Ventastega byla obojživelníkem a jedním z prvních tetrapodů (čtvernožců). Žila před 365 miliony let, tedy v pozdním Devonu stupně Famen (podle Famenne, přírodní oblasti na jihu Belgie). Ačkoliv se může zdát, že o tomto tvorovi je známo nemálo, přesto nám určité poznatky chybí. Kosti Ventastegy jsou ale dost dobře zachovalé na to, abychom z nich mohli vyčíst mnohé o životě tohoto tvora. Těch kostí sice není mnoho, ale důležité znaky se mezi nimi najdou. Tak například končetiny: víme, že je Ventastega měla a proto patřila mezi čtvernožce. Jejich délka však není nijak úctyhodná, vlastně by se dalo říci jedno: Ventastega sice byla obojživelníkem, žila však nejvíce ve vodě. Tím se lišila od Tiktaalika, který ji v té době předběhl a stal se jedním z prvních obratlovců, kteří se kdy vyhrabali na souš. Kromě končetin se zachovala i lebka. Byla dlouhá 20 centimetrů. Zvíře pak celkově měřilo okolo 1 metru na délku. V lebce se zachovaly i některé zuby, dosvědčující, že Ventastega byla masožravá. Živila se rybami a příležitostně zaútočila i na nějakého obojživelníka. Zuby byly k chytání této kořisti ideální, přestože většina jich byla malá. Pokud šlo o kladení vajec, měla to Ventastega poměrně jednoduché. Jelikož žila hlavně ve vodě, nemusela vodu složitě vyhledávat k nakladení svých měkkých vajíček. Zajímavé je to, že Ventastega byla jedním z prvních čtvernožců, kterým se říká stegocephalové (tento název vymyslel slavný paleontolog Edward Drinker Cope už roku 1868). Česky se jim říká krytolebci, což je moc hezký název. Ventastega ve vývojové řadě krytolebců následovala za podivným Elginerpetonem, čtyřiceticentimetrovým skotským čtvernožcem... Ventastega žila na území dnešního Lotyšska, kde byly nalezeny její zkameněliny...
Popis Ventastegy není v knihách o pravěku příliš častý, ale popisky můžete najít na internetu, například na webu Prehistoric Wildlife.
Příště Gogonasus!
5 komentářů:
Moc povedený popis!! Byl to zajímavý tvor...
Skvělý popis :). Obojživelníky bych za potenciální kořist ventastegy nepovažoval, vzhledem k tomu, že byly podobné velikosti. Pokud by se jimi živila, tak jedině larvami nebo mladými jedinci. Jinak, tetrapoda nedělají tetrapodem jen končetiny (ty najdeme i u jiných živočichů, ryby mají také končetiny), ale končetiny s prsty. To je takový ten hlavní, dominantní znak. U toho elginerpetona má lebka délku 40 cm, co jsem se dočetl, tak je odhad délky okolo 1,5 metru.
[2]: Jak jsem psal to s těmi končetinami, myslím, že každý pochopí, jak jsem to myslel. ;-) Když píšu končetiny, myslím tím "nohy".
Krásné :)
[3]: Tak ono to jedno není, pod pojmem končetina si každý může představit něco jiného.
Okomentovat