Podivuhodná divočina Australasie 6/6

Poslední část mého dokumentárního cyklu o divočině Australasie, tentokráte s cílem dalších přilehlých ostrovů na jihozápadě Tichého oceánu...

Australasie... Část naší planety, kterou tvoří Austrálie a přiléhající ostrovy v Tichém oceánu. Našim filmařům trvalo přes jeden rok, aby natočili divočinu, která se zde vyskytuje... Australasie nejsou pouze klokani a psi dingo. Jsou to zvláštní druhy ptáků, jde o ráj plazů a moře jsou plná málo známých tvorů. Pojďte se s námi vydat do světa Australasie... Společenské ostrovy, Tonga a Vanuatu. Jižní Pacifik tvoří více než 20 000 ostrovů, přiléhajících do oblasti Australasie. Byly osídleny ještě mnohem později, než Nový Zéland a tak mnoho starodávných živočichů se zde vyskytuje dodnes. Je to především vodní ráj plazů a ryb, ale vyskytuje se zde také spousta jiných tvorů... Toto velké soustroví se nazývá Společenské ostrovy. Tvoří je tři části, a to Závětrné ostrovy, Návěrtné ostrovy a Francouzská polynésie. Žije zde spousta vodních živočichů, jako je například tato želva zelená. Má něco přes metr a okolní vody se jimi jen hemží. Stejně, jako všechny, i tento vodní tvor při kladení vajec vyjde na souš, kde naklade přes 800 vajec. Přežije však asi 50 mláďat a nepatrné množství se dožije dospělosti. Jiným vodním obyvatelem Společenských ostrovů je tato langusta, listorožec, který se vyskytuje pouze v tropickém pásu. Jejich "plektra" jsou vyvinutá tak, že umí vydávat zvuky. Pro mnoho lidí je to velice zvláštní živočiný úkaz. Místní domorodci je zde loví pro maso. Domorodeční surfaři velice zdokonalili taktiku lovu nejen langust, ale i ryb; při surfování za sebou táhnou dlouhý tenký provaz a na něm se nacházejí návnady všeho typu. To znamená, že se na jeden provázek chytí spousta ryb. Domorodci ze Závětrných ostrovů žijí pouze na člunech a překonávají mnohdy velice obtížné laguny a "rákosová" moře... Přesto zde žije jeden z těch nejneuvěřitelnějších živočichů. Nosozubec žralok velrybí je největší žijící paryba na světě. Dorůstá délky 8 - 17 metrů a dožívá se až 150 let! Člověku není nebezpečný, živí se pouze planktonem a drobnými rybkami. Když plave, má na široko otevřenou pusu a to znamená, že potravu nasává i při pohybu. Plavec to však nijak dobrý není, plave rychlostí asi 5 kilometrů v hodině. Jeho zuby jsou malé a mořskou vodu filtrují zvláštní výrůstky v tlamě. Také se prokázalo, že nosozubec žralok velrybí je živorodý - jedno mládě měří asi půl jednoho metru! Kvůli jeho klidu jde o jednohk z nejznámějšího žraloků světa... Nyní se vydáváme na ostrov Tonga. Lesy tady obývá jeden velice zvláštní živočich - tento tukan pestrý není původním obyvatelem Tongy. U místních obyvatelů se ale stal tak populárním domácím mazlíčkem, že po útěku jednoho si většina obyvatel koupí nového. To však znamená, že jemně narušují zdejší divočinu. Mezi tukany je však s délkou 44 cenimetrů a zobákem o 10 cenimetrech nejmenším. Vůči tomu, že je to málo dotčený druh ptáka, může dostatečně ohrozit Jihopacifickou přírodu... Vody okolo Tongy také obývá prazvlíštní mečoun obecný, ohrožená, 5 metrů dlouhá ryba. Narozídl od mnoha jiných ryb, mečoun nemá žádnou břišní ploutev. Lidé po celém světě jej loví tak rádi, že je zapsán v Německém obsahu ohrožených zvířat planety Země. Tongská moře jsou také rájem korálových útesů... Vanuatu. Tyto ostrovy máme, proč nazávat "žraločí". Velký žralok bílý je označován za nejnebezpečnějšího žraloka na světě. Lidé se ale jeho obětí stávají jen výjimečně, a to z jediného důvodu: žralok si myslí, že jde o ploutvonožce. Takovýmto způsobem vznikají konflikty všech různých druhů. Zajímavostí je, že po nasycení teplota žralokova žaludku stoupne asi o 6°C. Má vyborný čich; jednu kapku krve vystopuje ve 4 milionech litru vody. Stejně jako všichni žraloci, i on ale musí být neustále v pohybu, jinak by mohl zahynout... Nakonec vyrážíme na Novou Kaledonii, patřící Francii. Naší posledním zážitkem Podivuhodné divočiny Australasie je toto potápění se s kouzelnými motýlími rybami. I tito barevní tvorové se mohou ocitnout na pokraji vyhynutí. Je třeba unikátní divočinu nejen Australasie, ale i celé planety chránit, abychom zde mohli zachovat tyto neuvěřitelné tvory, kteří zde žijí...

Doufám, že se Vám poslední část mého šestidílného dokumentárního cyklu líbila. Ještě tu budou dvě Podivuhodné divočiny, ta příští bude z přírody nám velice blízké...