Scelidosaurus z Jurského pobřeží

Velká Británie se může chlubit více než 50 různými druhy dinosaurů, z nichž mnozí se nám v podobě fosilních pozůstatků zachovali tak dobře, že z nich můžeme vyčíst vše potřebné k jejich identifikaci a zjištěním o jejich životě. Jedním z nejlépe zachovalých britských dinosaurů je přitom anglický veleještěr, který náleží k druhu, jenž byl Sirem Richardem Owenem (autorem názvu Dinosauria, tedy dinosauři, "strašní ještěři") popsán už roku 1861. Byl to jeden z prvních známých dinosaurů, byl však předběhnut například Megalosaurem nebo Iguanodontem, kteří byli v Anglii nalezeni ještě dříve. Od doby popisu se však čekalo 139 let, než došlo k nálezu neuvěřitelné zkameněliny, jež konečně ukázala pravdu o tomto zvířeti. Jeho jméno je Scelidosaurus... Byl to čtyřmetrový dinosaurus, býložravec spásající nízko rostoucí vegetaci (jako kapradiny) a žil v tropických bažinách pravěké Anglie, před 195 miliony let. Byl to jeden z prvních obrněných dinosaurů, a jistě také jeden z nejpodivuhodnějších dinosaurů, žijících na začátku období Jury. V minulosti se však hodně debatovalo o tom, zda to byl skutečně obrněný dinosaurus stejné skupiny jako slavný Stegosaurus s pláty na zádech. Scelidosaurus se totiž od Stegosaura v mnohém lišil, byl tak primitivní a navíc byl pokryt tvrdými deskami. Na některé otázky se odpověď nalezne až později. A právě 139 let po Owenově popisu došlo k úžasnému objevu... David Sole nalezl roku 2000 skvěle zachovaného Scelidosaura v nánosech pobřeží Jurassic Coast, Jurského pobřeží. Sedimenty nahromaděné na onom pobřeží jsou staré tak 196 až 191 milionů let, a kdesi nahoře došlo k nálezu Soleova Scelidosaura. Dnes se v Charmouth Heritage Coast Centre (budově, jež je centrem Jurského pobřeží) nachází tato kostra, stejně jako věrná rekonstrukce zvířete. Paleontology nález nesmírně zaujal, nejenže se kostra dinosaura dobře zachovala, navíc byly patrné i všechny ty tvrdé šupiny, kryjící Scelidosaurovo tělo. Konečně bylo jasné, že to byl dinosauří obrněnec, thyreophor... Byla tu však ještě jedna věc, kterou paleontologové chtěli zjistit. Proč se Soleův Scelidosaurus tak dobře zachoval? Byl to přece pozemní živočich, o tom není pochyb. Měl krátké nohy, byl těžký a neohrabaný, a špatně plaval. Jenže Jurské pobřeží bylo před 195 až 190 miliony let jakousi hlubokou mělčinou. Jak se zvíře dostalo do moře? Fosilní důkazy k objasnění této záhady nenajdeme, paleontologové však mohou vyslovit několik domněnek. A je pravděpodobné, že jedna z nich je správná. V tomto případě je tvrzeno, že Scelidosaura mohla unést prudce proudící řeka. Mohl se jen přijít napít a byl strhnut silným proudem, posíleným silnou bouří. Nebo snad do řeky spadl omylem? Ať tak či onak, brzy se začal topit, a řeka jej navíc dopravila do moře. Tam Scelidosaurus klesl ke dnu. Nebyl to ale tak obyčejný příběh. Je zde ještě jedna pozoruhodná věc: tento Scelidosaurus pravděpodobně nebyl nalezen mrchožrouty. Snad proto se tak dobře zachoval. Paleontolog Mike Benton z Univerzity v Bristolu vyslovil teorii, že dinosaurus klesl ke dnu v místech, kde byl ve vodě nedostatek kyslíku. Proto se k němu žraloci, mořští plazi a další mrchožrouti nedostali. Možná, že pak nějaký živočich přece jen okusil jeho maso, ale pokud na místě opravdu nebyl dostatek kyslíku, zůstal Scelidosaurus pohřben na dně zcela sám, nikým nerušen... Dnes jej obdivujeme jako úžasného tvora, a jeho zkamenělé pozůstatky se staly jedním ze symbolů Jurassic Coast.

Tento článek bych nenapsal, nebýt seriálu Dinosauří Británie. Více o tom zítra!