Další díl mého šestidílného dokumentárního seriálu o podivuhodné divočině Australasie, tentokráte s cílem Severní ostrov Nového Zélandu.
Australasie... Část naší planety, kterou tvoří Austrálie a přiléhající ostrovy v Tichém oceánu. Našim filmařům trvalo přes jeden rok, aby natočili divočinu, která se zde vyskytuje... Australasie nejsou pouze klokani a psi dingo. Jsou to zvláštní druhy ptáků, jde o ráj plazů a moře jsou plná málo známých tvorů. Pojďte se s námi vydat do světa Australasie... Severní ostrov Nového Zélandu. Na Nový Zíland vkročila první lidská noha až na začátku našeho letopočtu, asi kolem roku 100. Do té doby bylo toto soustroví čistě izolováno a tak se zde vyvinula spousta nových a unikátních živočichů. Řada z nich, jako sůavný pták Moa sice už vyhynuli, stále zde ale žijí další tvorové, kteří jsou jemu podobní. Do doby, než sem přijel člověk, a jako obvykle sem nechtěně přivezl savce - krysy -, se zde nevyskytovali žádní. Vyskytovala se tu divočina složená pouze z plazů a ptáků a mořských živočichů... Džungle Severního ostrova obývá jeden takový tvor, který je označován jako evoluční zvláštnost; kivi hnědý. Je to zranitelný druh ptáka, až 45 cenimetrů vysoký a nelétavý. Kivi má 4 prsty, jeden z nich je obvykle velice zakrnělý. Samice kladou za normálních okolností pouze jedno vejce, zahrabou ho do nory a většinu z doby asi 70 dní, kdy o něj pečuje, hladoví. O vejce se stará samec. Kivi je aktivní zejména v noci, kdy loví jeho oblíbenou kořist: červy a žížaly. Kivi hnědý se většinou stával kořistí maorů, tedy původních obyvatel Nového Zélandu. Dalším obyvatelem Severního ostrova je například tento ganet. Tento nádherný pták je bílý, křídla jemně černají, hlava je žlutá a kolem očí jsou opět černé proužky. Tito ptáci se vyskytují nad mořskými útesy západní části Severního ostrova... Dodnes je Nový Zéland, i když je jeho divočina narušena, domovem mnoha původních ptačích a plazích druhů. Jeden jeho obyvatel, který se vyskytuje převážně na Severním ostrově, je na Zemi přes 100 milionů let a stále zde žije. Tuatara hatérie novozélandská je posledním zástupcem řádu druhohorních plazů, ne však dinosaurů. Je 50-80 cenimetrů dlouhá, samci váží až 1 kilogram (samice zhruba půl kilogramu). Hatérie mají vlastně tři oči, dvě zcela takové, jako máme my a třetí, které vnímá množství světla. V mládí je u haterií vidět, později ale zaroste šupinami. Nepřítelem tuatary hatérie novozélandské je například tento buřňák. Buřňáci sídlí v norách haterií, kde kladou vejce. Je to velice vzácná symbióza, jen ale na velice krátkou dobu, později jsou tuatary schopny vejce buřňáků sežrat. Ve středu a na jihu Nového Zélandu lze najít člověkem dovezená zvířata - třeba tyto ovce... Ale i vody okolo Severního ostrova Nového Zélandu oplývají podivuhodnou divočinou. Cookovým průlivem proplouvají tyto pražmy, malé červené rybky. Okolo Velkého Bariérového ostrova se ale vyskytuje tato ryba: barakuda. Soltýn barakuda má až 40 kilogramů. Má 45 ceimetrů až 2,5 metru. V 18. století naměřené rekordy však odhadují na více než 4,4 metry. Barakudy se živí kanici, štítníky a vůbec všemi různými rybami, které se v jeho okolí vyskytují. Kromě Severního ostrova se však vyskytují i ve všech jiných tropických a subtropických mořích... Nakonec se podíváme sem, na sever Severního ostrova. Tyto stromy se nazývají kauri, jsou to typické tady rostoucí stromy. Jde o úkryt mnoha živočichů... Doufejme, že divočina Severního ostrova Nového Zélandu zůstane zachována a neskončí, podobně jako to bylo s ptákem Moa...
Snad se Vám další část mého dokumentárního seriílu líbila, pokud ano, komentujte...
2 komentáře:
Na blogu je nové kouzlo, ale asi z tím zkončím.
Nádherné!,tahle část mě velice zaujala!!, proto hodnotím, 5ti hvězdičkami!
Okomentovat