Liánovec kapský-Jeden z nejnebezpečnějších afrických hadů

Přináším popis dalšího z mých oblíbených, ale zároveň také nejnebezpečnějších afrických hadů. Je jím liánovec kapský, had, jenž je vybaven doslova smrtícím jedem...

Latinský název: Thelotornis capensis,

Rozšíření: Východní až jižní Afrika,

Velikost: 0,6 až 1 metr na délku.

Liánovec kapský je jedním z několika druhů rodu Thelotornis. Patří mezi užovkovité (Colubridae) a stejně jako mnohé jemu příbuzné druhy má zadní jedové zuby. Většina užovkovitých není pro člověka potenciálně nebezpečných, ale tento had tvoří výjimku. Jed liánovce kapského je hemotoxický, tzn. že ovlivňuje srážlivost krve. Malého živočicha zabije v rychlosti, u člověka se však proces umírání po uštknutí mohokrát znásobí. Poněvadž má zadní jedové zuby, musí liánovec, stejně jako jiní užovkovití, trvale přežvykovat, aby do rány vpustil jed. Jedové zuby nejsou duté jako u korálovcovitých a zmijovitých, právě naopak, a tak had do kořisti jed nevstříkne, ale spíše pozvolna vpustí. To znamená, že do rány vteče jen asi polovina jedu. Pokud je člověk uštknut, bude mít velké problémy se zástavou krve, nebo naopak s nadměrným krvácením. To ale není ten základní problém. Skutečnou potíží je, že na jed liánovce kapského neexistuje protijed. Jste-li uštknuti, smrt se zpravidla dostaví do pěti dnů. Neexistuje žádná šance na záchanu, proto jsou liánovci rodu Thelorotnis tak potenciálně nebezpeční. Na uštknutí tímto hadem zemřel roku 1975 i známý německý herpetolog Mertens. Mnozí lidé však kousnutí přežili, jelikož nedali liánovci dost času na to, aby začal přežvykovat a nemohl tedy vpustit do rány jed. Takové případy jsou mnohonásobně častější, než případy umrtí způsobených tímto hadem. Také fakt, že jedové zuby jsou až vzadu v tlamě, znamená jedno: had se musí zakousnout pořádně. Kousnutí přední částí tlamy nezpůsobí oběti žádné problémy. Většina lidí si navíc kousajícího hada z ruky odtrhne. Jinak je však liánovec kapský nádherný had. Své české jméno, stejně jako anglický název twig snake, získal samozřejmě díky vzhledu a schopnostem. Pohybuje se ve větvích stromů, mezi liánami, a tráví zde většinu času (jedná se o tzv. arboreální druh). Jde o štíhlého, šedého až šedohnědého hada s černými nebo růžovými příčnými pruhy a skvrnami. Hlava je plochá, její vršek je obvykle modrý až modrozelený, opět se však na něm mohou vyskytnout růžové a černé skrvny. Zajímavostí je, že liánovci jsou zřejmě jedinými hady s binokulárním viděním. Ostatní hadi vidí jen pohybující se objekty, ale liánovci dokáží lokalizovat i naprosto nehybnou kořist. Zorničky jsou vodorovné ve tvaru klíčové dírky. Liánovci jsou diurnální, jsou tedy aktivní přes den. V tuto dobu loví ptáky, žáby a ještěry, a především pak chameleony. Had většinou nehybně leží na větvi, případně jemně pohybuje hlavou, číhá na kořist, poté bleskurychle zaútočí a uštknutou oběť sleduje s pomocí rozeklaného jazyka, díky němuž získává chemické informace o okolním prostředí. Jedná se o vejcorodý druh, klade 8-10 vajec...

Příště kobřík páskovaný!