V minulé části se Lovcům kryptidů podařilo získat druhý přístroj k ovládání Zhou Lenových kryptidů a vojáků. Stisknutím tlačítek na obou získaných zařízeních zablokovali veškerou aktivitu Zhou Lenovy armády a zastavili tak příšerné řádění nestvůr v ulicích New Yorku. Po přemožení posledního útočníka z řad kryptidů, medvěda krátkočelého, se situace jako by uklidnila. Avšak Jack měl zlé tušení, zvláště poté, co Pauline, skrývající se v hotelu, dlouho nevolala. V jejím pokoji nakonec nalezli výzvu. Musí Zhou Lenovi vrátit oba přístroje, s jejichž pomocí je schopen napáchat strašné škody. Pokud tak neučiní, unesenou Pauline zabije...
LOVCI KRYPTIDŮ: SVĚT PŘED ZÁHUBOU, ČÁST ŠESTÁ:
Vojenský vrtulník doletěl na okraj městečka Waverly při hranici států New York a Pensylvánie. Stará pískovna, o které se Zhou Len zmiňoval ve výhružném dopisu, byla vidět už z dálky. Byla to písčitá prohlubeň nacházející se v dostatečné vzdálenosti od města, kam si občas chodily hrát jen děti, a často pak za to slýchávaly výtky od svých rodičů. Pískovna byla nebezpečným místem. Z možné prohry zoufalý Zhou Len se sem uchýlil jen proto, že si byl vědom, jak může místa využít. Ze středu pískovny se tyčil vysoký stožár. Vypadal jako jeden z jističů, jaké jsou vídány vedle raketoplánů. Jakmile Jack vyskočil z vrtulníku, následován svými čtyřmi přáteli, okamžitě zpozoroval Zhou Lenovu helikoptéru, stojící kousek od prohlubně. V nejvyšších patrech stožáru bylo i z dálky vidět několik osob, držících svítilny. Bylo už krátce před půl nocí a na noční obloze se objevil jako děsivý zjev bílý úplněk. Vynořil se pomalu zpoza dešťových mraků, jejichž černotu ozářil. Celá pískovna teď svítila. "Vsadím se, že Zhou Len chce mluvit jen se mnou. Beru si ty dva přístroje a rovnou jdu na věc. Raději za mnou nechoďte, mohl by Pauline ublížit," vysvětlil vše krátce Jack. Pak se zcela neozbrojen vydal dolů z kopečka do té prostorné jámy a odtamtud zamířil rovnou ke stožáru. Zastavil se patnáct metrů před ním. "Vidím, že jdete v pravý čas, pane Owene!" ozval se Zhou Lenův hlas, zesílený velkým megafonem. "Slečna Jetkinsová už pomalu padá do mdlob. To víte, ta výška tady, a celý den bez vody v letním horku. Celé odpoledne tu na ní, mým přítelem Samem Weberem dokonale přivázané ke sloupu, pražilo sluníčko," mluvil dále drze Zhou Len. Jack by byl vykřikl něco, co by Zhou Lena jistě velmi naštvalo, ale nechal si to raději pro sebe. Teď nebyl čas na provokace z Jackovy strany. "Mám tu pro Vás oba přístroje!" zvolal Jack, jak nejhlasitěji mohl. Zhou Len mu poručil, ať vyleze na stožár. Byl to dlouhý výstup. Staré kovové schody, směrem nahoru se obtáčející po celém obvodu stožáru, byly rozskřípané a vydávaly hrozný zvuk. Zhou Len ani Sam Weber teď na Jacka neviděli, ale podle hlasitosti skřípání schodů moc dobře věděli, jak daleko se svým výstupem je. Dalekohledem s nočním viděním kontrolovali ostatní Lovce kryptidů a americké vojáky na okraji pískovny. Nechtěli, aby je překvapili nějakým dárečkem. Na to byl i Zhou Len příliš obezřetný. Po každých třech metrech minul Jack plošinku síťovitého povrchu, tudíž získával představu, jak to tam nahoře asi vypadá a kde konkrétně je Pauline uvázaná. Jít takhle neozbrojen proti Zhou Lenovi byla sebevražda a Jack si toho byl moc dobře vědom. Ale postupoval dál. Nakonec vystoupal až nahoru. "Á, konečně jste tu. Že vám to ale trvalo, vy jeden loudale," chechtal se zlověstně Zhou Len. Pauline byla silnými provazy přivázána k železnému sloupu vycházejícímu ze síťovité desky, na které všichni stáli. Sam Weber na Jacka zamířil docela obyčejnou pistolí. "Teď ty ovladače!" zařval Zhou Len. Jack je oba vytáhl z kapes. Sam se zcela zaměřoval na Jacka a pozoroval každý jeho pohyb. Stejně tak Zhou Len byl na něj zaměřen. Než jim oba předal, trvalo to několik minut. "Skvělé," zaradoval se zlověstný Zhou Len. "Ať svět vidí, kdo mu bude vládnout," řekl ještě. "A teď," poručil Weberovi, "oba zastřelit. Nejsou nám už k ničemu." Weber nejprve zamířil na Pauline, zatímco Zhou Len svou pistolí držel Jacka v uctivé vzdálenosti. "To přece nemůžete, takhle sprostě nás tady pozabíjet," řekla Pauline, když na ní Sam Weber zamířil a chystal se stisknout kohoutek. "To musíme. Musíme se Vás zbavit, abychom ovládli tuto planetu," řekl Zhou Len, otočený k ní zády. "Hej, pitomci! Chytejte!" ozvalo se. Z plošiny o tři metry níže vyletěl nahoru plynový granát a okamžitě vybuchl. Weber ani nestačil stisknout kohoutek. Na plošinu se okamžitě zahákla dvě lana s háky. Akihiko a Fahad vyskočili proti Weberovi i Zhou Lenovi a skolili je pěstmi. Po schodech vyběhl nahoru Roger se svou laserovou pistolí a za ním běžel i neozbrojený Pierre. Jack se v plynu trochu dusil, ale brzy ho odvedli zpět ke schodům, kde se mu ulevilo. Akihiko a Fahad drželi již odzbrojené darebáky. Jack teď přiběhl k Pauline a nožem přeřezal provaz. Pauline k němu jen malátně upadla a snad i omdlela. Zhou Len se zničehonic vytrhl z Fahadova sevření, kopl ho do břicha a svalil k zemi. Popadl svou pistoli a znovu zamířil na Jacka. Ten se proti němu vrhl pouze se sevřenou pěstí. Dal mu hrozivou ránu do obličeje. Zhou Len spadl z desky s příšerným křikem. Nepochybně to bylo volání o pomoc v čínštině. Tam dole se zvířil písek. A tam, v hluboké propasti těsně vedle stožáru, plné písku a sutin, Zhou Len skončil. "Ne! Můj šéf! Ne!" řval Sam Weber a byl Akihikem odtažen ke schodům. "Tohle se nám ještě může hodit. Zničíme to," řekl Jack a zvedl ze země oba přístroje, které zločincům opět vypadly z rukou. Jack pomohl dolů Pauline, když se konečně probrala. Před stožárem už na ně čekali vojáci, kteří je odvedli zpět do vrtulníku...
Ulicemi New Yorku proniklo denní světlo. Na vysokém mrakodrapu stáli Akihiko, Pauline, Jack, Pierre, Fahad a Roger a dívali se na celé město, stále ještě poničené, pomalu však již přeměňované na majestát Spojených států. "Poslyš, Jacku, neměl jsi strach, když jsi tam šel nahoru sám a neozbrojen?" zeptal se Pierre a otočil se napravo na svého kamaráda. "Věděl jsem, že zasáhnete. Ale trochu nervózní jsem byl, to ano. Když jsem zpozoroval, jak na mě Sam Weber, předtím sledující jen Vás, zírá, bylo mi jasné, že o tom víte, protože jste také měli dalekohled s nočním viděním. A za pár minut jste byli nahoře," mluvil Jack. "Nikdy Vám to nezapomenu," řekla Pauline. "Myslím, že Zhou Len to má spočítané," řekl Akihiko a s úsměvem svou železnou tyč opřel o plochou střechu budovy. Fahad a Roger se také trochu usmáli. Jejich nepřítel byl zničen. Pierre byl rád, že jeho úhlavní nepřítel, proradný Sam Weber, byl konečně zatčen a tentokrát bude ponechán v amerických věznicích. Invaze Zhou Lenových kryptidů byla zastavena! "Zachránili jsme svět před záhubou, není to skvělý? Jupí, Lovci kryptidů, to je prostě elita!" smál se Pierre. Začal proti nim foukat příjemný, chladný vítr, a Pierre řekl: "Je to nádherný konec." Jack se na něj opět tajemně podíval a řekl: "Ne. Tohle byl teprve začátek!"
"Svět před záhubou je, zlo hrozí útokem, a vzdát to bez boje se nelíbí nám všem. Já byl vlk samotář, teď po boku mě máš... Bít se jako jeden muž, bitvu vyhrát, rvát se ostří jako nůž a zločin potrestat. Jen spolu silní jsme, jak jeden muž se rvem, jen spolu silní jsme, jak jeden muž se rvem!!!" (Avengers).
KONEC 1. SÉRIE.
Žádné komentáře:
Okomentovat