Jak paleontologové řeší pravěké vraždy?

Během včerejšího rána jsem opět přemýšlel nad dalšími články na tomto webu a napadlo mne téma, o kterém jsem již slyšel mnohokrát, ale zatím jsem o něm nic nenapsal. Tak, snad si to užijete!

Jak paleontologové-kriminalisté řeší prehistorické vraždy? Není to pravděpodobně otázka, kvůli které byste večer nezamhouřili oka. Je ovšem pravda, že snad každý vědecký obor musí řešit nějaké podivnosti, fakta, která se vyhýbají dosud zjištěným poznatkům a některými z nich mohou být i takové vzájemné dinosauří vraždy. I dnes může dát zapálenému zoologovi hodně práce prohrabat se k hnijící mršině jakéhokoliv zvířete a zjistit, co způsobilo jeho smrt. Může se však alespoň soustředit na tržné rány v mase, všimnout si, v jaké části těla se nachází krev a kde tedy dravec svou oběť zardousil. Paleontologové, vyšetřující něco podobného, se musí spoléhat pouze na zkamenělé kosti. Ty jsou často v dost špatném stavu a tak ani nezjistíme, jak a proč daný živočich zahynul. Pokud si ale zkušené oko odborníka povšimne jakési malé rýhy ve zkamenělině, může začít detektivní proces. Takovou známou dinosauří detektivkou je pravděpodobná smrt Triceratopse ze Severní Ameriky, z doby před 65 miliony let. Vědci se zabývali výhradně pánevní kostí tohoto tvora, na níž se nacházelo hrozivé zranění. Několik táhlých rýh od zubů. Nejzjevnějším zabijákem byl v tomto ohledu Tyrannosaurus Rex, 12 metrů dlouhý masožravec, označovaný za "krále dinosaurů". Paleontologové potvrdili, že si do Triceratopsovy nohy alespoň kousnul. Možná to způsobilo býložravcovu smrt, možná byl však v tu dobu již několik dnů mrtev. Napadá Vás otázka, jak to ti paleontologové podle studia rýh zjistili? No, stačí zacpat do prohlubně v kosti přesnou kopii zubu potencionálního vraha. Model musí být hladký a mělo by jít jej během výzkumu upravovat. Použít zkamenělý zub nemusí být často vodítkem. Bylo vyřešeno více podobných "vražd"...

Netýkají se však jen dinosaurů. V pozdních třetihorách si jakýsi obrovitý žralok, zřejmě obr Megalodon, ukousl pořádný kus masa a kostí z jedné prehistorické velryby. V případě stop po zubech na kytovcových žebrech nemuseli však vědci-kriminalisté používat ani model zubů, stačilo jen přejet přes jemné rýhy odlitky nebo pravými zkamenělými zuby. Případ byl však vyřešen už takřka na začátku, protože takové rány snad může zanechat pouze velice dlouhý zub a poněvadž Megalodonovy zuby měřily 15 centimetrů, byli si paleontologové svými domněnkami téměř jisti. Nejčastěji je tedy vrahem masožravec útočící na svou oběť. Toto se děje i v dnešním světě, ale jen v případě zaniklých geologických období se jedná o skutečně tajuplnou detektivku. Existují i případy, kdy hledaný pachatel zatím nebyl ani popsán či objeven a na nález se stále čeká...

Během psaní tohoto článku mě napadlo ještě něco jiného, takové sledování toho, co se bude dít s mršinou dinosaura! Dále se už jen nechte překvapit!