Cryolophosauří život 12/30

Minulá část:

Náš Cryolophosaurus pokračoval v cestě skutečnou divočinou, prozkoumával les a hledal potravu. Nakonec se mu povedlo zabít mládě Lufengosaura, které mu dodalo sil. Poté, co se setmělo, usnul v jeskyni dole u východního toku krátké říčky. O tři čtvrtě hodiny později se ale probudil, a zjistil, že je před ním Coelurosaurus. Náhle jich ale začali skákat z povzdálí přímo hory...

Cryolophosauří život 12/30:

Samec tentokráte už mohutně zařval. Coelurosauři se na chvilinku zastavili, pak tři nebo čtyři zapištěli a vrhli se znovu vpřed. Byla to smečka, celkem byla vybavena osmi členy, pět z nich byli samci. Cryolophosaurus vstal, opět zařval a prvního Coelurosaura, který se k němu dostal, popadl do čelistí, několikrát s ním zatřásl a hodil k ostatním členům vrhajícím se na jeho tělo. Nejevili však o to žádný zájem, asi už byli hodně hladoví, protože by člena smečky zjevně vždycky postrádali. Cryolophosaurus chytil dalšího Coelurosaura, nyní už za hlavu, zdvihl ho a zbytek těla s úryvkem krku spadl na zem, nohy se ještě mrskaly a polomrtvému trupu naprosto scházel vzduch, jak bylo v místech plic vidět. Coelurosauři na chvíli odrazili útok a schovali se před jeskyní. O chvíli později Cryolophosauří samec vyvrhl Coelurosauří hlavu, další znak jen toho, že maso ani jiné části těla malých predátorů těmto dominantním masožravcům nechutnají. Samec zavětřil před jeskyní, párkrát jí obešel - už necítil žádné čerstvé stopy po Coelurosaurech. Opět tedy zalehl. Probudil se okolo asi druhé hodiny ranní, vzbudil ho tentýž zvuk, co předtím. Znovu Coelurosauři! Byla to úplně ta samá smečka, se šesti členy. Jejich chování bylo naprosto nevysvětlitelné; až na mláďata se na Cryolophosaury tito draví dinosauři vůbec neodvažují. Bylo tedy poměrně velikou záhadou, co děje tady. Kdyby to bylo jejich teritorium, rozhodně by ustoupili. Dá se snad hádat na nějakou nemoc typu vztekliny, nebo tak? Cryolophosaurus znovu zařval a krátká bitva se opět rozmohla...

Než stačili malí lovci zaútočit, dalšího z nich chytil Cryolophosaurus mezi zuby, pořádně zatřásl a pak začal z jeho břicha trhat velké kusy masa. Bylo to ale jen na odrazení. Ostatní Coelurosauři ihned místo opustili. Cryolophosaurus se za nimi ale hnal celou džunglí, snad více než hodinu. Potom další dva členové smečky lehli vyčerpáním a hladem a byli roztrháni podobným způsobem, jako druhý mrtvý Coelurosaurus. Rozdenilo se. Mohlo být něco okolo pěti hodin ráno. Náš samec dospal noc ve svědivém kapradí. Teď byl už konečně odpočatý a mohl pokračovat. Místo do lesa ale z houštiny vkročil na úplně odlišné místo; veliké pláně. Zvuky velkých dinosaurů se tu protínaly jeden s druhým. Na jednu stranu zde viděl Massospondyly a Lufengosaury, na tu druhou ale úplně neznámé, velké dinosaury, také prosauropody, kteří ale Massospondylům konkurovali. Spatřil úplně nový svět...

Pokračování se dočkáte opět za týden... Pokud se Vám dvanáctá část mého příběhu líbila, komentujte...