Život v divočině: Varan nilský

Život v divočině

Varan nilský

Afrika, stát Etiopie... Tady žije spousta fascinujících živočichů. Hlavními aktéry jsou tu například tito veliké žirafy, sloni, kteří shazují listí ze stromu pomocí dlouhých klů nebo lví smečky, z nichž se jedna dívá na kameru. Žije tu ale spousta dalších hlavních postav. Tohle je varan nilský, denní živočich, který se zdržuje v blízkosti vody. V tomto programu se podíváme do života těchto tajemných plazů a zjistíme, jak zajímavý vedou život... Je právě léto. Tvrdé roční období, doba sucha, kdy všichni živočichové musejí bojovat o přežití. Varan nilský je prakticky závislý na vodě - v okolních biotopech žije. Tato mladá samička již brzy snese vejce do jámy, kterou vyhrabe. Nilští varani dostali jméno podle svého výskytu v Egyptě, avšak daří se jim i na kterýchkoliv jiných místech v Africe. Samička intstinktivně vystrkuje jazyk, to proto, aby se ochladila. Okolní teplota přesahuje 32°C. Instinkt jí nadále říká, že má vejce zahrabat tady. Tito okouzlující plazi zahrabou svá vejce pod vrstvy tlejících rostlin. Pokud se to samičce podaří, bude muset čekat dalších 6 měsíců do vylíhnutí svých mláďat...

Za parných letních dnů se varanům jen daří. Stejně, jako ostatní plazi, i oni patří mezi studenokrevné živočichy a ve dne také loví. Tady, u jezera, se zdržuje jejich obvyklá potrava: měkkýši se chránkami, za kterými se varani potápějí na dno jezera. Dále tu žijí ryby a obojživelníci - především ropuchy a žáby - které jsou vítanou součástí varaního jídelníčku. Nedaleko odsud samice krokodýla nilského nakladla snůšku vajec. Pečlivě se drží v její blízkosti, ale varan má trik, kterým se k vejcím dostane. Stane se v tu chvíli velmi agresivním. Tomuto se podařilo zahnat krokodýlí matku a nyní dostane večeři. Pomaličku se smráká a u jezera se vede boj o rybu. Jeden samec překročil malé území druhého. Varani, a to nejen tito, ale všechny druhy, mezi sebou bojují, jako zápasníci sumo. Stoupnou si na zadní a předními končetinami a celým tělem se přetlačují. O tom, kdo rybu získal, rozhodne už jenom ranní svit. O několik dnů později skupina ropuch uvízla v malém jezírku. Pokud vyjdou do pouště, zahynou. Varani jsou naštěstí tak přizpůsobiví, že bez vodního prostředí několik dnů vydrží, dokud nedostanou hlad. Skupina ropuch v bahně je teď vítaná kořist nejen pro jednoho nilského varana...

Uběhlo asi 7 měsíců. Naše matka se vrací do svého hnízda. Mláďata se pomaličku líhnou. Těmto se to podařilo po unavujícím půl roce. Avšak varani nilští se líhnou už v době 4,5 měsíce poté, co se jejich vejce objeví na zemi. Mláďata jsou dlouhá asi 25 cenimetrů, a i když se to zdá obtížné, do délky 2 metrů dorostou velmi rychle. Je to podobné, jako u člověka. Mláďata zprvu požírají hmyz a malé rybky, až později se odvází na ropuchy a měkkýše. Prozatím se nepotopí do hloubky více, než jsou sami dlouzí... Skupinka varanů v křoví na něco číhá... V bažině uvízl bůvol. I když se varani živí převážně malými vodními živočichy, ve skupině jsou schopni zabít i bůvola. Opatrně ho koušou do stehenních svalů a boků. Musejí si ale dávat pozor na jeho hlavu, která je opatřena ostrými rohy. Asi dvanáct hodin poté bůvol na ohromnou bolest a ztrátu krve umírá. I když mnohdy varani nilští člověka nepopiratelně děsí, jsou to úžasní tvorové. Sledovali jsme jak loví, jak se líhnou a jak bojují. Pokud je budeme nadále chránit, zůstanou tu s námi i tito tvorové...

Snad se Vám druhá část toho dokumentu líbila... Další uvedu zřejmě až na konci března, kdy už budeme mít jaro... Pokud se Vám část líbila, komentujte...