neděle 15. července 2012

DirePark Brutus: The Next Damagers (2/4)

DIREPARK BRUTUS, část osmá

Zanedlouho jsem ucítil, že jsem v laguně. Musel jsem na chvíli zavřít oči a promnout si je, protože, stejně, jako u bývalého incidentu, i tady jsem něvěděl přesně, zda-li jsem v realitě anebo je to pouze sen. Naše expedice se skládala ze čtyř členů, kromě mně tu byli ještě Peter, Ian, který byl odborníkem na dinosaury a pravěká zvířata a speciálně vycvičený policista.
Prošli jsme si trasu prehistorického Egypta před 36 milióny lety.
"Najděte si prostě nějaké místo k přespání," řekl nám Peter vcelku naštvaně.
"Ty teda vypadáš pěkně dotěrně..." pousmál se náš prehistorický odborník, "ty jsi Australopithecus, který se stal aucajdrem a byl vyloučen z tlupy a teď je pěkně naštvaný..."
Ian svou větu nedopověděl. Peter vypadal poměrně zklamaně. Je možné, že si zdejší érii představoval jinak. I Ian nám kdysi říkal, že šlo o zaplavenou oblast, kde se vyskytovaly spousty Arsinoitherií, žily tu i pravěké velryby a dokonce tu nebyla nouze ani o mangrovové porosty. Ale laguna, do níž jsme se dostali, byla obklopena několika skalami, ale nerostly tady žádné rostliny a nežili zde dokonce ani blešivci, tedy maličká stvoření, po kterých se pozná čistota vody. I když byla hezky průzračná, v hloubi molekul mohla být i znečištěná.
Večer jsme se utábořili na jedné ze skal. Po Arsinoitheriu ani stopy a žádní další živočichové ani rostliny se do té doby také neobjevili. Dál už se rozkládala mírná poušť se skalami. Daleko se objevilo i zelené moře, možná mohlo jít konečně o nějaké místo plné rostlin a živočichů. Když jsme se ráno probudili, uviděli jsme skupinku malých pravěkých opiček.
"Páni! Apidium, jedno z nejprimitivnějších evolučních stádií člověka! Je to denní živočich..." vyhrkl Ian, ovšem, větu již nedokončil.
"To bys mohl říct o Arsinoitheriu. Nemám-li ho dneska najít, máš vyhazov. Jdu podle tebe, ty blázne!" vykřikl Peter.
Podle toho se nedalo s jistotou usuzovat, jakou má Peter náladu, a když jsem mu nabídl snídani, měl jsem pocit, že mi dá ránu pěstí do obličeje. Ostatně, zklamání u něj bylo ukončeno až v mangrovu, kde se konečně objevila spousta živočichů. Bylo mezi nimi i Arsinoitherium, které se neocitlo zrovna daleko. Rozhodli jsme se, že tady plátno umístíme, a to nedaleko jeho samotného.
"Až jím proběhne, dostane se do místnosti, a oni pak budou ostatní v 21. století pěkně dobře vědět, co maj dělat..." řekl konečně spokojeně Peter. Museli jsme čekat opravdu dlouhou dobu, než se vyplašené zvíře díky mému nápadu dostalo do současnosti. Prošel jsem jím jako první také zpátky domů a hned, jak se to stalo, plátno se zavřelo. Peterův prst, který se objevil hned za mnou, se roztrhl a padl za mnou na zem.
"Můj bože, vždyť to..." pomyslel jsem si. Arsinoitherium se mezitím řítilo proti mně ohromnou rychlostí. Uhnul jsem a ono probořilo stěnu.
Ozvaly se houkací systémy a skupinka rangerů opustila předdveřní prostor a zamířila si to přímo ke zvířeti. Arsinoitherium je srazilo. Hned nato se plátno znovu objevilo, tentokrát z něj však vyběhla spousta různých zvířat, včetně Apidií, Moeritherií a spousty jiných živočichů.
"Safra, Londe, vylez po tom laně nahoru!" vyhrkl na mně jeden z rangerů nahoře v bezpečné výšce. Jen co jsem jeho příkaz splnil, zvířata prorazila zdi a rozprchla se po obrovském speciálním domě. Čas v plátně se začal velmi rychle měnit. Najednou se místnost zalila trochou mořské vody a objevila se skupinka pravěkých sirén. Hned nato zase vyběhl pták Gastornis z úplně odlišného období.
"Co to má znamenat?!" vykřikl jsem.
"Coby... Aspoň to Peterovi patří. Kdyby tohle neudělal, nebylo by po tom..." řekl mi ranger.
"Moment... Kdopak tohle všechno vyrobil?" rozmyslel jsem se, "ty sprostý blázne!"
Ranger po mně skočil a dal mi pak několik ran do obličeje.
"Nemám rád, když mně někdo nadává, Londe. Včetně tebe. Nesnáším tě pěknou řádku let. Neměl ses do projektu DirePark vůbec míchat. Je v tom jediná věc; ať si tyhle potvory vezmou tenhle mizernej svět! Nestojí už stejnak za nic. A tento pitomej vynález pak využiju pro svý potřeby!" zařval mi před obličejem ranger. Ten hlas mi byl poněkud povědomý, ale neměl jsem čas přemýšlet. Ranger mně shodil dolů do vody. Ocitl jsem se na očích Gastornise, který mně začal honit. Nedokázal jsem už zavřít dveře. Gastornis mně vyhnal až ven a s námi unikla ven i veškerá voda. Vyhrnula se až na silnici a způsobila nehodu. Arsinoitherium se mezitím sunulo až k nedalekému parku a jeho rohy byly zbarveny krví. Tušil jsem, co se asi stalo.
"Pomoc! Pomoc! Zachraňte mně! Ta potvora mně sežere!" volal jsem sám o pomoc, ale nikdo si mně nevšímal. Skupinka Apidií se rozprchla po celém městě za takovou chvíli a nadělala pořádný nepořádek. Plátno začalo vylučovat zvířata z doby paleocénu a tak jsem byl svědkem života Ambuloceta, Paleotherií i spousty jiných živočichů.
Až za chvíli se nademnou objevil vrtulník - ten nápis, FBI, by šel přečíst kdykoliv. Vyšplhal jsem na lampu, ale to nestačilo. Z vrtulníku začaly padat střely a mini-granáty přesně za zvířaty. Jakmile se vnitřnosti a kosti Gastornise, jenž mně honil, rozstříkaly kolem lampy, vysunul se z vrtulníku žebřík a vzal mně s sebou. Nemusel jsem policii ani nic vyložovat, věděli prostě vše.
Já byl v bezpečí, ale netušil jsem jednu věc; že z plátna začala přicházet i zvířata z doby dinosarů, tedy samotní dinosauři! A s nimi i podivná vzpřímená stvoření... Pokračování příště.

Jestli-že se Vám druhá část nové řady DireParku líbila, komentujte. Ovšem, teď si od něj dám pořádnou pauzu, takže nečekejte pokračování v blízké době...

6 komentářů:

raptorex řekl(a)...

dobrý už se těším na další díl :D

alienspredators řekl(a)...

Zajímavý příběh.. ;)

deinonych řekl(a)...

Fakt pěkná část. Jen si tipnu, nejsou ta podivná vzpřímená stvoření dinosauroidi?

HAAS řekl(a)...

[3]: Nech se překvapit... Ale jestli to chceš vědět, napíšu Ti to...

deinonych řekl(a)...

[4]: Nechám se epřekvapit :)

Kurahk XL řekl(a)...

týýýýýjoooo

Okomentovat

Nejčtenější