Blogorgonopsidova filmová doporučení: Superman

Jak už jsem se několikrát na tomto blogu nechal znát, ať už v úvodu k poslednímu Obrázku týdne nebo v politicky laděném příspěvku ze soboty, v pátek 18. července jsem byl na dopoledním promítání dalšího červencového blockbusteru, který spolu s Jurským světem: Znovuzrozením přímo saje peníze a těší se obrovskému úspěchu. Jedná se o nejnovější film režiséra Jamese Gunna, reboot franšízy s nejznámějším a také jedním z nejstarších superhrdinů a k tomu ještě první snímek z nového sdíleného světa DC Universe. Nový Superman je filmem, který podle mě stojí za zhlédnutí stejně, jako nejnovější přírůstek do jurskoparkovské série, a já se vám v tomto příspěvku do rubriky Filmová doporučení pokusím vysvětlit, proč.

David Corenswet jako Clark Kent/Kal-El/Superman, Nicholas Hoult jako Lex Luthor, Rachel Brosnahan jako Lois Lane a další herci v rolích legendárních postav z DC univerza ve filmu Superman od Jamese Gunna. Obrázek z webu eBay

Jak každý člověk zajímající se o svět filmu ví, otevírá se nové sdílené univerzum s postavami od komiksového vydavatelství DC Comics. Předchozí verze franšízy, DC Extended Universe (DCEU), skončila v roce 2023 po deseti letech filmů, které se setkaly s různými kritickými i finančními úspěchy a neúspěchy. Temnější, vážnější Muž z oceli (Man of Steel) režiséra Zacka Snydera, který měl být původně prvním dílem nevzniklé trilogie, nastavil franšíze tón podobný trilogii Temný rytíř od Christophera Nolana, který byl ostatně producentem Muže z oceli a poté výkonným producentem Snyderových pokračování, Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti (Batman v Superman: Dawn of Justice) v roce 2016 a mýtické Ligy spravedlnosti Zacka Snydera (Zack Snyder's Justice League) z roku 2021. DCEU se potýkalo s řadou potíží. První stihly už druhý Snyderův film, ve kterém se poslední přeživší Kryptoňan střetl s netopýřím mužem z Gothamu. Velká kritika snímku donutila studio Warner Bros., aby usilovalo o lehčí, vtipnější verzi filmové adaptace DC vesmíru, a inspirovalo se úspěchem filmů rivala vlastněného Disneym, Marvel Studios. V roce 2017 vyšla Jossem Whedonem rozkuchaná Liga spravedlnosti, která měla s pozdějším Snyder Cutem pramálo společného. Supermanovi nalepila fake horní ret, a plány DCEU se zhroutily. Dwayne Johnson se sice v roce 2022 pokusil změnit hierarchii moci v DC vesmíru, a do mezititulkové scény svého Black Adama pozval Henryho Cavilla, ale zánik DCEU se blížil, a pak v lednu 2023 nový spolu-CEO DC Studios, všem známý James Gunn, oznámil novou franšízu DC Universe (DCU), která měla začít v roce 2025 jeho adaptací Supermana.

Doufal jsem, že to bude stát za to. Možná, že jsem si nejprve nebyl jist, zda režisér marvelovských Strážců galaxie a DCčkovského Sebevražedného oddílu (The Suicide Squad) z roku 2021 zvládne správnou adaptaci nejvýznamnějšího superhrdiny všech dob - toho, u kterého přece superhrdinské komiksy v podstatě začaly. Jistě, jistě, dříve existoval třeba Doctor Occult, shodou okolností jej vytvořili tvůrci Supermana, Jerry Siegel a Joe Schuster, tři roky před publikováním 1. čísla Action Comics v roce 1938, v němž byl Supes představen, ale chápete, jak to myslím. Superman měl jako první všechny atributy superhrdinského archetypu. Co bohužel mnoho lidí netuší je to, že Siegel a Schuster byli synové židovských imigrantů, kteří uprchli do Spojených států amerických před pogromami ve východní Evropě. Zažili si Velkou hospodářskou krizi v roce 1929, a ovlivněni jí, vytvořili tohoto "šampióna utlačovaných", jak jej sami nazvali, který měl bojovat proti nespravedlnostem namířeným na ty, jež se sami bránit nemohli. Superman Siegela a Schustera byl socialista, který bojoval proti nefér bossům, sexistickým násilníkům a tyranům. Poté, co byl původním tvůrcům ukraden v průběhu 40. let minulého století, a již nikdy jim nebyl navrácen, kvůli čemuž National Comics (později DC) z postavy vyždímaly miliony a miliardy, zatímco Siegel a Schuster po zbytek životů dřeli, aby se vůbec udrželi při životě (kdo s takovou nespravedlností souhlasí, nechť se na tomto webu již nikdy neukazuje), byl ze Supermana pomalu zbudován spíše symbol naděje, než symbol rezistence. Zpátky však k Jamesi Gunnovi. V jednu věc jsem u jeho adaptace doufal - že tento Superman nebude nějakou alegorií Ježíše, jak ho vykresloval v DCEU Zack Snyder (jako by židovským tvůrcům postavy ukazoval prostředníček), ale bude to především mimozemšťan žijící mezi lidmi, považující se jednoznačně za jednoho z nich. Už první trailery na začátku tohoto roku mi ukázaly, že tohle bude správná adaptace.

Superman Jamese Gunna je nejvíc komiksový film, který jsem za posledních několik let viděl. Je to vibrantní, všemi barvami hýřící snímek, představující Supermanův svět docela jinak, než kterýkoli jiný. Myslím si, že je to nejlepší supermanovský film. Původní série s Christophem Reevem ze 70. a 80. let je již zastaralá; scény, ve kterých se Clark jako totální creep dívá Lois Lane pod sukni s pomocí svého rentgenového vidění patří do propadliště filmových dějin, a nechci si ani představovat, kterým pervertům taková necitlivost mohla kdy připadat jakkoliv atraktivní či dokonce vtipná. Brr. Tím však neříkám, že bych k těmto filmům choval nějakou zášť, jen jsou to prostě produkty své doby - svět se naštěstí za poslední čtyři desítky let pohnul o dost dál, a s ním i respekt k ženským postavám ve velkých filmech. Superman se vrací (Superman Returns) z roku 2006 režiséra Bryana Singera, především známého jako režiséra prvních a druhých X-Menů, jakož i dalších filmů oné série (Budoucí minulost, Apokalypsa plus pilotní díl X-Men: Nové generace), navázal na první dva díly s Reevem; Brandon Routh v podstatě hrál Reeveova Supermana, jen to všechno působilo trošinku moderněji. Muže z oceli považuji za jeden z nejlepších superhrdinských filmů, jaké jsem kdy viděl, třebaže mi vyzdvihování Clarka do pozice jakéhosi mesiáše ve Snyderových filmech přijde dost ujeté. Ale Superman od Jamese Gunna podle mě vyhrává na plné čáře. David Corenswet působí opravdu jako Superman z komiksů. Je to moderní verze, která se nejvíce přiblížila komiksové atmosféře. To, jak hlavní hrdina mluví, jak se chová, jak létá... to, jak vypadá fikční svět, v němž žije... to vše je prostě perfektní.

Je to ten komiksový, lehce cartoony feel, který mi tento film prodal jako nejlepší supermanovskou adaptaci. Co se mi však líbí ještě více je to, jak moderní nový Superman je. Už jsem se o tom zmínil v onom politicky laděném příspěvku ze soboty. Superman Davida Corensweta je zileniál, narozený na hranici dvou generací, které se nesnesou - mileniálů a zedek (a já osobně jsem zedko, Generace Z). Je v podstatě jedním z nás. Na začátku filmu se dozvídáme, že Kal-El dorazil na Zemi před 30 lety, takže se narodil v roce 1995. Kentovi, kteří ho vychovali a kteří zfalšovali jeho adoptivní dokumenty, jsou očividně staří liberálové, kteří předně věří tomu, že důležité je, jak se člověk sám cítí - a to pak je. Není tím, čím ho nazývá okolí, ale tím, jak se sám vnímá; na základě toho jedná, a toto jednání ho dále definuje. Clark vyrůstal na punk rocku. Ve scéně, ve které je rodiči uložen do postele ve svém starém pokoji v domě Kentových ve Smallville, se spolu s Lois Lane, kterou mistrovsky ztvárňuje Rachel Brosnahan, díváme na plakáty punkrockových kapel nalepené na zdech. O něco dříve má Clark rozhovor s Lois, z něhož vyplývá, že ona samotná byla přímo punkerka, když byla mladší, a jejich rozhovor dorazí k cíli, když Clark zmíní, co vlastně ten opravdový punk rock opravdu je. A o čem je. O té akceptanci, lidskosti, bezpředsudečnosti. Falešní kritici z řad krajní pravice se mohou zbláznit, protože tenhle Superman je punkrocker. Doslova. Doslova je woke, každá buňka v jeho těle je woke. Je to levicový liberál blížící se k socialistické pozici; je to decentní, hodný člověk, se zájmem o ostatní. Zachraňuje lidi, a nezáleží mu na tom, co jsou ti lidé zač - jestli je Amerika považuje za nepřátele nebo za spojence. Zachraňuje zástupce jiných druhů (ano, ta záchrana veverky při bitvě s oním monstrem vypuštěným lidmi z LuthorCorpu v ulicích Metropolis byla výtečná). A byť je to pro něj obtížné, stará se s co největší láskou o Krypta, superpsa, jenž mu byl svěřen jeho sestřenicí, kterou není nikdo jiný, než Milly Alcock v roli Kary Zor-El/Supergirl, která se v závěru filmu objevuje totálně zpitá, díky čemuž zjišťujeme, proč má Krypto behaviorální problémy. 

Nastíním ve stručnosti, o čem vlastně film je. Opening crawl diváka informuje o tom, že superbytosti jsou v této nové filmové verzi DC univerza známy už tři staletí, a náš hrdina je Supermanem už třetí rok. Snímek začíná in media res, Superman právě poprvé prohrál bitvu, a to s Ultramanem operovaným jeho úhlavním nepřítelem Lexem Luthorem, kterého ztvárňuje Nicholas Hoult. Později se ve filmu dozvídáme, že Ultraman je Supermanovým klonem (pokud jste film zatím neviděli, a toto je pro vás příliš velký spoiler, doporučuji přestat číst tento článek... spoilerů tu bude o dost víc). Superman potřebuje ošetření, které mu v Pevnosti osamotnění na Antarktidě (ano, tato verze pevnosti je lokalizována na jižní polokouli, což je podle mě lepší nápad) poskytnou jeho věrní roboti. Hlavní je také to, že Superman nedávno zasáhl do konfliktu mezi Boravií a Jarhanpurem. Boravia je spojencem Spojených států amerických, a dostává zbraně od LuthorCorpu. Jarhanpur se nedokáže bránit. Konflikt mezi dvěma zeměmi je v tomto snímku velmi důležitý; Boravia hodlá Jarhanpur obsadit, a pak si kontrolu nad ním má převzít Lex Luthor. Připadá vám to povědomé? Boravia je jako Izrael, spojenec USA, který má z USA zbraně. Jarhanpur je jako Palestina, a Luthorův plán převzít nad ní kontrolu zrcadlí plány Donalda Trumpa udělat z Gazy jeden velký rezort, ze kterého by profitoval. Aby ale Luthor mohl svého cíle dosáhnout, získat ještě větší moc a zbohatnout, musí nejprve zabít Supermana, který je na straně Jarhanpuru - na straně utlačovaných. Film je vlastně o politickém konfliktu, který je přímou alegorií okupace Palestiny izraelskými silami; komentuje však také invazi ruského agresora na Ukrajinu. A především je to film, který dobrosrdečnost staví nad zájmy prohnilého kapitalisty a zbrojařského kontraktora, jakož i kolonialistů. To vše ve světě, kde je dobrosrdečnost považována za staromódnost. To je ale paralel k našemu současnému světu, co?

Superman zatčen; na fotografii s Davidem Corenswetem (Superman) a stand-in hercem ztvárňujícím Ultramana též Frank Grillo jako Rick Flag Sr. a María Gabriela de Faría jako Engineer z týmu The Authority. Obrázek z webu Supehero Toy Store

Film se dotýká také internetového trollingu a ovlivňování veřejného mínění trolly a boty placenými vládami států. Velice mě pobavilo, že se James Gunn inspiroval Simpsonovými a ve scéně odehrávající se v kapesním vesmíru Lexe Luthora ukázal několik malp, jihoamerických opic, cvičených psát nenávistné komentáře na sociální sítě. Superman si v tu chvíli uvědomuje, že označení "Supershit", jak mu na internetu nadávají lidé chovající k němu zášť, nepochybně vzešlo z této Luthorovy trollí farmy. Až někde v nestálých vodách kyberprostoru narazíte na nějakého kremlbota, nějakého homofobního nebo transfobního trolla, dezoláta nebo reproducenta prohnilých a nenávistných narativů a diskurzů, vzpomeňte si na tuto scénu. Takoví jedinci jsou totiž opravdu cvičené opice, které se snaží ovlivňovat veřejné mínění v zájmu imperialistů, vůdců, superpadouchů jako je Lex Luthor. Samotný Luthor je v podstatě Elon Musk, Jeff Bezos nebo Mark Zuckerberg. Je to neskutečně hamižný, závistivý jedinec, který pro vlastní úspěch ublíží komukoliv. Své bývalé přítelkyně zavírá do klecí v tomto kapesním vesmíru, Supermana nechal bez svolení naklonovat a chce ho zavraždit, dokonce mu unese Krypta a ještě hodlá předstírat, že pejska z Kryptonu ani nezná, ač na něm v kapesním vesmíru nechává dělat pokusy. A samozřejmě je to on, kdo na internet vypustí celý vzkaz Jor-Ela a Lary, kvůli kterému začnou lidé po celém světě na Supermana nadávat. Nechutné, očerňující a až démonizující zkazky o Supermanově "tajném harému" vycházejí právě od něj.

Tím se dostávám k pravé kontroverzi filmu, důležité mezi mnoha supermanovskými fanoušky. V tomto univerzu totiž Jor-El a Lara Lor-Van, biologičtí rodiče Kal-Ela, nejsou těmi hodnými Kryptoňany, které známe z předchozích filmů. Jde o produkty kryptonského kastovního systému, obrovsky nerovnostářské společnosti, kterou samozřejmě představily nejen mnohé komiksy, ale i předchozí filmy. Jsou to imperialisté, stejně jako většina Kryptoňanů, a ve své zprávě Kal-Ela nabádají, aby si Zemi, na níž byl před zničením Kryptonu vyslán, podmanil, a aby měl co nejvíce dětí s lidskými ženami. Clark zprávu nikdy celou neviděl, ale když ji Engineer po Luthorově vloupání se do Pevnosti osamocení zrekonstruuje, a Luthor ji následně vydá celému světu, je náš hrdina stejně zhnusen, jako kdokoliv jiný. Zjišťuje nepříjemnou pravdu o svých rodičích - že to byli naprostí prohnilci. Osobně se mi tato změna velice líbí, a tragédii zániku Kryptonu činí ještě větší. Zatímco v Muži z oceli je Jor-El velkým liberálem, který věří, že každé dítě má mít šanci jít za tím, co chce dělat a co ho zajímá, v této verzi je Jor-El stejný nerovnostář, jako Zod ve SnyderVerse. Supermanovi rodiče v Gunnově vezi podporují podmanění a násilí, a chtějí, aby Kal-El byl přímým opakem toho, čím měl být v Muži z oceli. Do hry pak vstupují Clarkovi skuteční rodiče - ne ti biologičtí, ale adoptivní, liberální Kentovi. A rozhovor mezi Jonathanem Kentem a Clarkem na farmě, zatímco Krypto pobíhá mezi skotem, považuji za jednu z nejkrásnějších scén filmu. Jsou to oni, které na konci filmu Superman vnímá jako své skutečné rodiče. 

Další výtečnou scénou filmu je dialog mezi Lois a Clarkem v Loisině bytě. Tihle dva novináři z Daily Planet spolu sice čerstvě chodí, ale to neznamená, že by Lois nemohla s Clarkem udělat vážný rozhovor ohledně jeho "motání se" do cesty kolonialistické Boravii. Celá scéna má, pokud si pamatuji správně, asi 12 minut, a je to jedna z nejlepších scén v jakémkoli superhrdinském filmu, kterou jsem kdy viděl - a to říkám jako ostřílenec, protože jsem superhrdinských filmů z tohoto století viděl naprostou většinu. Jejich rozhovor je mistrovským dílem, které tak na začátku příběhu seznamuje diváka se Supermanovou integritou a nekompromisní dobrosrdečností. Lois samozřejmě také má srdce a je na Clarkově straně, ostatně je mu coby jeho přítelkyně blízká, ale v nahrávaném rozhovoru je zase nekompromisní novinářkou, a klade mu tak nepříjemné dotazy, že Clark přímo křičí reakce, které si předtím nepromyslel. Celou scénu rozebírat ani nemohu, film jsem přece jen viděl v kině jen jednou, takže si pamatuji spíš její strukturu, než jednotlivé dialogy, ale je to brilantnost sama. Více takových scén v superhrdinských filmech! Více dialogů, více dramatických výměn názorů, více neshod a hádek, více politiky!

Podobně jako mi David Corenswet přijde jako nejlepší filmový Superman, i Rachel Brosnahan považuji za nejlepší filmovou Lois Lane. Coby zástupce Generace Z jsem vyrůstal s image Amy Adams coby Lois Lane z DCEU, pokud ale čtu nějaký komiks, ve kterém tato postava vystupuje, slyším hlas Dany Delaney, která Lois dabovala v animovaných seriálech z DCAU neboli Timmverse či Diniverse (například v Superman: The Animated Series). Rachel Brosnahan se od Amy Adams nemůže lišit více. Rozhodně zde nehovořím o vzhledu postavy, ale o charakteru jako takovém. Tato verze Lois je, jak už jsem uvedl výše, bývalá punkerka, a je to na ní vidět. Velice mě pobavilo, jak je v této verzi vykreslen Jimmy Olsen, jehož ztvárňuje Skyler Gisondo. Byl bych rád, aby mi někdo allosexuální vysvětlil, proč po něm holky tolik jdou. Mým úsudkem bylo, že je to takový průměrný týpek, tak proč se z něj můžou kolegyně v práci zbláznit a proč ho tolik miluje současná přítelkyně Lexe Luthora, selfíčková slečinka Eve Teschmacher ztvárněná Sarou Sampaio, která je mimochodem výtečným comic relief characterem tohoto snímku? Nick Hoult výtečně obstál v roli Lexe Luthora, jeho verze postavy má podle mě trošku Michael Rosenbaum vibe ze Smallville. Zlost a hamižnost tohoto Lexe je opravdu jako z komiksů. No, a pak samozřejmě musím zmínit Justice Gang. Nathan Fillion ztvárnil Guye Gardnera výtečně - všichni ho nenávidíme! A tak to má být. Guy Gardner je totiž ten největší douchebag v Green Lantern Corps. Ta scéna, ve které hovoří s Lois v základně Justice Gangu... Zmínit musím i Mr. Terrifica v podání Ediho Gathegiho. Damn, tenhle týpek ukradl tolik scén. Chci spin-off o Mr. Terrificovi! A co teprve Hawkgirl hraná Isabelou Merced? Jak ta ve třetím aktu zatočila s Netanjahuem, totiž... ehm... no, s Netanjahuem.

Herec Zlatko Burić ztvárňuje ve filmu sekundárního antagonistu Vasila Ghurkose, prezidenta Boravie, jenž je vzhledem velmi blízký Davidu Ben-Gurionovi, ale mluví jazykem velmi podobným tomu, kterým hovoří Vladimir Putin. Je to opravdu greedy týpek. Ačkoliv bych mohl zmínit ještě další herce, vytáhnu z mixu Willa Reeva, korespondenta americké ABC a především syna zesnulého Christophera Reeva, jenž má v Gunnově Supermanovi překvapivé cameo. Jinak mě velmi bavil Krypto. Každý z nás, kdo měl někdy pejska, ví moc dobře, jak nezbedné dokáží ty rozkošné šelmičky občas být. Už jen to, že se Gunn rozhodl mít v tomto filmu Krypta, jinak ignorovaného každou předchozí filmovou adaptací Supermana, ve mě probudilo velký zájem na film jít. 

Superman a Krypto. Obrázek z webu MSN

Velice se mi líbila také hudba Johna Murphyho a Davida Fleminga s navracející se, ale modifikovanou znělkou Johna Williamse. Právě její opakování v průběhu filmu, aniž bychom ji kdy slyšeli celou v původní formě, v jaké se nám všem právě vybavuje v hlavách, působí hrozně příjemně. 

Superman Jamese Gunna je skvělý superhrdinský film, a opravdu jeden z nejlepších, které jsem viděl za poslední řádku let. Mohu vám ho vřele doporučit. Co na něj říkáte vy? Byli jste na něm už v kině? Co se vám na něj líbilo nejvíce, a co byste adaptovali jinak? A těšíte se na Supergirl s Milly Alcock a s naším psím miláčkem Kryptem, druhý film série DCU, který půjde do kin příští červen?