagus byl svou délkou srovnatelný s kojotem, od čenichu, s jehož pomocí byl schopen vypátrat zapáchající mršinu i na míle daleko, až po špičku ocasu měřil 80 centimetrů. Pro srovnání dnešní velmi populární hyena čabraková z jihu Afriky měří na délku přibližně 145 centimetrů. Hmotnost těla dnešních kojotů je asi mezi 5 až 20 kilogramy, lze předpokládat, že hodnota Borophagovy hmotnosti byla podobná. Velikost se nicméně lišila druh od druhu, například B. secundus mohl vážit až 40 kilogramů, B. hilli podle některých odborníků až 61 kilogramů. Jak již bylo zmíněno, podobně jako hyeny i Borophagus pravděpodobně čas od času lovil, a vědci si myslí, že pro to mají dobrý důkaz. Protože jsou fosilie Borophaga tak hojné, je celkově možné, že svého času byl jedním z dominantních predátorů. To ale neznamená, že nezaháněl jiné dravce od jejich kořisti, ba naopak, tuto domněnku to jen potvrzuje. Borophagus možná nebyl tím nejdelším a nejtěžším dravým zvířetem, které se v třetihorách po amerických pláních prohánělo, rozhodně z něj však šel strach. Dostat se do křížku se smečkou takových "amerických hyenovitých psů" nechtěla ani ta nejodvážnější a nejstatnější šavlozubá kočka. Zřejmě posledním druhem Borophaga (druhů bylo dosud popsáno osm) byl B. diversidens, který vyhynul na počátku doby ledové. Za těch časů se podnebí i prostředí v Severní Americe radikálně měnilo. Navíc už byla Severní Amerika spojena s Jižní, a jako by nestačili nově příchozí děsoptáci z jihu, objevovali se v Severní Americe i obrovští medvědi krátkočelí, zřejmě největší mrchožrouti z třídy savců, kteří za posledních několik milionů let na kontinentu žili. Medvěd krátkočelý se objevuje před 2 až 1,8 milionu let, a v této době Borophagus diversidens vymírá. Neznačí to přímo, že by za vyhynutím tohoto úspěšného psovitého predátora stál pouze medvěd, avšak příchod tohoto a jiných mrchožroutů, stejně jako novodobých dravců, mezi něž se řadil kupříkladu pravlk, měl zcela jistě velký dopad na šance Borophaga na přežití. Když B. diversidens, známý z Floridy, Oregonu, Nového Mexika, Arizony, Washingtonu a Texasu, stejně jako středního Mexika, vyhynul, byl to konec celého rodu, který po deset milionů let děsil ostatní dravé savce amerických plání...

Na obrázku vidíte dva Borophagy u mršiny prehistorického velblouda... Další část tohoto projektu očekávete v brzké době.