Velká evoluční odysea savců, část 4.: Na sklonku druhohor a začátku třetihor

Multituberculáti nebyli jedinými primitivními savci, kteří se v průběhu druhohor vyvíjeli souběžně s dinosaury. Ve fosilním záznamu bychom našli i fosílie jiných skupin primitivních savců, z nichž mnozí hráli právě tak klíčovou roli ve svém světě. Patřili mezi ně dokonce největší druhohorní savci vůbec, jimž se dokonce podařilo pokořit dinosaury a stát se jejich lovci. Je to neuvěřitelné, ale na sklonku druhohor již evoluce savců zaznamenala skutečné úspěchy...

Mezi primitivními savcům podobnými tvory, řadícími se do skupiny Mammaliformes, byla i Castorocauda. Často se jí přezdívá "druhohorní vydra", i když k dnešním šelmám měla vývojově daleko. Co ji však chybělo na vývoji, neztratila na vzhledu. Castorocauda lutrasimilis je příkladem nepravého vodě přizpůsobeného savce. Žila ped 164 miliony let na území Mongolska a Číny, její fosílie byly vyzvednuty v ložisku Daohugou ve Vnitřním Mongolsku. Jedná se o příklad tzv. kovergence, tedy typu evoluce, kdy se nepříbuzné druhy vyvíjejí podobným způsobem kvůli životu ve stejném typu prostředí. Castorocauda žila úplně stejně, jako vydry, bobři či ptakopyskové. S délkou 42,5 centimetru je nalezený jedinec největším mammaliformem Jurského období a dost možná jedním z největších srstnatých živočichů druhohor.

Jedním z největších druhohorních savců byl však gobiconodont Repenomamus. Tento úžasný tvor žil ve spodní Křídě před 125 miliony let a jeho ostatky byly nalezeny v souvrství Yixian v Číně. Jsou známy dva druhy, které se od sebe však velikostí příliš neodlišovaly. Repenomamus má pověst lovce dinosauřích mláďat, existuje pro to zkamenělý důkaz. Lovil mladé Psittacosaury, primitivní ceratopsiany, se kterými sdílel svůj lesní domov. Kosti malých Psittacosaurů byly nalezeny v jeho žaludku. Repenomamus měřil na délku metr a vážil tak 4 kilogramy, na druhohorního savce to byl obr. Sám se mohl stát kořistí mnoha jiných dinosaurů, ale přesto byl postrachem jejich mláďat. To je velký evoluční krok, nemyslíte? Repenomamus se řadil do skupiny savců, jež kompletně vyhynula a v současnosti tedy nežijí žádní jemu blízcí příbuzní...

Před 65 miliony let se náhle vše na Zemi změnilo... Jednoho dne proletěl atmosférou obrovský meteorit. Byl deset kilometrů široký, narozdíl od malých meteorů neshořel v atmosféře a jeho pád do Mexického zálivu vyvolal vlnu katastrofických událostí, jež nadobro změnily svět. Bouře, tsunami, tlaková vlna, postupné zamoření ovzduší a skleníkový efekt, to jsou jen některé z příčin, jež vyhubily dinosaury a další zvířata, která vážila více nežz 10 kilogramů. Savci měli štěstí. Snad poprvé v historii planety se ukázalo, že se jejich velikost, kvůli které se museli skrývat ve stínu dinosaurů, stala výhodou. Na samém konci Křídového období se již začali vyvíjet první primáti. Nejstarším zástupcem řádu primátů a tedy i naším nejranějším přímým předkem byl Purgatorius. Často je zobrazován jako evoluční vítěz nad dinosaury, na nespočetném množství obrázků na internetu, stejně jako v některých filmech, si udržuje tuto pozici. Těžko říci, zda měl vůbec co do činění s dinosaury a zda se jim spíše nevyhýbal obrovským obloukem. Jedno je ale jasné, byl to primát a vypadal jako myš. Doslova, protože toto 10 centimetrů dlouhé zvíře možná šplhalo po stromech a lovilo hmyz, jako mnozí dnešní primáti, mělo však protáhlou lebku, dlouhý čenich, podlouhlý ocásek jako dnešní krysy a prsty na končetinách rozhodně nesloužily k obejmutí větve. Tohle zvíře šplhalo podobně jako veverka. Poznatky o Purgatoriovi jsou strohé, ale důkladně prozkoumána byla řada zubů, včetně stoličky. A také díky tomuto znaku víme, že byl Purgatorius zcela jistě primátem. Stolička se totiž podobala stoličkám dnešních lemurů, relativně primitivních poloopic z Madagaskaru. Purgatorius přežil velké vymírání na konci Křídy a žil ještě v raném Paleocénu...

Purgatorius byl placentálem, rodil zřejmě plně vyvinutá mláďata. Na sklonku druhohor se ale samozřejmě objevila i jiná skupina savců, jež rodí zcela bezbranná, takřka nedonošená mláďata, jejichž vývoj pokračuje po narození ve speciálně uzpůsobeném vaku. Podle toho dostali také jméno. Vačnatci. Jedním z prvních byl Alphadon, který žil v pozdní Křídě na území Nového Mexika a Alberty. Byl to všežravec a šplhal po stromech. Vačnatci se spolu s placentály řadí do infratřídy Metatheria. Alphadon je jedním z důkazů, že se vačnatci nevyvinuli v Australasii, kde dnes žije většina druhů, ale pocházejí snad z Nového světa. Dalším primitivním vačnatcem byl druh Peradectes minor, jenž žil před 65 miliony let v Montaně. Mohl se tedy setkat s Purgatoriem. V Paleogénu se později vyvinuli další vačnatci, včetně vačic, jež na území Severní a Jižní Ameriky převládají dodnes...

Zdroje obrázků: contentparadise.com (upraveno), newcritters.com, paleocene-mammals.de a WikiMedia.